🍌10.𝓀𝒶𝓅𝒾𝓉ℴ𝓁𝒶🍌

409 45 25
                                    

" Mlč" Zamumlal jsem a uvelebil se na jeho hrudi. Bylo mi úplně někde, že na něm ležím pomalu nahý a že mi ošmatává zadek. Byl jsem spokojený a užíval si to.

Louis

" Nechceš se obléknout?" Zeptal se Harry a já zvedl hlavu.

" Proč?" Zeptal jsem se nechápavě.

" Protože jestli nechceš teď a tady přetáhnout, tak se prosimtě oblékni, protože nevím, jak dlouho se udržím" zavrčel Harry nadrženě a já se uchechtl, ale slezl jsem z něho.

Přešel jsem ke skříni. Vzal jsem si z ní boxerky, oblékl si je a poté jsem teprve sundal ručník. Někdo za mnou zavrčel.

" Maličký, zahráváš si s ohněm" ocitl jsem se přimáčklý na skříni a jeho ruce cestovaly po mém odhaleném těle.

" Harry"

" Copak ,maličký?" Ušklíbl se.

" Musím si vzít mikinu" zašeptal jsem a on mě pustil.

Přešel jsem k posteli a vzal si svojí velkou mikinu.
Ozvalo se zavrčení. Je to snad pes, nebo co?

" Co zase?" Zeptal jsem se a otočil se na něho.

" Vypadáš kurva jebatelně" zavrčel. Usmál jsem se a naznačil mu ať jde za mnou.

" Pane Stylesi, máte menší, nebo spíš větší problém v kalhotech" ušklíbl jsem se a otřel naše rozkroky o sebe. Kurva, kde se to ve mě bere ?

" A ty se mi divíš? Nejdříve na mě ležíš a necháváš mě mačkat tvojí jebatelnou prdelku. Pak se přede mnou promenáduješ jen v boxerkách a nakonec si vezmeš mikinu, ve které vypadáš kurevsky k nakousnutí" zavrčel a přitiskl se na mě.

" Nechápu to" zavrtěl jsem hlavou.

" Co nechápeš, maličký?" Zeptal se Harry a opřel si hlavu o tu mou. Nechci nic říkat, ale kdyby sem někdo přišel, tak by si nejspíš myslel, že jsme pár.

" Však jsem tlustý a co teprve ta velká prdel, kterou sotva dostanu mezi dveře" Zamumlal jsem. Najednou mi přistála silná rána na zadku.

" Auu, co děláš?" Zeptal jsem se nechápavě. Podíval jsem se na něho. Byl naštvaný, hodně naštvaný. Co jsem udělal?

" Tohle už kurva nikdy nevypustíš z tý tvý dokonalý pusinky, jinak dostaneš víc" zavrčel naštvaně.

" Ale však jsem řekl pravdu" zakňučel jsem.

" Meleš blbosti. Nejsi tlustý, vždyť jsi jako vyžle spíš by jsi potřeboval vykrmit a ten zadek? Je sice trochu větší, ale je kurva jebatelnej a zase tak velký, aby jsi ho pomalu nedostal mezi dveře, není" zakroutil hlavou Harry.

" Tak proč na mě vždycky, tak všichni koukají?" Zeptal jsem se.

" Protože ti závidí. Nikdo z nich nemá takovou dokonalou prdelku, jako ty, Lou" usmál se a políbil mě.

Opětoval jsem mu polibek a víc se na něho natiskl. Měl jsem rád jeho přítomnost a každý jeho spalující dotek.

" Unavený?" Zeptal se, když jsem zabořil hlavu do jeho hrudi a pomalu už začal usínat.

" Hm" Zamumlal jsem a on se zasmál.

" Tak pojď, jdeme spinkat" vzal mě pod zadkem a vyhoupl na sebe.

Obmotal jsem mu ruce kolem krku a hlavu položil na jeho rameno. Jeho ruce mě chytly pod zadkem a rozešel se k posteli, na kterou mě následně položil, jako princeznu.

Už chtěl odejít, když jsem si ho stáhl k sobě. Něco zamručel, ale jinak neportestoval. Položil jsem si hlavu na jeho hruď a spokojeně usnul.

Harry

Co se mnou to malý kuře jen dělá. Nikdy jsem takovýhle nebyl, ale nějakým způsobem se mi to líbí, ale nemůžu takovýhle být. Prostě nemůžu.

Položil si hlavu na mojí hruď a spokojeně zachumlaný v mikině usnul. Přetáhl jsem přes nás peřinu, obtočil kolem něho ruku a usnul.

~~

Probral jsem se někdy v šest ráno. Musím odtud zmizet. Opatrně jsem ze sebe sundal to klubíčko a rozešel se pryč z bytu.

Vešel jsem do svého a okamžitě se rozešel do ložnice, kde jsem přešel ke skříni, ze které jsem vyndal čistý oblek a nasadil si ho.

Vyšel jsem z bytu, zamkl a šel do auta. Sedl jsem do svého Range Roveru a vyjel do pekárny. Už je půl sedmé, takže by mohli mít otevřeno.

Vešel jsem do pekárny, koupil si čtyři jahodové donuty s muffinem , zaplatil a nasedl zpět do auta.

Do kanceláře jsem vešel přesně v sedm hodin. Zasedl jsem za stůl a pustil se do papírů, které jsem včera nestihl udělat a snídal přitom.

Byl jsem už někde v polovině zbývajících papírů, když na dveře od kanceláře někdo zaklepal. Kdo mě to kurva doprdele ruší?

" Dále" vyjekl jsem naštvaně. Už jsem ty papíry chtěl mít za sebou.

" Omlouvám se, že ruším, ale nechal jste si u mě doma mobil, Pane Stylesi" ozval se Louis a já vzhlédl.

Doprdele. To jsem si vážně nevšiml, že nemám mobil? Jak se to kruci písek stalo? Vždycky si hlídám zda mám všechno.

" Děkuji. Položte mi ho prosím já stůl a běžte si po svých" zavrčel jsem na něho a vrátil se zpět k těm proklatým papírům.

Uslyšel jsem kroky, které mířily k mému stolu a následně zvuk, když byl mobil položen na stůl. Kroky kde dveřím jsem však neslyšel.

Vzhlédl jsem jestli jsem jen nevnímal, nebo tady stále je. A on ti vážně pořád byl. Pozoroval mě a kousal se do rtu. Kurva. Proč mi to dělá?

" Potřebujete něco, Tomlinsone?" Zavrčel jsem na něho nepříjemně. Musím ho od sebe odehnat, jinak tohle bude můj konec.

" Ano, vás" zašeptal a já vážně měl chuť vysrat se na ty papíry, shodit je na zem a pořádně tvrdě ho omrdat.

" Smůla. Já vás nechci, takže laskavě vypadněte dělat svojí práci, nebo o ní brzy přijdete a já se postarám, aby jste nedostal žádnou práci v okolí a myslím, že by jste si pak už jistě nemohl platit byt, ve kterém momentálně bydlíte" zavrčel jsem naštvaně.

" Omlouvám se" pípl a zmizel. Konečně.

Louis

Co to s ním je? Ještě včera mě líbal a choval se ke mě, jako kdyby jsme spolu chodili nebo alespoň spolu šukali a teď? Teď je z něho zase jen hajzl.

Byl jsem naivní, když jsem si myslel, že by se mnou mohl něco mít. On je bůh, kdežto já jen tlustý skrček s velkou prdelí a hnusnýma modrýma očima.

Zakroutil jsem hlavou a se slzami v očích se potloukal po firmě a jelikož jsem měl hlavu sklopenou, tak jsem si nevšiml osoby, která šla naproti mě a sejmul jí.

" Panebože. Omluvám se. Nekoukal jsem na cestu" omlouval jsem se osobě, kterou jsem srazil.

Pořádně jsem si jí prohlédl. Byl to černovlasý mladík s černýma očima. Kdo to kurva je? Je docela hezký, ale na Stylese nemá.

" To je v pořádku" usmál se kluk a zvedl se ze země.

" Ještě jednou promiň" zašeptal jsem a vydal se pryč.

" Počkej! Nechceš někdy někam zajít?" Zakřičel za mnou.

" Moc rád" usmál jsem se a otočil se na něho.

Vyměnili jsem si čísla a já dál šel bloudit po celé téhle velké firmě.

Užijte si čtení ❤️

Neighbors [Larry Stylinson] (Cz) ✔︎ Where stories live. Discover now