Twelfth

144 4 0
                                    

Niall

Už je to dlouhá doba co já a Liv spolu nejsme. No dlouhá dva měsíce asi. Zítra odjíždíme a já tomu nemůžu uvěřit. Liv řekla že mi asi někdy odpustí ale potřebuje čas. Děťátko si naštěstí nechá a ze mě bude táta. Teda aspoň papírově. Ty poslední dva měsíce jsem si neužil vůbec tak jako předtím. Bez Liv a kluků to nebylo ono. Samozřejmě že moji kluci byli se mnou pořád a pořád mě podporují ale to je něco jiného. Kluci byli někde pryč a já se jen válel na gauči, nikam se mi nechtělo. Přepínal jsem kanály a snažil se v televizi najít aspoň něco trochu zajímavého.
Z této velmi produktivní činnosti mě ale vyrušilo zaklepání na dveře našeho apartmánu.
Okamžitě jsem se zvedl a šel otevřít. Netuším kdo to je.
„Ahoj Ni." Uslyšel jsem ten andělský hlas a uviděl tu dokonalou dívku jak stojí přímo přede mnou.
„Liv?"
„Můžu dál? Chtěla bych ti něco říct?"
„Samozřejmě pojď. Posaď se, udělám ti pití." Pustil jsem jí dovnitř a rychle zaběhl udělat do kuchyně pití. Pak už jsem si k ní sedl a poslouchal.
„Víš já už ti dávno odpustila ale nedokázala jsem ti to říct. Teď vůbec nechápu proč. Ty dva měsíce bez tebe nebyly vůbec lehké, pořád jsem na tebe myslela a nemohla tě dostat z hlavy. Nevím jak se ti to za tak krátkou dobu povedlo ale vážně se tak stalo. Já vím že už mě asi nemiluješ ale já ti to ještě před odjezdem prostě musím říct. Nialle miluju tě ani nevíš jak moc a nikdy na tebe nazapomenu. Přeci něco mi tě bude vždy připomínat." Pohladila se po bříšku a mě začali téct slzy.
„Ty moje trdlo jak si můžeš myslet že tě už nemiluju? Za ty dva měsíce jsem na tebe pořád myslel a nechápal jsem proč mám takovou smůlu a vůbec tě nepotkávám a to bydlíme vedle sebe. Nikdy jsem tě nepřestal milovat a to malé také ne. Věř mi že ani nikdy nepřestanu a ani nevíš jak moc pro mě znamená to že si mi dokázala odpustit." Řekl jsem naopak já a na to si mě přitáhla do polibku.
„Liv. Prosím. Vím že je to na rychlo ale prosím přestěhuj se ke mě. Musím tě mít u sebe a hlídat tě." Usmál jsem se a ruku si zase položil na její bříško. Je to úžasný pocit.
„No tak to vyřešíme později. Teď mi stačí že jsem s tebou." Silně mě objal a já samozřejmě neváhal a opatrně si jí k sobě natiskl jak jen to šlo. Věřím že teď už bude vše jen skvělé. To co jsem udělal bylo hrozné a zřejmě na to nikdy nezapomenu ale je to za námi. Přeci pokud jste si s někým souzeni tak si k sobě cestu vždy najdete že?

„Pojď musíme to říct klukům!" Vytáhl jsem jí na nohy a už jí táhl dolů kde byli kluci jak odemě tak od ní. Před chvílí se totiž zase oficiálně stala mou přítelkyní a já nemůžu být šťastnější.
Doběhli jsme k nim ruku v ruce a s úsměvy na tvářích.
„Tak jak vidím bude z vás jedna šťastná rodina." Zasmál se Jaden a oba nás objemul.
„No v to doufám." Usmál jsem se a pohladil Liv po zádech.
„Samozřejmě že ano." Usmála se zase ona na mě a já jí dal malou pusinku na nos.
„Uzavřeli jsme sázky. Polovina si myslí že to bude kluk a polovina že holka." Oznámil nám Josh při cestě do apartmánů.
„Já cítím že to bude chlapeček a bude to James." Prohlásila Liv a já se na ní okamžitě překvapeně podíval.
„James?"
„Copak nelíbí se ti to?"
„Samozřejmě že líbí princezno. A pokud to bude holčička tak to bude Mia." Prohlásil jsem tentokrát já. Mia je totiž Liv prostřední jméno a jestli by chlapeček měl mé, tak chci aby holčička měla její.
„Dobře takže James Horan Smith nebo Mia Horan Smith." S úsměvem zatleskala a objala mě.
„Chceš aby mělo i mé příjmení?" Nadšeně jsem se na ni podíval a ona s radostí přikývla.

O pár měsíců později

Už jsou to asi tři měsíce od toho co jsme se vrátili z Kanady. Liv bydlí s námi a turné by mělo začít až po narození našeho děťátka takže to vychází dobře. Momentálně je tady Liv v pátém měsíci a vše jde skvěle. Rozhodli jsme se že pohlaví si nenecháme říct a bude to překvapení. Liv začala dělat práci z domu, navrhuje oblečení pro známé značky. Já a kluci samozřejmě zpíváme a píšeme písničky. Za nedlouho nám bude vycházet naše nové album. Už se nemůžeme dočkat.
Také se dneska chystám udělat dost zásadní krok. Chci Liv požádat o ruku. Ano vím nejsme spolu nějak extra dlouho ale já prostě vím že ona je ta nejlepší a jediná. Jsme oba mladí ale já jí miluju víc než kohokoliv jiného. Je mi jasné že nikoho úžasnějšího už nepotkám. Také bych chtěl, tedy pokud řekne ano, v což samozřejmě doufám, aby svatba proběhla před porodem. Prostě bych chtěl aby se prcek narodil do úplné rodiny. Vím na vše jdu dost rychle, ale takový já prostě občas jsem.

„Ni! Pojď ještě musíme do toho obchodu!" Křikla na mě Liv ze spodní části domu. Ještě jsem si rychle upravil vlasy, zkontroloval sametovou krabičku v kapse a seběhl dolů. Prvně jedeme na nákupy. Liv prý nutně potřebuje nové oblečení a já jí to neberu. Pak pojedeme na večeři do jedné restaurace a tam se to chystám udělat.
„Už jsem tu." Políbil jsem jí a otevřel dveře vedoucí do garáže. Pak už jsme mohli vyjet do nákupního centra.

„Zlato! Koukej tohle je krásné! Jé a tohle! No a podívej se na tohle, to je moc roztomilé." Rozplýval jsem se nad malými oblečky pro miminka a malé chlapečky.
„Ja vím Nini ale musíme prvně nakupovat neutrální věci, dobře?" Na to jsem přikývl a dál se rozplýval nad tím malinkatým oblečením. Jak já se na to naše malé stvořeníčko těším.

„Dobrý den. Mám tu rezervaci na jméno Horan." Oznámil jsem pánovi u restaurace a ten nás odvedl k našemu stolu.
„Vyber si úplně cokoliv." Chytil jsme ji za ruku a sám si začal pročítat jídelní lístek. Nakonec jsme si dali podobné jídlo a ještě jsem objednal to nejlepší šampaňské.
„Bylo to opravdu vynikající." Poděkovali jsme když jsme dojeli a ještě jsme si objednali malý dezert. Rozhodl jsem se že je čas. Sice je tu pár lidí ale koho to zajímá.
„Liv víš že tě moc miluju." Začal jsem a stiskl jí ruku.
„Nejsme spolu úplně extra dlouho ale i tak vím že jsi to nejlepší co mě potkalo a nedokážu si být zase bez tebe. To co jsem udělal bylo hrozné ale naštěstí je to za námi. Teď spolu čekáme malé děťátko a já nemůžu snad být ani šťastnější. Miluju tě nejvíc na světě a vždy budu. Proto se tě ptám uděláš mě ještě šťastnějším a vezmeš si mě." Poklekl jsem před ní a otevřel krabičku s krásným třpytivým prstýnkem.
„Samozřejmě že ano." Odpověděla se slzami v očích. Navlékl jsem jí prstýnek na ruku a hned si ji přitáhl do dlouhého procítěného polibku. Bylo v něm vše. Naše láska, oddanost, věrnost. Lidé začali tkeskat a gratulovat. Toto je další s šťastnější část našich životů.

Olivia's instagram

❤️💬Líbí se @shawnmendes a 3,134,242 dalším

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

❤️💬
Líbí se @shawnmendes a 3,134,242 dalším

@oliviasmith No neříkejte že by jste nechtěli takového roztomilého snoubence který vybírá dětské oblečky 🥺❤️ miluju tě @niallhoran

@niallhoran Já tebe víc princezno ❤️
|
|
@oliviasmith

@shawnmendes Já jsem na vás tak moc pyšný, už se nemůžu dočkat svatby a toho malého prcka ❤️
|
|
@oliviasmith Neboj svatby bude brzo, Niall trvá na tom že bude před narozením dítěte ❤️😂
|
|
@niallhoran A taky že bude! 😂

@jadensmith I'm gonna be the best and proudest uncle 💖
|
|
@oliviasmith Of course you are gonna be ❤️

@aaliyahmendes Panebože já už se nemůžu dočkat 😩❤️
|
|
@niallhoran Neboj uvidíš našeho prcka jako jedna z prvních ❤️

Komentáře jsou omezeny

End of Olivia's instagram

Jak to tak vidím tak myslím že se mi tento příběh podaří dopsat opravdu rychle. Celkem jsem se do toho dostala a opravdu mě to baví. Jen tyto poslední kapitoly už jsou takové kratší, snad to moc nevadí. No nic už nás čeká jen jenda kapitola a epilog. Zatím se mějte krásně 🤍✨

Winter Holiday | Niall Horan ♡ ✔Where stories live. Discover now