Poznám svého syna (HP + POBERTOVÉ - Fanfikce)

Kapitola 23.

Tohle byl nejspíš konec. Lily nenapadalo nic, co by Rona a Hermionu opět usmířilo.

Když Křivonožka sežral Prašivku, Hermiona se ho snažila bránit a nevěřila, že by to opravdu udělal, a to se Ronovi samozřejmě nelíbilo. Ron zase pořád zaníceně tvrdil, že za zmizení a potenciální smrt Prašivky Křivonožka může, a toto pro změnu vytáčelo Hermionu.

Harry stál opět na Ronově straně. Lily bylo Hermiony líto, a tak se Ronovi snažila vysvětlit, že nemá smysl být na Hermionu naštvaný, protože to už Prašivku nevrátí, ale Ron ji neposlouchal. Jamesovi rovněž připadalo hloupé hádat se kvůli nějaké kryse, i když Rona litoval, že přišel o mazlíčka.

Pár dní od Prašivčiny smrti šli Lily a James po chodbě, když uslyšeli tichý pláč. Ozýval se z jednoho z výklenků kousek od nich.

„Hermiono?" ozvala se Lily, když přišli blíž, a zjistili, že je to jejich hnědovlasá kamarádka.

„Ano?" zeptala se a urychleně si utřela slzy.

„Jsi v pořádku?"

„Ale ano, proč se ptáš?" řekla Hermiona dost nepřesvědčivě. Lilyin výraz zřejmě prozrazoval, že jí moc nevěří.

„Hermiono, nám to můžeš říct."

„Vážně, jsem v pořádku."

„Hermiono..."

„Tak fajn... Prostě mě mrzí, že se mnou kluci nechtějí bavit." Lily se zdálo, že Hermiona vzlykla.

„Oni se s tebou zase bavit budou," ujistila ji Lily. „A mezitím můžeme společně dokončit tu Klofanovu obhajobu pro Hagrida, už je na čase, ne?"

„Máš pravdu, měli bychom ji dokončit," odmlčela se. „Proč si myslíš, že se mnou zase začnou bavit?"

„Protože jsi super holka!" prohlásila Lily.

„Naprosto souhlasím," řekl James.

V knihovně bylo málo lidí, takže měli klid na práci. Lily zrovna pročítala starou knihu, s názvem: „Nespravedlivě odsouzená zvířata, aneb Ne každý zločin zasluhuje trest". Kniha byla ohmataná, měla poničenou vazbu, a celkově to bylo salátové vydání.

Na Klofanově obhajobě pracovali už měsíc, proto měli její dokončení na dosah, už jim v podstatě zbýval jen závěr. Do hodiny bylo hotovo, a jelikož bylo ještě brzo, rozhodli se navštívit Hagrida a obhajobu mu předat.

Zastavili na prahu jeho příbytku. Otevřel, nabídl jim čaj a poděkoval za ochotu pomoct. Klofan stále ležel na zemi, a tentokrát se mu u nohou povalovaly mrtvé myši.

„A kde sou Harry a Ron?" zeptal se Hagrid z ničeho nic.

„Ron si myslím, že Křivonožka sežral Prašivku, a proto se mnou nemluví," posmutněla Hermiona.

„To je mi líto, Hermiono."

O půl hodiny později už od Hagrida odcházeli. Vydali se na do Velké síně na velmi brzkou večeři. James neměl moc hlad, jeho talíř nebyl ani z půlky plný. Za to Hermiona a Lily si jídlo rozhodně neodpíraly.

James dovečeřel jako první. Vstal od stolu a vyšel dveřmi Velké síně ven. Neušel ani pět kroků a málem se srazil Harrym a Ronem.

„Ahoj, kam jdete?" zeptal se James.

„Mám trénink, chceš jít s námi?"

„Jasně!"

Zdravím,
doufám, že se vám nová kapitola líbila. Napište mi svůj názor do komentářů. Všem chci moc poděkovat za krásné komentáře a hlasy. Opravdu si toho vážím.❤

Kajka❤