Poznám svého syna (HP + POBERTOVÉ - Fanfikce)

Kapitola 80.

Konečně zasedli k nebelvírskému stolu. Byli mokří, protože venku stále pršelo a navíc se ukázal i Protiva s balónky naplněnými vodou.

Síň se pomalu zaplňovala. Všichni čekali na zahájení Zařazování. Učitelský stůl už byl téměř plně obsazený. Chyběla jen profesorka McGonagallová, která měla Zařazování na starosti a Hagrid s prvňáčky. Bylo jí líto, že už u stolu nesedí Remus, objevující se a zase mizející v závislosti na měsíčním cyklu. Lily si ale nemohla nevšimnout, že nevidí žádnou novou tvář – nikdo nezaujal Remusovo místo.

„Myslíte si, že nikoho nesehnali?" zeptala se Hermiona, když to zaregistrovala stejně jako Lily.

„V tuhle chvíli už určitě musí vědět, kdo bude nový profesor obrany proti černé magii. Ale kdo ví, proč tu ten dotyčný není..."

Jejich úvahy přerušilo otevření dveří. Profesorka McGonagallová přivedla nové žáky. Byli promáčení skrz na skrz ještě víc než ostatní studenti, jako kdyby jezero přeplavali. Jeden student si nejspíš opravdu zaplaval, protože měl na sobě Hagridův spratkový kožich, který za sebou vláčel po zemi.

Vlastně to bylo stejné jako každý rok. Prvňáčci se třásli strachem a dnes i zimou a všichni byli nervózní. Zařazování bylo dobré v tom, že si při něm byli rovni. Nezáleželo, jestli člověk pocházel z kouzelnické nebo mudlovské rodiny. To až později Lily pocítila, jak některým na původu záleží. Ačkoliv jí Severus pořád opakoval, že ona je čarodějka, ostatní jeho přátelé to tak nevnímali. Ani to nemuseli říkat nahlas – poznala to ze způsobu, jakým ji pozorovali. A dokonce i Severus se začal chovat jako oni. Kromě žáků z mudlovských rodin urážel i její setru Petunii (což mu popravdě Lily nemohla mít za zlé, protože ani Petunie se k němu při těch pár setkáních nechovala příliš přátelsky) a její rodiče. Lily se ho snažila omlouvat, protože předpokládala, že je porovnává s vlastním otcem, ale ve skutečnosti nevěděla, jak moc velký podíl má na Severusově nepřátelství jeho otec a jak moc mudlovský původ jejích rodičů. Pořád nechápala, proč zrovna ona byla podle Severuse hodna titulu čarodějka, když ostatní, stejní jako ona, nebyli.

Ale jak často rozdělovalo Zařazování vztahy? Nemuselo to být jen přátelství jako u ní a Severuse. Mohli to být i rodinné vztahy. Co když dítě nesplní očekávání rodičů a dostane se do špatné koleje? Určitě se to už někdy stalo, přemítala Lily.

Profesorka McGonagallová postavila stoličku před učitelský stůl na její obvyklé místo, kde na ni bylo ze všech stran dobře vidět, a položila na ni Moudrý klobouk, který začal jako každý rok zpívat:

„Za časů, kdy mne ušili, už je to tisíc let,

žili tu čtyři mágové,

jež doposud zná svět. Udatný Godric Nebelvír, jenž cestou svou vždy šel,

a z temných blat a močálů zchytralý Zmijozel

Pak z Havraspáru Rowena, zrozená v lůně hor,

a krásná Helga z údolí, kde stojí Mrzimor.

Spojil je sen a smělý plán a v Bradavicích, v touze

vychovat svoje nástupce,

zřídili školu kouzel.

Každý z těch čtyř tam ovšem měl svou vlastní kolej čárů,