Nenech mě zaječet (ff. Avengers)

13-Vzpomínky-Navždy sbohem

Teď jsme před sebou spatřila strom. Naklonila jsem hlavu abych přes něj viděla. Něco mi dýchalo na záda. S nadějí, že poznám červenou šmouhu jsem se otočila. Místo toho tam byla holka asi osm let a dívala se stejným směrem jako já. Podívala jsem se zpět před strom. Přede mnou byli tyrkysové dveře. Uslyšela jsem přijíždějící auto. Podívala jsem se směrem zvuku a spatřila červenou škodovku. Vystoupil z ní muž s hnědými vlasy a modrými oči. Z místa spolujezdce vystoupila žena s blond vlasy a hnědými vlasy. Otevřela zadní dveře za kterých vystoupil sedmiletý kluk s hnědými vlasy a oříškově hnědými oči. Žena vzala nějaké kufry, kluk popadl modrý batoh a muž vzal starou hnědou aktovku. Žena postrčila kluka ke dveřím a ten nuceně zaťukal. Ve dveřích se objevila žena s dlouhými černými vlasy. ,,Ahoj May" pozdravila žena a lehce šťouchla do kluka. ,,Ahoj teto May" pozdravil potichu a podíval se do země. Poznala jsem co je to za rodinu, co je to za den, co se dnes stane. ,,Ahoj May kde je brácha" zeptals e spěšně muž a prosmekl se kolem May. ,,Dole ve sklepě" řekla May. ,,May můžeme ti tady teda Petera na pár týdnů nechat" zeptala se žena. ,,Jistě" odpověděla May. ,,Petere máš v druhém patře nachystaný pokoj běž si tma vybalit" řekla s úsměvem May. ,,Ano teto May" řekl Peter a vzal všechny kufry a vdal se do druhého patra. Scéna se pak změnila na matka objímající svého syna a líbající ji na obě jeho tváře. Pak k němu přistoupil otec a pošeptal mu do ucha ,,Až budeš starší všechna vysvětlení záhad jsou v mé aktovce." Objal ho a políbil na čelo. Rodiče odjeli a syn s tetou a strýcem jim mávali.