Stav snění✔

"Vzbudil mě, ale já chtěl zůstat."

Specifické Trigger Warnings: Derealizace, slyšiny

Zas a znova, vše je o těch postavách :)

Počkejte až uslyšíte, že konec se blíží. A to rapidně.

Vydávám to asi hodinu po usazení zpět doma po hrozném adapťáku

BTW: O gramatické chyby se nezajímám :P

Chapter word count: 729

━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━

,,Vypadá, jako kdyby mu někdo sebral duši..."

Podivil se Tommy a na to Ranboo agresivně zavrtěl hlavou, zmaten. Co se děje a jak dlouho byl "jak bez duše"?

,,No konečně! Bál jsem se, Boo... Vypadáš unaveně, vážně si nechceš jít lehnout?"

Ranboo odvrátil pohled. Tahle konverzace už tu jednou byla, pokud si pamatuje dobře. Nakonec lehce zavrtěl hlavou, protože z toho minulého agresivního pohybu ho teď lehce bolí hlava.

,,Říkal jsem... Něco se stane..."

Promluvil slabě a Tubbo se na to zasmál a odhrnul si vlasy z očí, aby na něj konečně bylo vidět. Začínal si opět všímat detailů.

Jak prsten odrážel sluneční paprsky, které do pokoje vtekly přes otevřené okno. Jak jeho oči zářili v tom slunci, jedno žluté, pomalu jak neonové a druhé modré jak Snowchesterová voda. Byli tak klidné, plné lásky a starosti o něj.

,,Boo. Ptám se tě co by se tak mělo stát?"

Pohladil ho po vlasech lehce.

,,Bojím se, že... Že zmizíte. Nebo že- Nebo že zmizím já ne se probudím někde jinde než teď... Už teď se cítím jako ve snu... Mám pocit, že se celé mé tělo vznáší na vodě nebo že prostě levituju. Mám slyšiny... Vždyť už jsme se o tom bavili... Nebo ne...?"

Začal, ale stále měl víc na mysli. Ale myslet s těžkou, zmatenou a unavenou myslí bylo těžké.

,,Mám pocit, že jsem odtrhnut od reality... Pokud je tohle realita a vážně nesním... Lucidní snění... To by mi ještě chybělo..." 

Držel se pevně za kolena, které měl u hrudi, jako mu na tom život záležel.

Když se podíval zpět do Tubbovejch očí, byli ustarané a smutné, stále plné starosti a lásky. A Ranbooa to zmátlo.

,,Tommy, dojdi prosím pro Michaela..."

Podíval se na svého nejlepšího přítele, který ho beze slova poslechl a Tubbo se otočil zpátky.

,,Mám tě strašně rád, Boo."

,,To mi nedělá nejlépe Tubbo... Tohle není čas na to vtipkovat..."

Podíval se na něj a oči mu tikali jako hodiny, to on však netušil, myslel, že se klepe tělem celý.

,,Neboj, Michael tu bude za chvilku..."

Začal ho hladit po tváři, jako to dělá v nocích, co Ranboo nemůže spát.

,,Tubbo, tohle se mi ani trochu nelíbí... Co se děje..?"

Zeptal se slabě, zatímco se tulil do Tubbovi ruky a zavíral oči, které pak panikou rychle otevíral.

,,Boo, Michael a Tommy tu za chvilku budou... Můžeš... Nohy prosím dolu?"

Tubbo se odsunul a dal mu prostor a Ranboo, i když celkem nechtě, odtáhl nohy od hrudi, aby tam měl pro Michaela nějaké místo. Ten po chvilce vběhl do místnosti a hned k Ranbooovi, který si ho s radostí vzal k sobě do objetí.

Michael se ho držel, jako kdyby na tom závisel celej život. A taky že závislel, ale to nikdo z nich netušil. Kromě Tubba a Tommyho.

,,Taky tě miluju Michaele- Co to do tebe tak najednou?"

Bylo to snad, že to Michael cítil taky? Nebo Ranboo už zešílel?

,,Ranboo, máme tě rádi. Všichni. Že, Tommy?"

Tommy si odfrkl, neukazoval lásku lidem moc často a pokud šlo o Ranbooa, tak to už skoro vůbec.

,,Samozřejmě."

Potvrdil nakonec a Tubbo se sladce usmál. Ranboo k sobě přitiskl Michaela ještě trochu víc, jako kdyby se snažil získat zpátky zem s realitou, ale to se mu nedařilo.

,,Boo, kuk na mě?"

A tak se podíval zas na Tubba, přímo a unaveně a dostal polibek na špičku nosu, kde to miloval.

Pak se k němu Tubbo natáhl a obejmul mu hlavu, kterou si přitiskl k sobě na hrudník. Ranboo se snažil slyšet jeho srdce, ale v uších mu pískala panika.

,,Tubbo... Co se děje..?"

Byl zmaten. Tubbo nikdy neukazoval lásku takhle moc, a když už, tak z ospalosti. Ale bylo mu až velice jasné, že Tubbo ospalý nebyl.

,,Nic, Boo. Chci, aby si věděl, že můj odchod nebyl plánovaný a že jsem tě měl vždycky strašně rád."

,,Tvůj... Odchod..? Co tím myslíš... Přestaň mě hladit, nechci usnout..."

Zívl si a oči už to vzdávali, mysl též a jeho tělo jako by bylo znova kus hardu. Cítil Tubbovi jemné ruce, co mu hladili a česali vlasy. Cítil Tommyho ruku, co mu přejížděla smutným tempem po rohu a cítil ty polibky do vlasů, co dostával.

,,Mám tě strašně rád, Boo."

Ucítil ten poslední polibek do vlasů a usnul.

Vlastně se probudil, pot mu pálil obličej a hyperventiloval. Lampička, kterou nezhasl, mu stále svítila a on byl zmatený. Co se právě stalo?