Spáry Eevee ✓

19. kapitola

Sylvini ,,přátelé" se pomalu začínali probírat.
Echo se probrala jako první a proto probudila ostatní a nařídila jim, ať k ní přijdou.
Sylva s nechutí a ostatní se strachem se okolo ní shromáždili.
Sylva si sedla kousek opodál a mrskala ocasem.
Zadívala se na řeku a okamžitě ji přepadli vražedné choutky.
Co kdybych pomalu strkala Echo hlavu pod vodu až by se utopila... Pomyslela si, ale zavrtěla hlavou a podívala se na Espeonku s klidným a zároveň zdrcujícím pohledem.
,,Dnes jsem rozhodla, že půjdeme do Jokteonského království, Blesku dej se do toho." Přikázala Echo Bleskovi a Sylva měla chuť plácnout se do čela.
To mu rovnout může nařídit ať se promění v Espeona. Zasmála se v duchu.
Blesk se nervózně zasmál a zatahal se za srst na malém límci.
,,Eh... A jak to mám udělat?" Zeptal se potichu a Echo se naježila.
,,Cože?! Ty nevíš jak jít do Jolteonského království?!" Zasyčela a Blesk udělal krok nazpět.
Sylva se plácla ocasem do hlavy, ale nečekala, že to udělá takový hluk a všichni se na ni otočí. Sylva to zamaskovala tím, že mrskla ocasem a postavila se.
,,Potřebujeme přeci bouři, Echo." Sykla a podívala se Echo zpříma do očí. Echo zúžila zorničky v návalu zlosti a udělala krok k Sylvě.
Ostatní její ,,přátelé" ustoupili stranou a nechali prostor Echo a Sylvě, které momentálně stály naproti sobě.
,,Na co si to hraješ, ty jedna zmije?" Prskla Echo a Sylva se zazubila.
,,Víš, ani na nic, na co bych si měla hrát?" Zasmála se klidně a obešla Echo ze strany s tím, že se otočila k ní zády. Ucítila její ostrý pohled v zádech, ale neohlédla se.
,,Víš Echo, pouze říkám, co si myslím a taky to říkám, jelikož něco o tom vím." Řekla přes rameno a otočila se zpět přesně v ten moment, kdy se nad ní Echo vztyčila a sklonila k ní hlavu. Ach jo, nenávidím svojí výšku. Povzdechla si v duchu Sylva, jelikož ji Echo převyšovala o pár hodných centimetrů.
Echo zasyčela a napřáhla tlapu, když v tom na ni dopadla kapka vody. Echo ustoupila a stejně tak jako ostatní a dokonce i Sylva se ohlédli na oblohu.
Obloha byla zatažená šedými mraky a v dáli zahřmělo.
,,Ach, ano!" Dupla si Espeonka. ,,Jako vždy musíš mít pravdu, viď?!" Utrhla se na Sylvu a Sylva pokrčila rameny s tím, že se zachychotala.
Blesk si začal něco mumlat a obě dvě v hašteření ustaly a podívaly se na něj.
Okolo Bleska projela statická elektřina a ti co stáli moc blízko, uskočili stranou.
Blesk se začal vyvíjet.
Jeho srst se zbarvila do citrónově žluté. Kolem krku se mu utvořil bílí límec. Oči už neměly nádech nachově modré, byly fialovo černé. Jeho srst vypadala, jakoby jím projel blesk.
Do vzduchu vyšlehl blesk a Sylva i Echo uskočily dozadu. Sylva se podívala na Echo, která měla z očí jenom úzké štěrbiny.
Blesk začal opět něco mumlat a všechna pozornost se opět strhla na něj.
Vzduch prořízlo palčivé teplo a ještě než Sylva stačila varovně vykřiknout, do země sjel blesk a spálil zemi okolo.