Spáry Eevee ✓

29. kapitola

Sylva se s Alectrou koukaly na hrad.
Z okna se kouřilo a netrvalo dlouho a podpálily se i liány, které visely z okna.
Sylvu zaplavil neznámý pocit vítězství a radosti.
Byly na odchodu aby to nebylo podezřelé když v tom je zaskočil hlas, který zazněl přímo za nimi.
,,Kam si myslíte, že jdete?"
Obě dvě se prudce otočily a uviděly světle fialového Espeona s broskovýma očima, rudým kamenem uprostřed čela a korunou na hlavě.
Královna Pěnkava. Pomyslela si v duchu Sylva a podívala se úkosem na Alectru, kterou to definitivně zaskočilo, ale hned na to se naježila a probodla pohledem královnu Pěnkavu.
Sylva si všimla, že už začala hořet i suchá zem.
Královna Pěnkava se zasmála a vydechla oheň.
Sylva byla překvapená, ale pak si vzpomněla na sebe a překvapení ji přešlo.
,,Copak tady vůbec děláte? Zapalujete hrad?"
Královna se zasmála a Sylva sklonila hlavu.
Ani jedna z nich neodpověděla.
,,Co tady děláš?" Zeptala se bez emocí Alectra a Sylva si všimla, že očividně už měla co do činění s královnou Espeonů.
Espeonka se opět zasmála a přišla blíž.
Sylva si všimla, že je oddělovala pouze stěna ohně, která se mezi nimi utvořila.
Všude jinde byl oheň.
,,Jenom jsem chtěla říct-" Opět se uchechtla.
,,Hodně štěstí." Řekla a vrhla se na Alectru, která ji ze sebe shodila a Sylva jí pomohla vstát.
Okolo nich se utvořil velký ohnivý kruh a Sylva začínala pociťovat, že jí začíná vadit prach a kouř, který vzniká z plamenů.
Obě dvě se postavily vedle sebe a královna Pěnkava udělala kotoul, čímž se s lehkostí postavila.
Královna přihmouřila oči a ušklíbla se.
,,Vidím, že sis našla spojenkyni, že ano?" Zasmála se a rozběhla se proti Sylvě a Alectře.
Sylva uskočila dozadu a Alectra do strany.
Okolo Sylvy se začal omotávat malý plamínek.
,,Přesně tak, která vládne ohni stejně jako ty." Ušklíbla se protentokrát Sylva a v očích se jí zaleskl oheň, s tím, že se její oči zbarvily dočervena.
Královna na ni přemístila pohled a její úsměv povadl.
,,Eevee z věštby, jak překvapivé." Ušklíbla se Pěnkava a vrhla se na ni, ale to by do královny nesměla vrazit Světluška a smést ji na stranu.
Světluška uskočila zrovna v tu chvíli co se královna postavila a snažila se ji podrápat.
Sylva uviděla, že je Alectra pokrytá prachem a její plášť je spálený na některých místech.
Sylva na tom nebyla o moc lépe.
Královna zasyčela, ale stále si uchovávala úsměv na tváři.
Královna vydechla oheň a vrhla se na Alectru, která uskočila a Sylva se dala do útoku.
Rozběhla se a škrábla ji hodně hluboko do boku ostřím schovaném v krytce.
Už teď Sylvě bylo jasné, že Pěnkavě zůstane jizva.
Pěnkava zasyčela a její sebevědomý úsměv se změnil na bolestný.
Pěnkava se otočila na Sylvu a probodla ji pohledem.
,,Přeci víš, že neovládáme pouze oheň, že ano?" Řekla nebezpečně tiše.
Až teď si Sylva vzpomněla na jednu zásadní věc.
Chtěla uskočit, ale příliš pozdě.
Jako by se zpomalil čas a Sylva viděla každou kapku černého jedu, která dopadla Alectře do obličeje.
Alectra ji v bolestných křečích odstrčila pryč a ona ucítila velmi bolestné bodnutí na pravé straně tváře.
Sylva se urychleně vyhoupla do stoje a podívala se na Alectru, která ležela na zemi bez známky života.
Byla mrtvá.
,,Alectro!" Zaječela Sylva a vyběhla za ní.
Klekla si vedle ní a rozbrečela se.
,,Ne, ne ne! To nemůže být pravda!" Zakřičela a schoulila se vedle ní.
,,Alectro!" Sykla tichým a zlomeným hlasem.
Všechno světlo jako by vyprchalo z jejího života a to dokonce i přes to, že všechno okolo ní ozařoval oheň.
Sylvu opět bolestně bodlo v tváři a proto k ní stáhla tlapku a uvědomila si, že tam má spálenou kůži.
Ignorovala to a zhluboka se nadechla, ale slzy se jí nepodařilo zahnat.
,,Alectro!" Vyhrkla opět a sklonila hlavu.
,,Co si bez tebe počnu?" Zašeptala potichu Sylva a zaryla bezděčně drápy do země.
Ta bolest kterou cítila v srdci se nedala srovnávat s žádnou bolestí kterou cítila doposud.
,,Alectro..." Zašeptala a bylo jí úplně jedno jakou bolest cítí ve tváři.

Najednou vše vybledlo a proměnilo v bílou barvu.
Vítr přivál mlhu, která se zhmotnila v Sylveona jako by z mlhy před zlomenou postavou Sylvy.
Magika se ustaraně podívala na Sylvu a položila ji tlapku na rameno.
Sylva zvedla hlavu, nejdřív se podívala na tlapku a potom na Magiku.
,,Proč?" Vydechla a hlavu sklonila.
,,Víš, zlé Eevee nenávidí ty co jsou hodné." Řekla a pořádně Sylvu obejmula.
,,Vše bude v pořádku." Zašeptala a Sylva ji objetí opětovala.
,,Zítra bude lepší den." Řekla Sylva, ale bolest v srdci nepolevila.