Lucifer: Druhá šance [DOKONČENO]

23. Poslední přání před úplnou tmou

Rodina, co to vlastně je? Co to znamená, když nějakou máte? Pro někoho může rodinu tvořit jen pár těch nejlepších přátel, může jí být starší bratr, který se o vás stará, mohou jí být i obyčejné vzpomínky. Pro někoho může mít podobu lásky, soucitu, pocitu bezpečí, ale Luciferovi rodina zatím nepřinášela nic než samé trápení. Nebyla to dlouhá doba, co se s Chloe rozhodli posunout dál. Nyní mu ale přišlo, že by to mohlo být klidně celé tisíceletí. Ještě včera se s ní cítil tak bezstarostně a dobře. A teď, teď o takové chvíli mohl jen snít.

...

,,Díky, že sis na mě udělala čas. Po tom, co se stalo bych si opravdu s někým potřeboval promluvit."

Linda se mile usmála, čímž jej ihned ujistila, že už není důvod k obávám. Když mu otevřela dveře do své poradny, neměla téměř slov. Takhle zdrceného a v obličeji zcela bezduchého Lucifera vůbec neznala. První, co by asi každému přistálo v myšlenkách, by bylo jestli někdo neumřel nebo se něco nestalo Chloe, na níž mu tak hrozně vždy záleželo. Aby ho ale od sebe příliš neodstrašila, začala velmi zlehka. ,,V pořádku. Na tebe si čas udělám vždycky ráda."

,,Víte, že vždycky poznám, pokud mi někdo lže?" pronesl s kapku přikrceným hlasem, usedajíc do křesla naproti doktorce. Ta jen nervózně sevřela propisku v ruce.

,,Tak, chceš začít sám nebo se mám nejdříve já ptát?" Lucifer sjel mlčky k podlaze, a tak mu Linda položila další otázku. ,,Jak jde příprava svadby?"

,,Zatím ještě nezačala..." spustil v ponurém tónu s menší odmlkou, ,,a ani nevím, jestli vůbec někdy začne."

,,Proč by nikdy neměla začít? Požádal jsi Chloe o ruku, a ona řekla „ano”."

,,To ano, jenomže... dneska se něco pokazilo. Něco se vážně hrozně pokazilo."

,,Co?"

,,Já - já - já nevím, jestli bych to byl teď schopný říct nahlas," vysoukla ze sebe, a oči měl plné slz. I Lindě bylo do breku, a to ještě neslyšela, o co šlo.

,,Mluvil jsi o tom už s někým? Třeba s ní?"

,,Ne. Zatím jsem to nikomu neřekl. A vím, že s ní bych si o tom promluvit určitě měl, ale asi to nedokážu."

,,Nemusel bys s tím začínat hned."

,,Vy jste mne asi pochopila špatně, doktorko. Já si nejsem jistý, budeme-li s Chloe po tom schopní spolu mluvit o čemkoliv."

Linda celá strnula v pohybu. Nedokázala pohnout ani prtem. V hlavě se ji vyronilo určité vysvětlení toho všeho, co Lucifer říkal, ale bála se zeptat. Možná, že na onu otázku radši nechtěla znát odpověď, protože by byla určitě velmi zničující. Přesto si chtěla být jistá.

,,Týká se to vašeho dítěte?"

,,Ano."

,,Občas, když si myslíme, že je něco tak strašné, že horší by to být nemohlo, je dobré si uvědomit, že by mohlo. Vždy, když se cítíme být úplně na dně, najde se někdo, kdo nás vytáhne zpátky na nohy."

,,Řekla mi, že už se nemusíme ničeho bát," zapřel se těžce rukama o sedačku. ,,A já ji řekl, že... ať nás překvapí cokoliv, my to spolu překonáme. - Víte co? Asi jsem sem chodit neměl."

,,Lucifere, víš, že to není tvá chyba?"

,,Vím. Ale co kdyby byla?"

...

Venku se chystal nastoupit do svého černého Chevroletu Corvette, jenže sotva se dotkl kliky, ruka se mu celá rozklepala. Ovšem vzápětí třes zase ustál, a tělo celé zkamenělo. Obloha, byla stále jistým způsobem modrá, jen trochu jinak než obvykle. Místy připomínala spíše zelenou a někde zase spíše fialovou. A mraky, mraky byly úplně černé. Černější než uhlí, černější než to nejtemnější místo v pekle. Člověk na chvíli nevěděl, jestli se nachází vůbec ještě stále na Zemi.

Pak nasedl do auta, kde na vedlejším sedadle seděla jakási dívka, možná jen o rok či dva starší než Trixie. Oči měla upřeně namířené před sebe a ruce volně položené v klíně. Jako první ho napadlo, zda se jen třeba nestratila. Když ani po několika dlouhých minutách nic neříkala, zkusil tedy promluvit on.

,,Co jsi zač? - Jak ses sem dostala?"

,,Kdo jsem není v tuhle chvíli vůbec důležité. Přišla jsem pomoct."

,,S čím?"

,,Navrátit život dítěti, které jsi s Chloe ztratil," sklonila zrak mírně dolů, přičemž jemu naprosto vyschlo v hrdle. Hruď se mu sevřela tak těžce, že málem nedokázal pořádně dýchat.

,,Co jsi to řekla? - Jak - jak to, že něco takového víš?"

,,Raději bych nevěděla nic. To mi věř. - Takže co kdybychom tady přestali ztrácet čas povídáním, a ty bys mě vzal do nemocnice za Chloe?" navrhla netrpělivě, s čímž on mohl jen souhlasit.

...

Když vešli do nemocničního pokoje, kde Chloe poklidně spala na lůžku, Lucifer se najednou zastavil, a blíž už jít nedokázal. Neznámá dívka, jíž si s sebou přivedl měla také problém pokračovat, na rozdíl od něj ho však byla schopná překonat.

,,Už jsi s ní o tom mluvil?"

,,Ještě ne," odvětil tiše.

,,To, co se vám stalo je vážně hrozné. Na světě není žádný pár, kterému bych to více nepřála," pohladila Chloe jemně po vlasech. ,,Budete mít spolu dítě, zdravé a nadané, a ty zapomeneš, že jsi se mnou kdy mluvil." Jakmile opustila pokoj, Lucifer jen zmateně trhl hlavou, načež pohlédl k lůžku, na němž ona stále odpočívala. Vypadala jako anděl, jako bytost, kterou si možná ani nezasluhoval milovat.

Pomalu se usadil na židli, přičemž z ní nespouštěl ani na jediný okamžik oči. Ještě ráno měl strach sem jen vstoupit, nyní už měl ale jasno. Ať se bude dít cokoliv, on tu bude vždy pro ni. Bude-li třeba, položí pro Chloe znovu svůj život.

Vtom se mu v kapse černého saka rozezvonil mobil. Aby Chloe náhodou nevzbudil, rychle se přesunul k nedalekému oknu druhé strany místnosti.

,,Maze?"

,,Lucifere, máme problém. Michaela chtějí zabít."

,,Toho bychom všichni nejraději chtěli zabít, to není žádná novinka."

,,Jenomže tady jde o to, že-" najednou před oknem, kde zrovna stál prolétlo rychlostí blesku cosi jako člověk s velkými černými křídly a v náručí při tom držel ještě někoho. Naneštěstí, než že by si od Mazikeen nechal vysvětlit bližší podrobnosti, hovor ukončil, a vrhl se ven na chodbu. Ta černá křídla, která v tom okně spatřil patřila totiž Azraelovi. A ta osoba v jeho náručí - přísahal by, že ve zlomku vteřiny uviděl Michaelův obličej.

...

,,Říkala jsem, že ho chci mrtvého," pronesla s nemalým protivením černovlasá dívka s očima nenávistně upřenýma k do krve zbitému muži, jenž měl být jejím otcem.

,,Řekla jsi, že je ti jedno jak rychle nebo jakým způsobem. Jen že to musí být do dnešní půlnoci. Já ti slibuji, že tvé přání vyplním, ale nejdřív si s ním aspoň promluv. - Než jsem se ho chystala popravit, dala jsem mu možnost vyslovit poslední přání, a on mne požádal, abych prozradila zda je pravda, že má dceru, a jestli to ona mě poslala ho zabít. Tak jsem řekla pravdu," vysvětlil Azrael, doufajíc, že tím aspoň trochu pozmění Ellyino kruté přání. Ale pak si všiml z dálky rychle přibíhajícího Lucifera. Ten když se dostal na jejich místo, našel pouze sotva při vědomí na zemi zkuhrajícího Michaela.