PROLOGUE

146 15 9
                                    

KAŽDÝ CHTĚL BÝT V ARMÁDĚ. Chtěl pomáhat svojí vlasti ač to stálo, co to stálo. Chtěl být za hrdinu, ale málokdo si uvědomil, jak moc nešťastní hrdinové byli. Museli doufat, že přežijí – každá špatná kulka vždy mohla najít svůj správný cíl a než jste se nadáli, nemohli jste dál. S trochou štěstí vás odnesli a vy jste byli do konce svého života mrzák. V tom horším případě jste to nepřežili anebo vás nechali ležet na bojišti.

Seděla mezi nimi. Mezi všemi těmi vojáky, kteří přežili i mezi těmi, kteří pomalu ale jistě umírali. Byla jediná žena v jejím oddílu a kvůli tomu byla také dost podceňovaná. Jenomže to byla právě její ruka, která se pyšnila tím červeným křížem a byla to ona, kdo měl pomáhat zraněným. I přesto, že jí ten muž předtím řekl něco ošklivého, musela ho zachránit, aby mu ukázala, že to zvládne. To ona byla ta, na kterou si měli pamatovat jako na hrdinku.

Když Chester Phillips po návratu Stevea Rogerse s oddílem 107 kontroloval vojáky, co se vrátili, všechny úmrtní listy spálil – všechny až na jeden, který s těžkým srdcem podepsal.

JMÉNO A PŘÍJMENÍ: Taissa P. Famberlein

DEN, MĚSÍC, ROK A MĚSTO NAROZENÍ: 2.8.1920, Columbus

POHLAVÍ: ženské

DATUM ÚMRTÍ: 1943

PRIVET, SOLDAT  [bucky barnes]Kde žijí příběhy. Začni objevovat