Dlouho jsem tě měla v srdci...
A teď po takové dlouhé době, jsem
přestala přemýšlet nad tím, jaká mohla být naše láska. Kdyby to tenkrát dopadlo jinak. Kdyby nám život napsal společný příběh. Nikdy to nepřebolelo, nikdy se to nezlepšilo, já to jen s bolestí musela přijmout, teď už necítím nic. Potlačila jsem mé city k Tobě a už jen si přeji aby jsi byl šťastný i když já nejsem toho součástí. Ale myslím že to bylo opravdový, ten náš společný plamen (žár) v srdci, ta naše láska. Nikdy jsem nechtěla vzdát tu myšlenku o NÁS, ale nemám sílu a nedokážu tě dohnat, jsi moc vepředu. Ale běž, máš to psané v osudu. Já ne. Já mám v osudu prožít obyčejný šťastný život. Za pár let až tě uvidím, TY se budeš smát od ucha k uchu a budeš šťastný. Já se jen s láskou v srdci na Tebe usměju a půjdu dál.
