Mívám vnitřní pocit.
Takový zvláštní pocit, když se pokaždé MY dva střetneme.
Mírně se ke mně nakloníš, náhle se NAŠE oči propojí.
Naše obličeje se přiblíží, já se v dané chvíli nebráním.
Marně se snažím odolat tvé vnitřní kráse, ten tvůj vnitřní klid mě k TOBĚ táhne.
Ani slova nejsou třeba.
Tvé oči mluví za vše.
Ten pocit že mi rozumíš, že NAŠE energie se vzájemně propojí.
Až mi z toho mráz leze po zádech, ten magnet co mě k Tobě táhne.
Teď už chybí jen malý dodatek.
Kdy netrpělivě čekám, na tvůj polibek.
