XLVIII. Konec

1K 34 1
                                    

Chtěla jsem ho odstrčit. Zakřičet na něho několik hnusných slov a dát mu takovou facku, jakou ještě v životě nepoznal. Cítila jsem, že to musím udělat. Ten vztek a strach z toho, že mi zas ublíží na mě vyloženě křičel, ať to udělám. Nemůžu si nechat srdce znovu rozervat na kusy.

  Přesto tu byla ta část mého já, která mi to nedovolila. To spojení mezi námi bylo téměř hmatatelné. Tak hluboké, pevné a neoblomné, že bych ho nedokázala přehlédnout, ani kdybych chtěla, přestože jsem se o to poslední měsíc pokoušela. A já už teď věděla, že nechci. Nechci proti tomu bojovat, nemůžu. Protože tahle moje část je ta hlavní. Tahle část... to jsem já. 

Trochu jsem se od něho oddálila, ale naše rty stále zůstávaly blízko sebe.

,,Darione, já," dostala jsem ze sebe mezi zrychlenými nádechy a výdechy, ,, já, já.." jeho oči se vpíjely do mých.

,,Prostě tě miluju." Zašeptala jsem rychle a než na to stačil cokoliv odpovědět, umlčela jsem ho dalším polibkem. Dlouhým a intenzivním.

,,Taky tě miluju." zašeptal. ,, Od samého začátku, ikdyž to tak možná nevypadalo."

KONEC


Dámy a pánové, tohle je oficiální konec příběhu. Všichni asi víte, že jsem na wattpadu už přes rok nebyla pořádně aktivní. Ale když jsem zjistila, že má tahle knížka 10k přečtení, bylo mi líto všech těch lidí, co se nedočkali závěru knížky.

Proto bych tímhle chtěla knížku dokončit a poděkovat vám za úžasnou podporu!
Mám vás ráda <3

I just love you ✓Where stories live. Discover now