Ó ty Bože všemohoucí
Velký otče plný moci
Lásko která vše odpustí
A nic zlého nedopustí
Odvrať svoje oči na chviličku od mých sítí
Nech ty hloupé tvory ať se do nich sami chytí
Vždyť tak nepodobní oni tobě jsou
Lásku zradou snadno zaženou
Odmítají tebe, svého pána stvořitele
Místo toho v mojich řadách hledají si velitele
Nejsou vděční a vším tvojím pohrdají
Zakázaných zvratků oni raději se nají
Odvrať svoje uši na chviličku od mých stezek
K tobě aby člověk vlek se jako starý mezek
Snazší cesta ke mně hezky dolů
Nakráčí sem klidně jako stádo volů
U tebe je čekaly by z mraků snové peřiny
Tady v suché hlíně leda prach a modřiny
Zaslouží si ale vůbec něco nežli strach?
Lidská nenávist a pýcha, to je lásky vrah
A tak, Bože, prosím tebe
Mysli chvíli i na sebe
Nech je u mě ať se pečou
Stejně ti z nich nervy tečou
Já to přece dobře vím
Od tebe je vykoupím
Tvůj Ďábel
YOU ARE READING
Hvězdář - DOKONČENO
RandomCo mi léto ukázalo ve hvězdách, aneb soubor povídek a pár básní vzniklých v rámci Writegust 2021 pokaždé na zadané téma o minimálně sto slovech. Střípky světů a příběhů, kterým nemám čas a energii věnovat samostatný příběh, ale obstojí i samostatně.
