•𝐖𝐇𝐈𝐂𝐇?•

5.

                      ~KAPITOLA 5.~

4. Května 7:30
Vyšla jsem z domu a před ním čekali mí princové. Přivítali jsme se a šli do školy. Když jsme se normálně bavili, někomu cinkla zpráva. Všichni tři jsme vytáhli mobily. Mě nic nepřišlo, takže to byl jeden z těch dvou.
Mark: ,,WOHOO!"
Zařval Mark přes celou ulici když si přečetl zprávu.
Tom: ,,Co?"
Mark: ,,Luis pořádá párty! Pozval mě a můžu si vzít 2 kámoše navíc"
Řekl a oba dva se na mě otočili a šibalsky usmáli.
Ali: ,,Co- ne ne ne ne..."
Řekla jsem a zasmála se.

Mark: ,,Proč jako?"
Ali: ,,Nemůžu. Jsem tady pořád nová a už tak jsem to pokazila s těma holkama. Nejde to-"
Tom: ,,Ty odmítáš Marka? TOHO Marka? Jak se opovažuješ?"
Provokoval mě Tom a lehce do mě šťouchl.
Mark: ,,No tak. Bude to sranda!"
Přemlouval mě. Nakonec tu zeď lehce prolomil.
Ali: ,,Nechám si to promyslet"
Řekla jsem a Mark se vrhl na Toma. Objímali se a skákali do kolečka jak nějaké malé děcka na písečku. Ze srandy jsem dělala, že je neznám. Jen mě ztrapňovali.

Přišli jsme před školu a u vchodu stáli zase ty 4 holky s klukama. Jen jsem se na ně podívala a polkla. Tom a Mark okamžitě zasáhli a postavili se přede mně. Tom mě pevně chytl za ruku a táhl mě za sebou. Snažila jsem se nenavazovat s nikým žádný oční kontakt. Přece jen, když jsem kolem nich procházela, jsem se podívala na jednu holku, která se mi dívala hluboko do duše. Rychle jsem hlavu odvrátila pryč a nechala se vést Tomem.

Tom: ,,Na ně si dej fakt pozor."
Řekl když mě pustil u mé skříňky. Kývla jsem hlavou a oběma dala děkovný pohled. Oba dva se ve stejnou chvíli usmáli a odešli. Jen Tom zůstal pořád stát a čekal na mě. Máme společné hodiny, bylo by trošku idiotské kdyby šel beze mě.

12:40
Zazvonilo a já musela na záchod. Věděla jsem přesně kde to je, jen jsem se bála aby tam zase nebyly ty 4. S nádechem jsem otevřela dveře a naštěstí tam nebyly. Vydechla jsem úlevou a šla do kabinky. O pár minut později jsem uslyšela typický holčičí smích. Věděla jsem že to jsou ony. Co teď? Nemůžu jen tak vyjít, vím, že mi něco řeknou nebo hůř, udělají.

Rozhodla jsem se počkat než zazvoní. Jenomže i tak by mě určitě viděli. Najednou jsem slyšela kroky ke kabinkám. Tři vedle mě se otevřely. Na tu mou někdo zatáhl na kliku. Zadržela jsem dech a klepaly se mi nohy.

Sylvie: ,,Ehm je tam někdo?"
Řekla nadřazeným hlasem. Polkla jsem a třaslavým hlasem odpověděla: ,,ano"
Sylvie: ,,TO SEŠ TY TY DĚVKO!"
Štěkla na mě a začala mlátit do dveří. Všechny 4 se pak sešli u mých dveří a každá do nich kopala. Pak ale jedna z nich přestala a něco jim říkala.
Lily: ,,Hej nechte toho...nemá to cenu"
Sylvie: ,,To je fakt. Je jedno jestli jí zabijeme tady nebo někde jinde"
Všechny se sebrali a já si oddechla. Pořád jsem se ale třásla.
Lily: ,,Jsi v pohodě?"
Řekla najednou ta osoba, která mě v rámci možností zachránila.

Pomalu jsem otevřela dveře. Přede mnou stála tmavovlasá holka, která vypadala celkem v pohodě, ale styl oblečení měla určitě jako ty trapky.
Lily: ,,Neboj se. Já ti nic neudělám. Stejně je nemám ráda"
Řekla a usmála se na mě. Nevěděla jsem co mám dělat. Nevěděla jsem ani jestli ji mám věřit. Jen jsem jí beze slova obešla a šla si umýt ruce.
Lily: ,,Hele chápu, že mi nevěříš ale spolehni se, že nejsem jako ony."
Řekla když ke mně přicupitala.
Ali: ,,Tak mi to dokaž"
Otočila jsem se na ní a vyčkávala, co z ní vyleze. Ona jen nečekaně otevřela pusu a nevěděla co má říct.
Lily: ,,Jakožeeee-"
Ali: ,,Jakože nejseš jako ony"
Dořekla jsem to za ní s pořád čekala. Než stačila cokoliv říct zazvonilo, a já na tohle neměla ani čas, ani náladu. Sebrala jsem se a nechala jí tam.

Přišla jsem do třídy celkem zmatená. Proč by holka, která patří mezi partou šikanátorů, chtěla najednou se mnou bavit? Přijde mi to divné ale možná by bylo fajn, kdybych si našla kamaráda, který je stejného pohlaví. Stejně si ale nejsem jistá, zda ji mám věřit. Tomovi ani Markovi to říct nechci. Nejen, že by mi to zatrhli ale ještě by mě seřvali nebo se mi smáli a to opravdu nechci dopustit.

14:30
Dnes jsme končili dříve k vůli nějaké školní soutěži či co. Když jsme s Markem a Tomem vyšly před školou, známá partička tam nebyla. Celkem jsem se divila ale byla jsem i ráda. Ne, že by mi vadilo jak mě ti dva brání ale přece jen bezpečí je bezpečí. Když jsme přecházeli ulici někdo mi zaťukal na záda. Otočila jsem se a viděla tu holku ze záchodu. Když viděla můj obličej usmála se a zamávala mi. Nechápu co po mě chce.

Ali: ,,Hele chápu, že se se mnou chceš bavit ale jak ti můžu věřit když se bavíš s něma? A do dveří jsi taky kopala-"
Mark: ,,Jakých dveří?"
Zeptal se výstižně Mark a já jen mávla rukou, aby to neřešil.
Lily: ,,Já nekopala! Zastavila jsem je!"
Ali: ,,Proč?"
Lily: ,,Protože mi přijdeš cool a seš jediná holka, která se jim takhle postavila. To se mi na tobě líbí"
Nevěřila jsem jí ani slovo, i když mě to trochu zaujalo.
Lily: ,,Hele pochopím když mi nebudeš věřit ale opravdu se a tebou chci bavit"
Řekl a odešla na druhou stranu. Jen jsem jí sledovala jak odchází a uvažovala co udělám.

Tom: ,,Vysvětlíš nám to nebooo"
Řekl v tom trapném tichu, zatímco jsme se všichni tři koukali na tu holku jak odchází.
Ali: ,,To je na dlouho"
Odsekla jsem a otočila se. Šla jsem si svou cestou a Mark mě s Tomem pak dohnali a doprovázeli. Nemohla jsem přestat na ní myslet. Co když se chce opravdu bavit? Co když opravdu není jedna z nich? A přece, co se mi při nejhorším může stát, když se s ní začnu bavit? Jdu do toho.

01:20
Snažila jsem se najít instagram té holky. Moc se mi ale nedařilo. Najednou jsem ale dostala oznámení, že mě někdo začal sledovat. Byl to Tom! Jak si našel můj instagram? Já ho nesledovala! Asi má taky své dané skills v hledání a stalkování. O pár vteřin později jsem dostala další oznámení. Začal mě sledovat MARK! Sledovala jsem je na oplátku a oba mi napsali ve stejnou chvíli stejnou věc: ,,ahoj"

Usmála jsem se nad zprávami a snažila jsem se jim odpovídat ve stejnou chvíli. Doufala jsem, že nejsou spolu. To by totiž bylo trapné a bylo by jasné, že si ze mě dělají jen prdel. Oni ale takový nejsou...teda doufám, že takoví nejsou. Minimálně Tom takový není. I když nemůžu je moc soudit, když je ještě moc neznám.

CHAT S MARKEM
Mark: Ahoj
Ali: Ahoj
Ali: Jak jsi našel můj instagram?
Mark: Mám své zdroje😉
Ali: Mám se bát?
Mark: Můžeš

Nemohla jsem se nad touhle zprávou nezasmát.

Mark: Jdeš teda na tu párty?

Bože! Úplně jsem na ní zapomněla! Stalo se toho dneska tolik, že jsem si ani na tu párty nevzpomněla.

Ali: Ještě nevím
Mark: No měla by ses rozhodnout co nejrychleji
Ali: Já vím...
Mark: Prosím tě pojď nedělej z toho drama
Mark: Aspoň poznáš nové lidi
Ali: Jsem spíš introvertní typ
Mark: Se mnou není nikdo introvert
Ali: To věřím😂
Mark: Nenech mě tě přemlouvat
Ali: Fajn...

Nakonec jsem podlehla jeho "přemlouvání" a rozhodla se jít. Konec konců má pravdu. Poznám tam nové lidi a určitě to bude zábava. Než jsem ale stačila ještě něco napsat usnula jsem. Byla jsem úplně unavená. Dneska toho bylo na mě moc.