18

388 15 1
                                    

„y/n půjdu se oblékat " řekl Payton, a začal se zvedat, já jen kývla, a on odešel. Já se zvedla také z postele, a šla do svého šatníku, si vzít nějaké oblečení(média) a šla do koupelny se převlect a dát si lehký make-up. Učesala si vlasy do dvouch rozcuchaných drdolů, a vyšla z koupelny. Šla jsem před zrcadlo, a podívala se na sebe.

„jsi na mě pyšná mami?" Zeptala jsem se i když jsem věděla že mi nikdo neodpoví.

„vždy na tebe byla pyšná, a nikdy nepřestala" řekl někdo zamnou, já se otočila a viděla paytona, ten ke mně přišel a chytl mě za boky.

„vypadáš tak nádherně" řekl, a rtema se otřel o můj krk.

„taky vypadáš překrásně " řekla jsem potichu, a usmála se na něj.

„tak pojď" řekl a táhl mě dolů

. „a kde máš věci?" Zeptala jsem se, a koukala okolo.

„v kuchyni" řekl, došli jsme do kuchyně, a vzali košík.

„mám tam dvě deky, druhá je kdyby ti byla třeba zima, protože nechci aby jsi mi tam nastydla" řekl, a usmál se. Chytl mě za ruku, a vedl mě do předsíně kde jsme si obuly boty, a šli pěšky do hlubokého lesa, který se zdál jako by tam popravovali všechny kdo do něj vystoupili. Tvářila jsem se divně, a Payton si toho všiml.

„neboj se v tomhle lese nikdo není, možná na první pohled vypadá strašidelně ale nic se tu nikdy nestalo" řekl, a dal mi pusu do vlasů, ale moc bych nevěřila, před očima mi proběhlo jak tu nějaká paní prosila o život, ale nějaký starší pán ji neposlouchal a podřízl ji hrdlo, ustoupila jsem, a Payton si toho všiml.

„stalo se něco?" Zeptal se zmateně.

„z tohohle lesa, by jsme měli co nejrychleji zmizet nemám zde zrovna skvělý pocit" řekla jsem a otočila se na něj.

„proč? Říkal jsem ti že v tomhle lese nic není" řekl.

„v tomhle lese někoho zabili" řekla jsem, a on se na mě zmateně podíval.

„co?" Zeptal se nechápavě.

„vražda tu byla" řekla jsem víc chapavěji aby to pochopil.

„to bylo určitě před lety" řekl a šel dál, já šla za ním, a musela jsem se rozhlížet, v tomhle lese půjdu naposledy už nikdy více.

„paytone kdy už tam budem?" Zeptala jsem se, nemohla jsem skoro dýchat protože moje plíce na tohle nejsou fakt stavěný.

„výjdeme tenhle kopec a pak tam budou takový louky tam je dobrej výhled" řekl, a já se na něj podívala jestli to myslí vážně, nebo to není on.

„co na mě tak koukáš?" Zeptal se, se smíchem.

„vzhledem k tomu, že tvoje plíce jsou stavěný na vše, tak moje zase nejsou stavěný na tohle" řekla jsem udychaně, a on se zasmál.

„tak pojď na záda" uchechtl se. Skočila jsem mu na záda, a on semnou vyšel kopec, já bych dýchala jak pes když se proběhne, a on dýchal furt normálně, ten má fakt povedený plíce ty bych brala.

„kouříš?" Zeptala jsem se.

„někdy, ale spíš moc ne, teda trávu tu jako jo" řekl jakoby nic.

„a koukám že ty asi trošku kouříš viď?" Dodal, no lhát mu nebudu.

„parkrát si dám no" řekla jsem upřímně.

„a proč jsme se tam vůbec neteleportovali?" Zeptala jsem se.

„chci ti ukázat svět, a tím že se budeme furt někam teleportovat tak ho nepoznáš" řekl, a konečně jsme vyšli ten velký kopec, teda ehm on ho vyšel, a já se nesla.

„ještě chvíli a budeme tam" řekl, a šel dál.

„už mě to nebaví" řekla jsem po chvíli.

„vždyť ani nejdeš" řekl Payton se smíchem.

„no to jako jo, ale je to moc dlouhý" řekla jsem, a Payton se zastavil.

„jsme tady" řekl, a já se podívala. Byla to vážně pěkná louka dole byla taková stará chatrč ale tý jsme si moc nevšímali. Rozložili jsme deku, a sedli jsme si na ni, Payton začal vytahovat všemožný sladkosti pití i jídlo.

„tohle si fakt kupoval?" Zeptala jsem se.

„jo, teda něco i Jaden" řekl a nervózně se zasmál. Já se začala fakt hodně smát, byl hrozně vtipný.

„se mi směješ jo?" Řekl a začal mě lechtat, a já se začala smát 3× víc.

„já se počůrám, přestaň prosím" řekla jsem mezi smíchem, ale on nepřestal.

„paytne fakt přestaň" řekla jsem, a on mě pustil.

„zítra jdeme na ples" řekl potom co si sedl.

„co? Na jakej ples?" Zeptala jsem se. „jeden můj kámoš mě pozval na nějakej ples" řekl, a mykl rameny. „mám se bát?" Zeptala jsem se. „čeho? Budu si tě tam chránit takže se nemáš čeho bát" řekl a přiobejmul mě jednou rukou. „naliju nám víno ano?" Řekl a já kývla. On vytáhl flašku červeného vína a nalil nám to do skleniček. Podal mi jednu, „tak na co si připijem?" Zeptal se. „ať nás nic nerozdělí" řekla jsem. „tak ať nás nic nerozdělí" řekl a ťukli jsme si, já se napila, a on taky. „dáme čokošku?" zeptala jsem se, a on kývl. Vytáhla jsem velkou karamelovou milku. Rozbalila jsem ji, a vzala si kousek, a Payton taky. „a payi řekneš mi něco o tom vašem úplňku?" Zeptala jsem se, a on se nadechl. „je to vlastně jediný den v roce, kdy se sejdou démoni a andělé, my dva se celý den neuvidíme, ale nessa tě tam potom zavede, je to něco jako obřad, Ness tě zavede ke mně a tam bude stát nějakej démon kterej se nás na to zeptá, a my se na sebe podíváme a buď řekněme jednu z těch vět, když třeba řekneš že mě nemiluješ, tak ten chlápek luskne prsty, a budeš zpátky doma, ty ani tvůj bratr nebudete vědět že se tohle stalo a mě už nikdy neuvidíš, a když řekneš že mě miluješ tak se políbíme a budeme spolu jakoby chodit, no spíš asi budem, po nějaký době se možná vezmem, protože spolu budeme muset být už navždy" dořekl a já se na něj podívala. „to bude hrozně stresující" řekla jsem. „hlavně se nestresuj bude to v klidu" řekl a přitáhl si mě do objetí....




Pov Payton
Lehli jsme si na deku, a já nás přikryl tou druhou, lehla mi na hruď, a koukala na hvězdy. „ty dvě budou určitě moji rodiče" řekla a ukázala na hvězdy co byli hrozně blízko sebe. Pohladil jsem ji po její hlavě. „určitě ano" řekl jsem. „vidíš ten malí vůz?" Řekla a ukázala na něco na nebi. „ano, vidím princezno" dal jsem jí pusu na čelo, a ona se usmála. Viděl jsem že jí těžšknou oči, a potom jak usíná, nechtěl jsem ji budit, tak jsem jen koukal na nebe. Budoucnost s y/n bude asi zajímavá, Josh říkal že je vážně drsná, ale přijde mi spíš křehká, a myslím že já jsem právě tu křehkou vazbu u ní objevil, navždy budeme spolu jen já a ona, princezna pekel. podíval jsem se na ni, je tak nevinná vím že to co jsem hledal jsem našel, a že můj táta vybral dobře, jak se to vlastně dělá? Sám ďábel tudíž můj otec, vybere vždy asi tak z 30 dívek, jednu která se stane mojí vyvolenou a ta z 30ti byla zrovna y/n, už teď vím že ji miluju, můj otec mi to řekl už v 16 kdo je moje vyvolané a já ji nějak od té doby sledoval, ale nechtěl jsme sní mluvit, protože jsem se bál že by se bála, sama nevěděla že je démonka, a kdybych přišel za ní, a řekl. „čau já jsem syn ďábla nechceš se bavit, když si mě budeš muset vzít? Nebo spíš mě milovat?" Prostě divný. Pohladil jsem ji po tváři, a usl taky.

even the devil needs a friend 🧸🧩Where stories live. Discover now