even the devil needs a friend 🧸🧩

21

Ráno jsem se vzbudila vedle paytona, naštěstí jsme byli oba oblečený. Měla jsem menší kocovinu no co kecám byla fakt velká, nemohla jsem se zvednout ani z postele protože mě bolela hlava, tak jsem si jen lehla a chytla se za hlavu.

„kocovina je svině" řekl Payton, a já jen pomalu kývla.

„donesu prášek a vodu" řekl, a zvedl se. Upřímně? On nemá kocovinu? Chlastal tam víc jak já, asi neumím teda pít. Vzala jsem ovladač a pustila si tam na Netflixu nějaký film. Po chvíli došel i payton s práškem a vodou. Prášek jsem zapila a sklenku položila na noční stolek.

Lehla jsem si, a Payton vedle mě.

„co dnešek jen tak proležet v posteli a nic nedělat? Je to celkem výhodný" řekl.

„beru, stejnak pochybuju že bych něco dneska udělala" řekla jsem, a zavřela na chvíli oči.

No spíše na dlouho protože jsem z toho usnula. Měla jsem sen, byla jsem malá mohlo mi být tak pět, s mámou tátou a Jacobem jsme někam šli, pravděpodobně na zmrzlinu, já si vzala jahodovou a Jacob vanilkovou, šli jsme potom na pláž, my s Jacobem se podívali na sebe, a rozběhli se, utíkali jsme do vody, sice jsme neměli plavky, ale to nám bylo jedno, stejnak sluníčko svítilo, naši se jen smáli

„zlatička hlavně opatrně" řekla mamka. Po chvíli jsme vyšli z vody, a šli za rodiči, došli jsme k mámě.

„jsem na tebe pyšná zlatíčko, vedeš si skvělý život s tím chlapcem, a já vím že se sním budeš mít krásně, mám tě ráda beruško, krásný život" řekla a pohladila mě po tváři. Já najednou otevřela oči, a ukáplo mi pár slz, hrozně mi chybí.

„v pohodě?" Zeptal se Payton, a já kývla

„asi ano" řekla jsem.

„neviš kolik je hodin?" Zeptala jsem se.

„bude asi 12 nevím, taky jsem spal" řekl, a zvedl se, jen jsem se koukala kam jde, a odešel dolů. No nic, máma se mi nějak dostává do snů, nevím jestli je to dobře nebo ne.

Došel Payton, s obědem v ruce.

„ness vařila nějakou delikatesu" řekl a podal mi talíř, s nějakým jídlem.

„nevím jestli dneska něco sním" řekla jsem, a jídlo položila na postel.

„chápu, ale něco by si přece jen sníst měla, ať nejsi celý den hlady" řekl.

„já to fakt teď nesnim payi, možná si dám potom ale teď fakt ne"řekla jsem.

„no dobře" řekl, a začal jíst jídlo které si vzal, já ho jen položila na noční stolek, a řekla jsem si, že si dám sprchu.

„kdyby ti bylo zle tak mi řekni, klidně se ne zamykej já ti tam lézt nebudu nejsem hovado" řekl, a já mu věřila.

Napustila jsem si tak nějak vlažnou vodu, a sedla si do vany. Opřela jsem, že jsem tam prakticky ležela, zavřela jsem na chvíli oči, a relaxovala, nevím jak dlouho jsem tam ležela, ale někdo mi začal klepat na dveře.

„jsi v pohodě?" Zeptal se Payton.

„jojo" řekla jsem, a vylezla z vany, utřela jsem se osuškou a hodila ji do koše na prádlo. Oblékla jsem si(média) říkal že chce celý den proležet, tak ho beru za slovo, vyšla jsem z koupelny, a Payton ležel na posteli.

„takže budem celý den ležet?" Zeptal se, a já kývla.

„tak to se mizim převlect" řekl, a rychle někam odběhl, já se zasmála a lehla si do postele. Ta vana mi zlepšila moji migrénu, po chvíli přišel Payton v teplácích.

„co si pustíme za film, když tenhle skončil" zeptala jsem se.

„nevím něco random tam můžeme pustit" řekl, já si vzala ovladač a pustila tam nějaký random film jak chtěl.

Opřela jsem se o jeho rameno, a koukala na ten film.

Hrozně moc se omlouvám! Chci psát pov ani nevíte jak, ale prostě můj mobil je hrozně mrtvý, a já nevím co sním a nový budu mít až na své narozeniny, které jsou až 19.srpna tuhle část jsem začala psát snad před několika dny a nemohla ji dopsat protože jsem měla každou chvíli vybitej mobil a dnes to není výjimka 6% to je prostě hrozný.