even the devil needs a friend 🧸🧩

22

bylo asi 2.p.m. a někdo nám vběhl do pokoje, nějak jsem tomu nevěnovala pozornost, protože jsem byla v polospánku, ale podle hlasu jsem poznala že je to jaden, o něčem se začli bavit.

"spí" zeptal se jaden.

"jo, co potřebuješ" zeptal se ho payton.

"dneska by prý měl přijít corbyn" řekl jaden, nevim kdo je corbyn ale doufám že bude v pohodě.

Začala jsem se zvedat, ale payton mě pohladil po vlasech a šeptl.

"spinkej dál broučku" dal mě menší pusu na čelo, a já svojí hlavu položila zpátky na jeho hruď.

"v kolik tak příjde?" zeptal se ho payton.

"tak v 7p.m." řekl.

"okey, dík za upozornění jadena, a řekni prosím potom ness ať je tu s y/n až příjde, chci aby ho poznala jindy" řekl mu payton, nechápu proč nechce abych ho poznala. Jaden odešel a já se podívala na paytona.

"proč nechceš abych ho  poznala dnes?" zeptala jsem se zmateně.

"to není důležité kotě" řekl, a já podzvedla obočí.

"já si myslím že je, chci se sním seznamit" řekla jsem, a payton si povzdechl, se naštval nebo co?

"y/n...slibuju že někdy se sním poznáš, ale dnes ne....ehm...budeme řešit něco ohledně toho úplňka" lže... už jsem to na něm dokázala poznat..

."proč mi lžeš?" zeptala jsem se smutně.

"já? já ti nelžu" řekl nervózně. Na tohle nemám.

"až mi budeš chtít najdeš mě s casperem" řekla jsem. Chtěla jsem se zvednout, ale chytl mě za ruku, a stáhl mě zpět k němu, dívali jsme si do očí.

"y/n nechci ti lhát...ale taky ti nechci říkat pravdu." řekl, a já se mu vytrhla a šla ke dveřím.

"víš...nejen ďábel zabijí lidi" řekl, a já zůstala stát ve dveřích.

"já...já myslela...že ty hříšnici trpí v pekle..." řekla jsem, a furt se neotáčela. Cítila jsem jak si payton sedl, a potom tiché kroky ke mně.

"y/n to už se dávno nedělá.... Táta to změnil, hříšnici neumirají samy, vždycky mu pro ně dojdem a nebo je zabijem na místě, proto dnes příjde corbyn, bude nám a jadenem pomáhat hledat nový hříšniky" řekl, a chytl mě za ruku, ale já se mu vytrhla.

"promiň, ale já jdu na chvíli ven" řekla jsem a utekla dolů našla jsem caspera vzala vodítko, a rychle si šla vzít boty.

"y/n prosím stůj!" zařval payton, ale já ho neposlouchala. Běžela jsem kam mě nohy nesli, bylo mi jedno kam doběhnu, ale potřebuju být sama. Běžela jsem tím stejným lesem kde jsme šli s paytonem, když jsem doběhla ke konci lesa, přemýšlela jestli mám běžet na ten kopec, a nebo zabočit vlevo, ale vybrala jsem druhou možnost.

Rozhodla jsem se už jen jít protože casper už nemohl, a já upřimně taky ne. Viděla jsem projíždet auto, jo byla jsem v klidu, dokud jsem v něm neviděla paytona, jelikož jsem měla velkou mikinu tak jsem si pod ní schovala caspera, a nasadila si kapuci. To auto se u mě zastavilo, a já si myslela že budu v prdeli.

"omlouvám se slečno, neviděla jste tu projít mojí přítelkyni?" zeptal se. Přítelkyni? že o tom nevím. Zakývala jsem že ne, a on si povzdechl.

"tak to se omlouvám, že jsem otravoval" řekl, a zase se rozjel pryč, já vyndala caspera z mikiny, a šla rovně, jelikož jsem měla mobil tak mi furt pípal, on by se měl zamyslet že když tohle řekne člověku co do teď nevěděl jak to peklo vypadá tak je jasný, že mu nevpadne do náruče a neřekne