Ryoko , dívka která je viděna jen jako sestra Jamese Pottera . Nikdo ji nevidí jinak a proto všechny překvapí když Ryoko nastoupí na jeviště . všichni byli šokováni jejím hlasem kromě jejího bratra a pár přátel. Jenže Ryoko má tajemství , které se b...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
scházela jsem schody do společenské místnosti . Cestou po schodem jsem viděla na pohovce u krbu sedět postavu a hned jsem věděla kdo to je .
,,ahoj " James se otočil a usmál se na mě
,,ahoj " očima zakmital ke své ruce kde měl přes předloktí přehozený neviditelný plášť.
,, Takže Madam Rosmeta?" přikývla jsem .
Seděla jsem u stolu a přede mnou ležel asi třetí máslový ležák .
,,pamatuješ jsi jak nám doma protékal strop?" nechápavě jsem se usmála a napila se . Přikývla jsem .
,,jasně že jsi to pamatuji , bylo to děsně otravný a táta ani za Marlina nechtěl použít kouzlo prý že to chce spravit sám ? No a jak to spravil tak že tam nelepil lepenku , které se hned sloupla ." James se zasmál .
,,jo bylo to děsně otravné , ale když to táta spravil přistihl jsem sám sebe že mně to otravné kapání i trochu chybí . "
,, to fakt chybělo ti to kap ...kap...kap bylo to nesnesitelný " James rozhodil rukama
,,nemluvím o stropě ,ale o tobě pako " nasadila jsem kamenný výraz
,,vážně jsi mě právě přirovnal ke stropě proč ? Mohl jsi mi normálně říct že jsem ti chyběla koneckonců se ani nedivím "
,,fůha kde jsi sebrala to ego ?" zasmála jsem nad tím že mi tohle říká zrovna James Potter .
,,učila jsem se od nejlepších "
,,a to jako od koho?" upřela jsme na něj oči a dívala se na něj tak dlouho aby mu to došlo .Jakmile mu to došlo zakabonil se .
,,jsem rád, že jsme v pohodě " lehce jsem se usmála a hrudní se mi sevřel při vědomí , že to takhle dlouho nebude . Náš příběh nemá šťastný konec .
,,jo já taky "
Pochodovala jsem jsi to do třídy když to mě někdo zastavil .
,,zdravím my lady " otočila jsem za Regem a usmála se
,,zdravím můj pane " udělala jsem purkle
,, nějaký ptáček mi řekl že jdeš na ten Křiklanův večírek " zhluboka jsem se nadechla a zaklonila jsem hlavu
,,jo a víš co je nejhorší že mě osobně pozval! Takže nemůžu říct ne počkej víš co je ještě horší naposledy jsem tancovala tak když mi bylo sedm!" Reg se zasmál a já ho praštila do ramene
,,smím prosit ?" Reg poklek na koleno a nastavil přede mne ruku . Bylo mu jedno že stojíme uprostřed chodby a popravdě mě v tu chvíli taky . Mé oči zůstali na jeho ruce na jeho ruce na které má stříbrný prsten ve tvaru lebky a spoustu dalších prstenů . Od jeho ruky jsem pohledem sjela k jeho obličeji na kterém mu hrál lehký úsměv a jeho šedé oči byli pevně upřené na mě . Nepodíval se pryč stále se na mě upřeně dívala maličko naklonil hlavu na stranu a jeho vlasy mi spadali k čelu . Srdce se mi rozbušilo tak jako jsem ještě nikdy nezažila a to mě vyděsilo . Poprvé v životě jsem neměla nejmenší tušení jak se cítím a jak to popsat . Připadá mi jako že každou sekundu svého života jsem měla v hlavě chaos , ale když jsem s ním mám v hlavě klid a myslím jen na něho .
,,nechme jsi to na ten večírek " řekla jsem a chytla jeho ruku abych mu pomohla vsát .
,,tak fajn , ale mám tvůj první tanec " mrkl na mě a odešel pryč , otočila jsem a dívala jsem se jak odchází zatímco se jsem se usmívala jak idiot .
