jo já taky

199 17 1
                                    

Seděla jsem s Lily ve společenské místnosti , když Dora přiběhla a celá udýchaná se zastavila před námi

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.


Seděla jsem s Lily ve společenské místnosti , když Dora přiběhla a celá udýchaná se zastavila před námi.

,, Li-ly , po-koj fúha"  Dora se opřela o svoje kolena a  zhluboka se nadechla

,,už mě nikdy nenechávejte běhat a co to furt děláte, jděte ro musíte vidět , hned ! šup!" Dora nás vyhnala z pohovky 

,,Dor, uklidni se jo ? Však už jdeme " 

,,ale pomalu, dělejte"  Lily se nad jejím chováním zasmála.

Když jsme dorazily do našeho pokoje, tak jsem zalapala po dechu když jsem Jamesovi řekla že lily má nejradši orchidej, čekala jsem že bude mít jednu na noční stolku a ne že budou všude.

,,co to u Merlina je ?!" 

,,řekli bych že to jsou kytky, nejmíň tucet kytek" pozorně jsem sledovala Lily a všimla jsi jak se jí koutky rtů zakroutily nahoru.

,,vypadá to že máš tajného ctitele " Dora se lehce zakroutila do mě neznámého rytmu když to řekla .

,,řekla bych že tak tajný není, koukněte nahoru" na stopě byl nápis " Půjdeš se mnou na ples? James"  Hupsla jsem na svojí postel a zírala jsem na Lily . které se na mě hned otočila .

 ,, jak ví o těch orchidejích ?" vím že to myslela jako jak to ví že je to má oblíbená květina, ale neřekla to jasně takže jsem se jí rozhodla poškádlit

,,Taky by mě to zajímalo,  zrovna James pozná asi jen pampelišku " pokrčila jsem rameny a Lily byla hned jasný že jsem mu to řekla kdo taky jiný že?

,,takže půjdeš s ním ?" zeptala se Dora která stála u okna a držela jednu orchidej 

,,je to Potter ! Jasně že ne"

,, špatně Lily, tohle není Potter ale James . Potter by ti tě pozval na ples před celou školou a bylo by mu jedno pokud by se přitom ztrapnil, přiznávám mohl se trochu krotit" ukázala jsem rukama kolem sebe abych svým slovům dala váhu ,, ale snaží se" Lily jsi povzdechla a pevně sevřela víčka 

,,ty myslíš že to mám přijmout?"

,, já si myslím že to není moje rozhodnutí, ale já znám svého bratra  ještě aby ne. Jsme ze stejné dělohy takže vím, že to myslí vážně"

,,jinak řečeno jo ! A já si taky myslím že bys měla říct jo.  U Merlina máš pokoj plný kytek, které miluješ to je asi jedna z nejvíc romantických věcí co jsem viděla." skočila do toho Dora 

,,odmítám ho už několik let asi od doby co nám bylo jedenáct, nebude to divný ?" 

,,Lilyyy právě že ne víš kolik lidí je v klubu Jily? Hodně popravdě řečeno skoro všichni z Nebelvíru a Havraspáru a Mrzimoru tedy kromě holek kterým se James libí" Lily se kousla do rtu a na chvíli se odmlčela .

,,tak jo, půjdu s ním na ples"  moje srdce by poskočilo radostí. Třeba to vyjde a James a Lily se dají do hromady a budou mít děti a zestárnou spolu mezitím co já tu nebudu teď musím jen najít někoho Doře a rozhodně to nebude žádný Francouz, ten poslední vážně nebyl nic moc možná Remus by ušel. Rozhodně se k sobě hodí.

Ples byl čím dál tím blíž, čarodějky se radovali řešili šaty, šperky a  make-up jaké si vezmou střevíce aby vypadli dobře, ale taky aby mohli protancovat celou noc. Můj bratr byl štěstím bez sebe když Lily přijala jeho pozvání na ples, chtěl abych se sním sešla u jezera a když jsem tak udělala přiběhl a básnil o tom jak v životě nic takového necítil jak se mu ulevilo, že ho zase neodmítla, protože všechny ty léta si to nechtěl přiznat nechtěl si přiznat že ho každá její odmítnutí bolí. Myslel jsi že u ní nemá šanci proto ji vždy pozval nějakým žertem ale myslel to vážně nechtěl aby ho dívka, která mu pokaždé sebere dech když vejde do místnosti, které se nebojí prosadit svůj názor, přesto že je z mudlovské rodiny a je terčem posměchů především z jedné koleje, ale spousty se jich najdou i v jiných kolejích. Byla jsem za něho tak ráda, ale stejně jsem se nemohla zabránit té žárlivosti, která obepínala mé srdce tohle nikdy mít nemohu. Rozhodne ne s chlapcem, kterého miluji. V tuhle chvíli mi můj dar jak tomu říká Akki spíš připadal jak prokletí. 

,,alé tady je slečna "nikomu nic neřeknu jen se vypařím" co tu vyvádíš ?" přehnula jsem se dopředu a chytla se větve přede mnou abych nespadla dolů.

,, alé tady je pan" otravuji všechno živé " Regulus se zamračil a hned na to rozesmál 

,,no tak Ryo tohle bylo chabý "  povzdechla jsem si a přikývla 

,,jo dneska není úplně můj den " Regulus šplhal za mnou

,,posun se" udělala jsem jak řekl. 

chvíli jsem jen tak seděli vedle sebe, když jsem pak to ticho prolomila.

,,ty Regu?"  Reg broukl a tím mě vyzval abych pokračovala ve své otázce.

,,kdyby jsi měl tu možnost zastavit Voldemorta, ale znamenalo by to, že musíš opustit svůj dosavadní život a všechny na kterých ti zaleží udělal bys to ? Pokusil bys ses ho zastavit?" zastrčila jsem si pramen vlasů za ucha a otočila hlavu k němu.

,,proč se ptáš ?" Regulus si pohrával s prsten, který měl na levé ruce a také se na mě podíval. Lehce jsem se pousmála a přivřela oko nad náhlým přívalem slunce, které právě mraky odhalily .

,,prostě odpověz na otázku Blacku"  drkla jsem ho ramenem, aby neměl podezření a myslel jsi, že to je jen nezávazná teoretická otázka. Regulus se na větvi přetočil tak aby seděl do předu a nemusel na mě furt otáčet hlavu. Udělala jsem to samé.

,,Tak ? Jak zní tvůj verdikt?"  Neuvědomila jsem jsi jak blízko u sebe vlastně jsme, chci říct vždy jsme u sebe byli blízko, ale tohle je poprvé co jsem u něj takhle blízko a  není nikdo kolem nás, poprvé co jsem u něj takhle blízko co jsem si uvědomila že k němu cítím. Vlastně tu je hodně lidí furt jsme na nádvoří,  ale jsme ve větvích stromů takže o nás tak  nikdo moc neví, jsme tu tak pěkně izolovaní a proto je to mé oblíbené místo. Regulus se mi díval do očí a já se  zas dívala kam jsem mohla hlavně ne do jeho očí dívala jsem se na jeho vlasy, které byli lehce rozcuchané a padali mu do očí, poslední dobou je takto nosí často, vlastně od doby co jsem mu řekla, že mu to tak více sedí. Cítila jsem jak Reg zkoumá můj obličej.

,,jo" odpověděl a  mně přišlo že spadl kámen ze srdce, pokud by to udělal znamenalo by to, že by by nebyl tak naštvaný že by mohli odpustit.

,,jo já taky " 





Pottrová?Where stories live. Discover now