Ryoko , dívka která je viděna jen jako sestra Jamese Pottera . Nikdo ji nevidí jinak a proto všechny překvapí když Ryoko nastoupí na jeviště . všichni byli šokováni jejím hlasem kromě jejího bratra a pár přátel. Jenže Ryoko má tajemství , které se b...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Seděla jsem u stolu a dokola si pročítala Jamesův dopis stále jsem tomu nemohla uvěřit . Dopis jsem zmačkala a hodila do ohně. Sledovala jsem jak dopis pohltili plameny a jak se pomalu rozpadá, stejně jako jsem jen sledovala jak se rozpadají naše životy a už to dále sledovat nebudu. Sbalila jsem si věci a potichu se prosmýkla mezi stany. Na začátků mě dost kontrolovaly abych neutekla , ale po pár měsících toho nechaly to byla chyba. Vyšla jsem ten kopec a přenesla se k místu, který mi James zakryl do dopisů. Procházela jsem ulicemi a sledovaly rozsvícená okna a jak se rodiny v domech baví. Poslouchala jsem jejich smích a dívala se na jejich Halloweenskou výzdobu. Jak jsem mohla zapomenout že je Halloween?
Prošla jsem zříceninou, které byla jen zástěrkou a zaklepala na vyražené dveře. Zatímco jsem čekala a doufala že jsem si nespletla polohu jsem si žmoulala rukáv od svetru. Dveře se otevřely a přede mnou se objevil James, vlasy měl rozcuchané tak tak jako vždy, jeho hnědé oči postrádaly jeho obvyklou jiskru. Vypadal unaveně a já se mu vůbec nedivila. Na tváři se mu objevil úsměv hned mě vtáhl do objetí , usmála jsem jak jsem se dlouho neusmála a pevně ho stiskla.
,,neměl bys ses mě zeptat na pár otázek abys sis byl jist že jsem to já ?" zeptala jsem se o pokusila se odtáhnout, ale James mě k sobě jen více přitiskl.
,,nekaž to " zamumlal po chvíli a odtáhl se, oči mu těkaly po mém obličeji a zkoumal každou jeho část.
,,Lily?" zeptala jsem se . Do očí se mu vrátila trochu světla při zmínce mé nejlepší kamarádky. Zvedl ruku na a zamával prsteníčkem ve vzduchu. Prsteníčkem na kterém se něco lesklo.
,,kecáš !" vyjekla jsem a chytila za ruku, kterou tu máchal . Prohlížela jsem si jeho prsten, nemohla jsem uvěřit že jsem to propásla. James si musel všimnout jak rychle se mi změnila nálada, protože mě zase objal.
,,to není vše" pošeptal mi a zavedl po do domu. Ihned po hltila vůně sladkosti a ohně a teplo.
,,Lily" zavolal James zatímco jsem si já prohlížela jejich dům. Měli ho velmi útulný a plný dětského smíchu. Moment dětského smíchu? Otočila jsem se odkud jsem slyšela smích a přímo odtamtud jsem viděla vybíhat mou kamarádku.
,,Ryo?!" zakvílela a rozběhla se ke mě a objela mě takovou vervou že jsem málem spadly na zem. Objela jsem ji pevněji a pohladila ji po vlasech když zvykla.
,,jsi v pořádku ?" přikývla jsem , protože jsem si byla jistá že jakmile otevřu pusu tak se rozpláču.
,,a vy ? Jste v pořádku" Lily se smutně usmála.
,,mohlo být líp" když jsem se na ně oba zmateně podívala zavedly po do obývacího pokoje a vše mi vysvětlily. Vysvětlily mi že se musí schovávat a že použily zaklínadlo a že jejich ochráncem je Peter také mi vysvětlili jak to že jsem je mohla najít, ale vůbec jsem to nepochopila a tak jsem to nechaly být a pak se dostaly k tomu proč se musejí skrývat řekli mi o věštbě. O chlapci, který porazí Voldemorta to jsem už věděla ale to co jsem nevěděla byla to že se ta věštba mohla stanovat na mého synovce a ještě na jednoho chlapce jménem Neville.
,,pojď chci ti někomu představit " zavedla mě nahoru do pokoje odkud jsem slyšela ten smích. Pokoj byl modře vymalovaný a byl plný dětských hraček a v postýlce leželo dítko s černými vlasy a zelenými pronikavými oči.
,,Lily" špetla jsem a stiskla ji ruku, Lily se na mě usmála a přešla k postýlce odkud chlapečka vzala. Ten se na ni usmál a něco zažvatlal natáhl ručku a pohladil svou matku po tváři. Lily se na něj láskyplně usmála a ruku, kterou ji pohladil mu políbila.
,,Ryo tohle je Harry, Harry tohle je Ryoko tvá teta" představila Lily. Harry se na mě podíval a natáhl ke mě své ručky a já v tom moment věděla že pro to dítě pro mého synovce položím svůj život a ráda jestli to znamenat že bude mít chvíli klid, tak moc jsem doufala že Voldemorta porazím na tak dlouho že Harry stihne vyrůst a bude mít krásné dětství se svými rodiči, kteří ho tak hluboce milují. Lily mi přendala Harry do náruče a já s ní lehce pohupovala nevím jak dlouho jsem ho měla v náruči, ale Lily s Jamesem, který se nějakou dobu opíral o rám dveří odešli a nechaly mě tam s Harrym samotnou. Chlapec už dřímal v mé náruči když jsem slyšela matné bušení na dveře a pak jsem slyšela křik. Srdce jsem měla až v žaludku když jsem položila Harryho zpátky do postýlky a šla se dolu podívat co se děje.
,,zmiz Lily! Vezmi Harryho a Ryoko a utečte odtud!" křičel James. Srdce mi přestalo být James zněl tak vyděšeně rozběhla jsem se vy chvíli když nahoru vyběhla Lily, tváře měla mokré od slz. Proběhla jsem kolem ni a seběhla schodiště a v tu ránu se kolem rozlétlo zelené světlo a jako další jsem slyšela tupou ránu a hned jako další jsem viděla padnou Jamesovo tělo. Můj bratr, člověk, které jsem znala celý svůj život. Člověk , kterému se právě narodil syn, vzal si ženu o které snil od prvního dne co ji spatřil, člověk, kterého jsem milovala z celého svého srce je mrtev a já mu ani nestačila říct pravdu o tom že nejsem jeho biologická sestra, nestihla jsem mu říct tolik věcí a už mu je ani neřeknu a to vše jen kvůli člověku, který právě stojí ve stejné místnosti jako já.
,,ne!" vykřikla jsem, slzy mi tekly po tvářích. Voldemort se zasmál ..on se zasmál. Odrhla jsem oči od Jamese a podívala se na něj. Moje srdce na mě řvalo ať běžím za Jamesem a také ať zabiju člověka co ukončil jeho život a to je taky to co udělám.
,,vzal si mi skoro úplně všechno. Nedovolím aby sis vzal i mého synovce" Voldemort se ušklíbl.
,,Ryoko že? Nečekal jsem že tě tu uvidím , ale no alespoň jsi mi ulehčila práci. Budu mít tvou moc a zbavím se toho děcka a budu neporazitelný." uchechtl se ,, ne že bych už nebyl "
Nemohla jsem se ani pořádně nadechnout z toho jak moc naštvaná jsme byla. Nechala jsem zemi pod kterou stál vzplát. Plameny mu olizovaly plášť a pomalu ho měnily v popel. Voldemort máchl rukou v pokusu uhasit plameny, ale nefungovala to lehce se mu rozšířili zorničky. Zkusil to znova ale nic když si uvědomil že jeho magie na to mou nefunguje snažil se z plamenů odejít ale plameny ho nenechaly sledovaly každý jeho krůček. Voldemort se na mě nasupeně podíval .
,,plamínky? to má zastavit vážně?" Zakroutil hlavou jako že nemůže uvěřit že jsem tak hloupá, šáhl po hůlce a vyřkl stejná slova, které použil proti Jamesovi. Poslala jsem proti němu svou magii. Naše síly se ve středu střetly , můj plamen proti jeho smrtící kletbě.
,,co to je ? Jak to děláš!" Voldemort stisk hůlku silněji , ale já dobře věděla že mu to nepomůže, pomalu jsem se k němu přibližovala až sem byla u něho jen pár kroků odmítala jsem k němu jít o píď blíže. Podívala jsem se na Jamesova tělo na jeho bledý obličej, který se už nikdy neusměje brýle mu spadly bez nich nevidí možná je dobře že teď brýle nemá nechtěla bych aby to viděl.
,,mrzí mě to" zamumlala jsem směrem k němu, věděla jsem že mě neslyší ,ale doufala jsem že to ví jak moc všechno mrzí. Podívala jsem se na Voldemorta.
,,tohle pro tebe neskončí dobře " štekl na mě. Moje srdce se zklidnilo už na mě nehulákalo, byla jsem klidná , věděla jsem že jsem vyhrála alespoň pro teď.
,,ne to neskončí, ale s tebou ro skončí hůř, to ti slibuju" v moment jsem svou sílu vypustila, dala jsem ji svobodu tu jakou vždy chtěla ,ale je ji neustále odepírala, protože jsem se jí bála a já se ji už nebojím , přijala jsem ji takovou jaké je a přijala jsem sebe a i svůj osud a tohle všechno skončí spolu s tím monstrem přede mnou. Rudé plameny po pohltily lísaly mi tváře a odcházela jsem z toho světa s Voldemortem, který bolestí sykal a vzlykal a se vzpomínkami na mé přátelé co tu zůstanou na Lily a Harryho na Doru , Siriuse a Remuse , který jsem nemohla naposledy vidět a obejmout. Nechtěla jsem myslet na Petera domyslela jsem že to on prodal Lily a Jamese a malého Harryho , nechtěla jsem si kazit své poslední chvíle navíc jsem věděla že ho Lily zvládne a moje úplně poslední myšlenka byla jak moc mi budou chybět a pak už jen ticho a tma.
