𝑨𝒍𝒎𝒐𝒔𝒕 𝑻𝒐𝒈𝒆𝒕𝒉𝒆𝒓 / ʰʸᵘⁿˡⁱˣ

𝒄𝒉𝒂𝒑𝒕𝒆𝒓 𝒆𝒊𝒈𝒉𝒕

Ráno jsem se vzbudil dříve než Jisung. Vypadá to, že tenhle kluk je můj pravý opak.

Nachystal jsem se na první den v nové škole nejlépe, jak jsem jen mohl. Nechci přece první den působit nějak špatně ne?

Umyl jsem si i vlasy a začal si je fénovat, když jsem slyšel jak Jisung už asi vstal.

,,Jaký zkurv*syn si tu začal fenovat vlasy!" slyšel jsem Jisunga. Nějak jsem to neřešil a pokračoval ve fénování.

Dokončil jsem poslední úpravy mého účesu a vydal se z koupelny ven.

,,To sis to fénování nemohl nechat na později? Já chtěl ještě spát." zívnul spolubydlící, kterého jsem probudil tím, že jsem si chtěl vyfénovat vlasy.

,,Kdybych si je nezačal fénovat, tak bys pravděpodobně ještě spal a nestihl se probudit včas a tak bys přišel první den do školy pozdě a to nechce nikdo." nasypal jsem si cereálie do misky s mlékem a dal si do ní ještě lžičku.

,,Co to je za cereálie? Takové jsem ještě nikdy neviděl." podíval se mi do misky, když jsem ji postavil na stůl naproti němu a sedal si abych si mohl mé cereálie sníst.

,,To jsou moje nejoblíbenější cerealie. Když jsem doma v Australii, kupuji si je pořád." dal jsem si do pusy první lžičku nejlepších cereálií na světě.

,,Ty jsi z Australie? Jsem si říkal, že máš nějaký divný přízvuk." poškrábal se na hlavě.

,,Být tebou, šel bych si oplachnout obličej. Mezitím ti nasypu taky misku abys mohl ochutnat. Co ty na to?" Jisung se rychle zvedl a utíkal do koupelny. Asi ho nápad ochutnávky mých cereálií tak nadchnul, že je schopen udělat cokoliv.

Zvedl jsem se tedy ze židle, vytáhl druhou misku, dal do ní vše, co jsem dal do svojí a ještě vzal lžičku a položil to na místo, kde bude sedet Jisung.

,,Hotovo!" vykřikl nadšeně a hned si sedl a začal se cpát. Očividně mu to chutnalo. To bylo dobře.

,,Chutnalo?" zasmál jsem se.

,,Zitra chci taky. Prosím." podíval se na mě štěněcíma očima.

,,Alespoň už budu mít nějaký nápad co napsat Sophie ať mi pošle za to, že ji udělám prezentaci." řekl jsem jen tak a začal uklízet misky.

,,Kdo je Sophie? Tvoje přítelkyně?" kulišácky se na mě podíval. Co? Přítelkyně? Sophie? Musel jsem se v hlavě zasmát.

,,Sophie je moje kamarádka z Australie. Když ji udělám nějakou prezentaci, kterou bude potřebovat do školy, koupí mi to, o co si řeknu a pošle mi to sem." vysvětlil jsem mu, utřel misky a uklidil je.

,,Měl bych se už začít chystat. Ale mně se nechce." stěžoval si Jisung, ale i tak se zvedl a za chvíli zmizel v koupelně.

Ještěže ho do toho nemusím tolik nutit. To by se mi asi ani moc nechtělo.

Podíval jsem se na hodiny a zjistil, že nám za půl hodiny začíná přednáška, ale dobré je, že máme školu hned vedle, takže se nemusíme vůbec honit.

Počkat.

Já vlastně nevím kde je ta třída, kde máme být. Sakra.

,,Jisungu pohni! Musíme do školy!" začal jsem mlátit do dveří do koupelny a jen jsem slyšel jak si stěžuje.

,,Jo už jdu." dveře se otevřely a vyšel z nich upravený Jisung.

,,Chceš zapůsobit na holky?" pokusil jsem se udělat vtip a zřejmě se to povedlo, protože se hned začal smát a já po chvilce taky.

,,Tak už půjdeme." Jisung vyšel ze dveří a mě nechal zamknout. Mně to samozřejmě vůbec nevadilo. Mohl jsem si alespoň být jistý tím, že je doopravdy zamknuto.

,,Co vůbec očekáváš od tohohle školního roku?" zeptal jsem se, protože jsem cestou do školy nechtěl jít v tichosti.

,,Věříš mi, že já ani nevím? Já jen doufám v to, že tento rok zvladnu aniž bych propadl."