Collide//Charles Leclerc

Freak

Přijela jsem před budovu plnou kanceláří . Zaparkovala jsem auto a běžela do výtahu v budově . Vyjela jsem do 6 patra a hledala Silviu . Uviděla jsem ji na konci chodby jak s někým telefonuje . Snažila jsem se co nejrychleji přejít na konec chodby ale v podpatcích to moc nešlo a asi 3 krát jsem klopýtla o zem .
„ Čas mám dobrej ne ? " Zeptala jsem se když jsem marně lapala po dechu .
„ Skvělý Stef . " Objala mě , asi radostí alespoň zněla že má radost .
Podívala jsem se malým okénkem ve dveřích dovnitř kanceláře kde byl on . Charles .
Stále jsem nevěděla jeho příjmení ale už jen jeho jméno znělo dobře . Stál tam před oknem , v saku a v ruce měl sklenici pravděpodobně s whiskey a s hromadou ledu . Začala mi být zima , po těle se mi udělala husí kůže .
„ Připravená ? " Zeptala se Silvia .
„ Pane bože , já tam jít nemůžu " Přepadla mě panika .
„ Děláš si srandu , Stef v klidu . Už to máš , stačí když tam teď jenom půjdeš a představíš se mu . " Držela mě za ramena a málem ze mě vymlátila duši . Otevřela dveře , postrčila mě dovnitř a zavřela za mnou . Ani jsem neměla čas na to vyjeknout nebo udělat nějaký zvuk . Zavřela mě tam s ním a odešla pryč . Tolik nadávek se mi prohánělo hlavou ale Charlesova figura se začala otáčet směrem ke mně .
„ slečna Rodriguez ? " Zamumlal a projel mě pohledem . Nevěděla jsem co říct , ztratila jsem celou slovní zásobu kterou jsem měla .
„ Ehm...Omlouvám se , ano Stefania Rodriguez . " Přišla jsem blíž a podala mu ruku .
„ Charles Marc Hervé Perceval Leclerc , těší mě . " Usmál se a podal mi ruku . Měl opravdu pevný stisk . Páni je vůbec legální mít tak dlouhé jméno ?
„ Posaďte se chtěl bych si s vámi o něčem popovídat . " Odsunul mi židli .
„ Můžu se zeptat Silvia tady nebude ? "
„ Myslím že už jí nebude dnes potřeba . " Sedl si naproti mě a ze šuplíku vytáhnul nějaké papíry .
„ Pardon zapomněl jsem se zeptat , můžeme si tykat ? "
„ Já ehm...Já si asi úplně nechci zatím tykat s lidmi pro které budu pracovat , příjde mi to takové neprofesionální . Omlouvám se ." Řekla jsem . Teď jsem si asi ukousla dost velký sousto .
„ Dobře , chápu . " Podíval se na mě .
„ Takže Silvia už vám asi řekla o co jde . " Vložil srovnané papíry zpět do šuplíku . Na stole mu zůstal jen jeden u kterého počas naší konverzace ohnul dva vrchní rohy .
„ Ano něco naznačila , ale ona občas dělá dost ukvapené záběry a asi taky pochopím pokud nechcete abych plnila pozici na místo Silvie . "
„ Ne ne , to ne . " Podíval se mi do očí . Na jeho tváři nevisel zrovna klidný výraz . Vzala jsem si čočky ? Asi ano .
„ Chci vás jako manažerku , bez pochyby . Jste velmi chytrá kolika jazyky že umíte ? "
„ Asi pěti . " Musela jsem se chvíli zamyslet . V jeho přítomnosti mi to moc nemyslelo .
Vypadal úplně stejně jako jeho jméno .