Wounds & Scars | Break The Cycle

12.

Rozhodl jsem se. Dal jsem si po škole schůzku s oběma kluky, ale v jiném čase, aby se nepotkali. Chez o ničem doposud nevěděl a Dannyho jsem chtěl nechat ještě chvíli trpět, zaslouží si to. Hned po zvonění jsem si odchytil Chestera na chodbě, vzal jsem ho někam, kde je větší klid, ale zas ne naprostý klid, kdyby se to posralo.

„Musím ti něco říct."

„Zníš hodně vážně, děje se něco?" starostlivě na mě kulil oči. Trochu mě to vyvádělo z míry, ale nemohl jsem ustoupit.

„Děje. Já, nevím, jak ti to mám říct, ale musíme se rozejít." Sklopil jsem hlavu a čuměl do země.

„Cože? To nemyslíš vážně... Proč? Jaký je důvod? Je v tom jinej kluk?" chvíli bylo ticho, vzal mi hlavu do dlaní a donutil mě tím dívat se mu do očí.

„Kdo to je?"

„Bojím se ti to říct..." vyvalily se mi slzy do očí. Když jsem viděl, jak se na mě kouká, nebyl jsem schopen slova.

„Neříkej mi, že to je..." Nic jsem neodpověděl, ale on moc dobře věděl odpověď.

„Ten zkurvysyn..." pustil mě a rozeběhl se chodbou. Rozeběhl jsem se za ním, abych ho zastavil, ale jakoby mě vůbec neslyšel. Šel si pro Dannyho, rozbít mu držku.

Danny si v klidu stál v jídelně s ostatními a popíjeli kolu. Objímali se s Cloe a strašně se něčemu smáli. Pořád jsem za ním utíkal, chytal ho za ruce, ale nic ho nezastavilo, měl jsem před sebou ten nejhorší scénář.

„Danny!" zařval přes celou jídelnu. Danny se ještě rozesmátý otočil a chtěl ho kamarádsky obejmout, ale rychle hodil zpátečku, když se k němu rozešel svižným krokem a zaťatou pěstí. Ohnal se a po něm a přerazil mu nos.

Spadl na zem a vyplivl krev na podlahu. Překousl si ret a teklo z něho hodně krve.

„Co, do prdele, děláš, čuráku?!"

„Ty moc dobře víš! Šukal jsi s mým přítelem! To ti neodpustím, už jen proto, jak jsi se k němu choval. Nasral jsi mě, kamaráde. S tebou jsem skončil."

„Chezi..." snažil jsem se ho uklidnit, ale odstrčil mě od sebe.

„Asi jsem byl blbej, když jsem si myslel, že by nám ti mohlo vyjít. Jdi si za ním, když myslíš, že pro tebe bude lepší."

„Chestre! Chestere, počkej!" křičel jsem po něm, ale ignoroval mě. Super nápad, fakt že jo.

Přišel za mnou Danny s tváří od krve a omluvně se na mě díval. Cloe seděl na židli, celá bledá a všichni kolem nevěděli, co se děje.

„Alexi..." začal Danny a chytil mě za rameno.

„Máš, co jsi chtěl. A když mě omluvíš..." rozeběhl jsem se ven. Měl jsem pocit, že mu to musím vysvětlit a nějak se mu omluvit.