Ona Je Jeho!

sedím na studené podlaze

,,bude doma táta?" Zeptala se Heili na otázku na kterou jsem taky chtěla odpověď. Jako by mi četla myšlenky ale Jakub jen řekl ,,nevím". Z jeho výrazu ale vůbec nevypadalo jako by nevěděl vypadalo to spíš jako by to věděl naprosto přesně a jen nám to nechtěl říct. Přijeli jsme před náš panelák a já šla odpoutat Heilinku. Musím jim dát autosedačku ale teď ji má Hanka. To byl člověk který nás nejvíc vozil. Když jsem jí odpoutala tak na mě skočila a já ji ve své náruči odnesla k výtahu. Vešli jsme do výtahu který měl zrcadlo a všichni jsme na sebe koukali. Viděla jsem že malá pomalu usíná ale nechtěla jsem ať spinká a já ji pak musím opatrně pokládat do postýlky s tím že ji možná probudím. Dojeli jsme, Jakub vytáhl klíče s odemkl. ,,Tatiii jsi tady?" Zakřičela Heilinka přes celý byt a já ji položila na zem. Zouvala jsem si boty když v tom přišel její otec ,,ahoj mrňavá" a vzal si ji pro změnu on do náruči. pak se kouknul na mě a řekl ,,nazdar děvko" a koukal mi při tom přímo do očí. Bylo to jako bodnutí do zad. Jsem snad devka? Když v tom malá řekne ,,máma je devka?" Vypadá úplně zmateně..stejně jako já. ,,Ano máma je devka" řekl a zase se mi koukal přímo do očí. Bolelo to poslouchat. Vždyť to je 50 na 50 ne? On spal s jinou tak já s jiným. Nechápu o co mu šlo..odešel do obýváku a já měla na krajíčku. Mohlo to být hezky a mohlo to mít prostě happy end ale prostě se to celý pokazilo. Co si o mě teď bude myslet Heili. Můj mozek z toho byl úplně v pici a jako by všechna moje síla a energie někam odešli. Nechala jsem svým slzám volný průběh a ony mi jen volně strkali po tváři. Nevzlykala jsem ani jsem nějak prudce nedýchala jen jsem brečela. Možná v tom měli prsty trošku i ty krami ale stejně. Nevypadalo to tak tragicky ale moje tělo jako by mělo každou chvíli umřít. Po chvilce jsem nebyla schopna stát a já jako bych spadla na zem a jen tam tak seděla a chtěla jsem umřít. Chtěla jsem s ním být v pohodě a nikdy jsem si nemyslela že mi tak moc ublíží jen hnusné slova ale evidentně jsem se spletla. Seděla jsem tam přibližně 5 hodin a neměla jsem u sebe mobil, prostě jsem jen seděla, koukala se do blba a přemýšlela. Moje tělo už mělo žízeň a hlas ale já nebyla schopna tam dojít. Jen dvě slova mi dokázali tak moc ublížit. Věděla jsem že jsem citlivá ale až tak moc jsem nikdy nečekala. Přemýšlela jsem jak moc jsem za Heili ráda ale co by se stalo kdybych nika nikdy nepotkala a obecně jsem přemýšlela nad tím jak moc ho miluju a zároveň nenávidím. Teď to hezky sedělo na tu písničku a slova ,,láska a hněv sourozenci vášní". Občas se za mnou Jakub šel podívat a zeptal se jestli něco nepotřebuju ale já vždy jen zakývala hlavou na nesouhlas. Jediné co bych chtěla je ať má otec mé dcery má rád stejně své dítě a i jeho matku.

Tak tady máte další. Je to na požadavek mé spolužačky tak snad bude spokojená. Snad to neni moc blbí ale doufám že to aspoň trošku dává smysl. Mějte se hezky 😘♥️