Ona Je Jeho!

už to musí skončit

Lehla jsem si do postele k Dominikovi. Lehla jsem si na svoji půlku ale on řekl ,,hele princezno...celou dobu se tu o něco snažím takže tě nenechám spát ve stejné posteli tak daleko ode mě" řekl, vzal mě a hodil mě na sebe. Nakonec jsme usnuli tak že jsem měla hlavu na jeho hrudi a on mě hladil po zádech. Bylo to to, co jsem celou dobu chtěla? To nevím ale bylo to hezky a příjemný... Probudil mě křik. ,,Proč ji furt obhajujes? Jsem tvůj kámoš já nebo ona?" Křičel nasraně Dominik. Vydechla jsem a snažila se povzbuzovat ale moc mi to nešlo. ,,Kurva oba ale rozdíl mezi vama je že ty o ni říkáš furt sracky a ji na tobě záleží. Nech ji už bejt ona tě má ráda chápeš to?" Řekl a já se usmála ale už jsem měla slzy v očích. ,,Jo ona mě má ráda? To je super já ji taky měl rád ale změnilo se to když jsem zjistil že je to jen levná děvka která ojede prvního kterýho vidí víš?" Byl zase hnusnej Dominik. Vešla jsem do obýváku a šla jsem do kuchyně pro sklenici s vodou. Oba na mě koukali a já jen řekla ,,klidně pokračujte já nechci nějak křenit jen jestli můžete trošku potišeji. Chci ať se Heili vyspí" řekla jsem úplně v klidu a oba na mě koukali. Vzala jsem sklenici, nalila do ní vodu a odešla. ,,Vidíš kdyby jsi nespal s tou děvkou mohl by jsi mít tuhle krásnou, hodnou holku chápeš to?" Hádali se dál. Po dalších 15 minutách jsem vzala kufr. Nemohla jsem to dal poslouchat. Dala jsem do něj všechno moje i Heili oblečení a věci. Hádka trvala ještě 2 hodiny a mezitím je mě přišla Heili s brekem. Uklidnila jsem ji a řekla jsem jí že musíme odejít a ať si vezme batůžek a dá si do něj plyšáky. Všechno jsme si sbalili a já pak vešla s kufrem do obýváku. Ztichli a koukali na mě a asi už oba věděli co chci říct ,,hele kluci... oba vás mám ráda ale takhle to dál nejde. Furt se hadate a všechno to je kvůli mě. Odstěhuji se a všechno bude lepší jo? Za tu dobu jsem si zbalila a našla vlak do Ostravy takže se mám jak dostat domů. Mějte se hezky" řekla jsem a byla jsem ráda že jsem to zvládla bez slz ale bohužel to nešlo. Na konci už jsem měla oči plné slz. Nik chtěl protestovat ale Jakub řekl ,,je to její rozhodnutí..". Nik na to už mlčel protože nevěděl co dělat. Jakub mě šel obejmout a zašeptala jsem mu do ucha ,,mám tě ráda a vzdy budu. Není to kvůli tobě to doufám víš" řekla jsem mu a věděla že to nik neslyší protože ten něco říká malé a pak ji obima. Pak jsem šla k Nikovi. Objala jsem ho ale on mě pořádně zmacknul. Jako by věděl že to je naposled což pro mě teda určitě nebylo. Doufala jsem že mi něco řekne ale jediné co řekl ,,omlouvám se" sice to byli jen dvě ubohá slova ale přišlo mi jako by ty dvě slova řekli mnohem víc než nějaký dlouhý proslov. Bylo to naše nejdelší objetí a mě se v půlce spustili slzy. Bylo to hrozně procítěné obimani a mě jakoby se odehráli b hlavě všechny naše společné vzpomínky. Odtáhl se, koukl se mi do očí a řekl ,,vím že se nebudeš chtít vrátit takže mě nech si tohle naposledy užít" řekl a nalepil se mi na rty. Měl dlaně na mé tváři. Byl to procítěný a chtěný polibek. Po chvilce odstoupil krokem ode mě a tím bylo jasné že se loučí a už si uvědomuje že je nějakým způsobem konec. Byl to však konec? Nemohla jsem tam stát a jen tak se na něj koukat. Musela jsem odejít. Vzala jsem malou za ruku a opustily jsme být

Tak snad se vám kapitola líbí. Musím říct že to je po dlouhé době docela dlouhá kapitola a pro mě to nebylo jednoduché napsat ale popravdě jsem se do toho celkem vžila a snažila se to popsat co nejvíc jsem mohla. Mějte hezký zbytek dne 😘♥️