TRANSFORMERS - Přes hranice času

VZBOUŘENCI

     Na kaonské radnici v jednacím sálku se sešlo decepticonské vedení. Schůzku svolal Megatron, měl pro ostatní převratné novinky. Když se všichni usadili, vstal.

,,Tak, vážení. Dozvěděl jsem se, že v našem boji nejsme sami! Říkával jsem Prvnímu Radnímu, že když neudělá změny, situace se změní sama od sebe, ovšem mnohem radikálněji, než by byl ochoten kdy připustit. Nenaslouchal mi – až se staly ty neblahé události v našem městě. Několik set nevinných zahynulo, ať už byli ušlapáni při útěku z arény či zabiti zuřivými živly, co sem zavlekl Metalhawk, kapitán Sentinelovy ochranky. Kdosi mu nabulíkoval, že Sentinela jsme zabili my, a on nás, ubožák, kvůli tomu nenáviděl..."

     Na tvářích přítomných mechů (krom Soundwavovy) se objevil výraz překvapení. Megatron se zatvářil spokojeně, to aréna ho naučila zbytečně neodhalovat všechny trumfy najednou.

,,Náš vědec Shockwave se mu věnoval potom, co jsem ho zajal. Hloupý bývalý ochrankář se prostě musel přijít kouknout na ten zmatek, co způsobil. Přilákala ho sem informace o mé smrti. Co však netušil bylo, že té zabránil tady Tarn," (otočil se na svého mohutného souseda, jenž kývl). ,,Jen mi padl do rukou, idiot. Dobrá zpráva je, že už nebude škodit. Špatná zase to, že může mít spoustu proti nám zaujatých následovníků. Ale co!" mávl rukou, ,,Poradili jsme si s těmito, poradíme si i s jinými."

     Ze sálu zazněly souhlasné zvuky. Spokojeně pokračoval:

,,Jsem rád, že oběti těch, co zde zemřeli, nejsou marné. Tajnými volacími kanály, co nám laskavě bývalý režim zanechal, se ke mně dostalo pár potěšujících zpráv. Města Vos a Tarn jsou na naší straně. Vysvětlil jsem jim, že my v Kaonu už nespadáme do kastovního systému, že jsme svobodní. Přijali to s nadšením, přidají se k nám včetně infrastruktury, dokonce včetně jejich Senátorů! A včetně jejich plných zbrojnic a plně vyzbrojených armád! Výborné je i to, že jsou blízko, tvoří s námi vlastně takový trojúhelník, jenž by se, kdyby bylo třeba, dal velmi dobře bránit. Za námi jsou hory a před námi Moře rzi."

     Před Megatronem se objevila 3D mapa Kaonu a okolí. Zvedl ze stolu laserové ukazovátko, pak na ní označil tři body, vypadalo to jako hráz.

     Fastback se uchechtl:

,,To se starouš Alpha bude divit!"

     Ozval se smích. Megatron nadzdvihl levé obočí.

,,To jistě bude, Fastbacku. Mezitím ale máme ještě spoustu práce. Pojďme se jí tedy věnovat. Až se situace někam posune, dozvíte se to." S tím vstal a schůzku ukončil.

.....

     Po prázdné ulici se loudal mech. Šel zcela bez obav, byl na správném místě. Pobořené a popraskané stěny vypálených domů čněly do výše a vyčítavě mlčely o hrůzách, co se tu před časem staly. Veřejné osvětlení zde samozřejmě nefungovalo, sem se čety opravářů ještě nedostaly.

     Rozhlédl se. Stmívalo se, ale ve vedlejší, podobně postižené ulici se pilně pracovalo.

     Vstoupil do jednoho z komplexu domů, kde ještě zbyl kus střechy. Nechtěl být neočekávaně spatřen seshora jednou z létajících hlídek. Našel vhodný kout. Nikdy nepoužil stejný dům, pro jistotu. Sáhl si za brnění a vytáhl titěrnou krabičku, co ve skutečnosti skrývala účinně stíněný vysílač. Vystrčil z ukazováku PIN jehlu a použil ji k napsání zprávy na mrňavou klávesnici. Poté stiskl Odeslat. Zařízení převedlo zprávu na zhuštěný a suprarychlý shluk zvuků, běžnými metodami nezachytitelný. Krabičku potom zavřel a skryl ji zase za hrudní plát. Počínal si tiše, rychle a šikovně, jak ho to naučili. Doufal, že zpráva dorazí. Důležitější odsud ještě neposílal.