Ptáčku můj, sedíš mi na dlani,
kdes koupil odvahu,
A kde ušetřil jsi na ni?
Pověz mi, drahý
kdo pocuchal ti pírka?
Máš-li je všechna, nech mi je spočítat.
Jen chvilku posečkej, já potrestám ty vrahy.
Jsi ptáče milé, chmíří máš pomálu,
vítr tě odvane, zimou tě bude štvát.
Horké dny přichází po jaru,
však ty se jara nedočkáš.
Vrabčáku ubohý, bráníš se mojí laskavosti?
Kdes vzal tu smělost? Snad posedl tě ďas.
Než mráz se života tvého zhostí,
Tvé kůstky půjdu zahrabat!
Je mi to líto, překrásný ptáčku,
Měl jsi žít o trochu déle.
Doznívající tóny umíráčku,
Dítě se nad rakvičkou směje.
Hladilo ptáčka.
Zabilo ptáčka.
YOU ARE READING
Črty v písku
Short StoryPíšu do písku s vědomím, že moje slova zmizí s každou další vlnou. A okamžik, jakkoli výjimečný, se vytratí stejně rychle jako ten obyčejný. Mám strach, že všechno spláchne slaná voda.
