Crown |LS| ✔️

°31°

Harry

Zrovna skončilo odpolední vyučování a já se měl sejít s Louim, abychom spolu šli na intr. Jenomže Louis nikde. Čekal jsem před školou, ale po chvíli jsem šel zpět do školy. Tam jsem uviděl Louiho a Johna, který držel Louiho pod krkem. Louis se marně snažil dostat z Johnova sevření, ale nešlo mu to. Okamžitě jsem se proto rozběhl k nim a odtrhl Johna od Louiho. Vrazil jsem mu pěstí a poslal ho pryč. Chvilku něco blekotal, ale potom konečně odešel. Začal jsem se věnovat Louimu, který mezitím spadl na zem a rozdýchával se.

,,Lou?"

,,Hm?"

,,Vnímáš mě?"

,,Jo."

Zvedl jsem ho, vzal mu tašku a společně jsme došli do nejbližší kavárny. Chtěl jsem, aby se Louis nejdříve uklidnil, abychom pak potom mohli dojít na intr. Já si dal kafe a Louis horkou čokoládu. Nechal jsem ho chvilku vydechnout a potom jsem se začal ptát.

,,Tak co Lou, je ti lépe?"

,,Je. Děkuji moc."

,,Za to neděkuj. Spíš mi řekni, co se stalo."

,,Normálně jsem šel na záchod, jak jsem ti říkal. Když jsem však šel zpátky ke své skříňce, potkal mě John. Snažil jsem se odejít hned na začátku, ale John mě chytl za ramena a natlačil na skříňku. Pak mě chytl pod krkem a chvíli na mě řval. Potom jsi díky bohu přišel ty."

,,Loui, jsem rád, že jsem přišel. Nelíbí se mi to. S tímhle už musíme něco udělat."

,,Já vím, ale on má v něčem pravdu."

,,Cože?!! Neříkej mi, že jsi mu uvěřil něco z těch blbostí, které říká."

,,Má pravdu v tom, že nechápe, proč jsi zrovna se mnou."

,,Jak to myslíš?"

,,John nechápe, proč chodíš zrovna se mnou a já to taky nechápu. Vždyť jsem úplný tvůj opak. Hrozně moc se lišíme úplně ve všem. Ty jsi chytrý, slavný a pro-"

,,Loui, tady tě raději zastavím. Je mi jedno, co ti John nakecal, ale nic z toho není pravda. Chodím s tebou, protože tě sakra miluju! Jsi ten nejlepší partner, kterého jsem si mohl přát a jsem neskutečně vděčný, že jsem tě poznal. Strašně moc si tě vážím a obdivuju tě za to, jak jsi silný a jak vše zvládáš. Jsi dokonalý, Lou, tak si prosím nenech nakecat tyhle blbosti. Prosím."

,,Děkuju, Harry. Já se ti omlouvám."

,,Za co?"

,,Pořád si moc nevěřím a kvůli tomu věřím každé blbosti, co někdo řekne. Je mi líto, že tě s tím pokaždé otravuju a chovám se jako malé dítě."

,,Za prvé, neotravuješ mě. Naopak, jsem moc rád, že se mnou řešíš své problémy a nenecháváš si to pro sebe. Od toho jsem tvůj přítel. Za druhé, nechováš se jako malé dítě a za třetí, nemusíš se bát, na tom zpracujeme. Postupem času si začneš věřit. "

Na to nic neřekl, ale zvedl se od stolu a přišel ke mně, aby mě mohl políbit. Moc mě to potěšilo, ale zároveň překvapilo, protože to bylo poprvé, co mě políbil na veřejnosti. Potom se vrátil ke své čokoládě a choval se, jakoby nic.