Miluji Tě tak to pochop!/ Louis Tomlinson , Liam Payne/

Část 9

Nechal mě úplně zmatenou a odešel. Proč? Moje tělo toužilo po jeho dotekach, po polibku ale on tu už nebyl. Nevěděla jak se mám zítra chovat ve škole. Víkend utekl strašně rychle a já jsem se citila osamělá. Chtěla jsem konečně cítit lásku od druhého pohlaví ale ono nic.

Z mojich myšlenek mě vzbudil zvuk budíku. Nechtělo se mi do škole ale musela jsem. Jak se mám vůbec chovat? 

"No to je dost" vítá mě Niall který na mě čekal před školou jako každé ráno.

"Nemám náladu" bylo jediné a hned na to jsem vchazela do budovi školy. 

Mlčky jsem seděla ve svoji lavici a propiskou tlukla o lavici. Niall v tichosti seděl vedle mě a psal něco na mobilu. Harry ješte nedorazil ale není čemu se divit. Každé pondělí mu dělá problém vstát z postele.

Při zvuku školního zvonku jsem sebou trhla a hned na to Louis vešel do třídy. Vypadal úžasně. Černé ryfle a bílé triko. Jeho oči projeli rychle po třídě a zasekli se na mě.

"Dnes napíšeme test" byli jediné slova a rozdává papíry po celé třídě. 

Matematika není zrovna něco pro mě už minulý rok jsem málem prolitla. Dívala jsem se na příklady a nervózně si hrála s propiskou. 

Najednou my pod ruce přiletěl papír. Otevřela jsem ho a dívala se okolo sebe. Louis si zrovna sedalna svoje místo a pohled směřoval na moji maličkost.

"Po hodině u mě v kabinetu" musela jsem si větu číst pořád do kola. Mírně jsem přikyvla hlavou.

"Chceš pomoct?"zašeptá my do ucha opatrně Niall když zrovna je Louis otočeny zády k nám. Opatrně my podá jeho test a já se pustím do rychlého psaní.

"Děkuji" zašeptám při zvuku školního zvonku a posílám test do přední lavice.

Hned na to opouštím třídu směrem ke kabinetu. Nervózně si hraju s prsty na svoji ruce a klepu na dveře.

"Dále" ozve se jeho hlas a po mojim těle přejede mráz.

"Chtěl jste se mnou mluvit?" přejdu rovnou na vykani a nervózně se usměji

"Ano" odpoví a přistoupí ke mě blíže. Dívá se mi do očí ve kterých mám strach. Nechci aby se opakovalo to co minule u mě doma.

"Louisi prosím" zašeptám a udělám pár kroků dál od něho.

"Musel jsem odejít, nedokážu ti ublížit. Tolik mě přitahuje tvoje tělo a ty celá. Tak moc bych tě libat nebo slyšet jak vzdychas moje jméno ale nemohu" pohladi mě po tváři a moje tělo se třese pod jeho dotykem.

"Takže sex to je to co chceš?" zeptám se ho naštvaným hlasem.

"Ano od prvního dne co jsem tě uviděl ale nedokážu ti ublížit"zašeptá my do ucha a hned na to políbil.

"Proč já?" zašeptám na zpět a dám jeho ruce z mojeho těla pryč.

"Máš něco co mě tak přitahuje. Tvoje rty si říkají o to abych tě líbal" mírně přejede palcem po rtech.

" Nemůžu ti dát to co chceš" řekla jsem mu 

"Dej mi šanci poznat mě prosím." zašeptá a mírně se usměje.

"Já nevím Louisi. Úplně si mi popletl hlavu jediný na co myslím je tvůj dotek! A to jak si mě nechal zmatenou proč si odešel?" podívala jsem se mu do očí.

" Pro tvoje dobro věř my. Byla by si psychicky na dně až by ses dozvěděla že mám přítelkyni" sledoval mě svojima očima

"Jak si mohl?"tekli mě slzy po tváři. Vždyť on ji podvedl se mnou? Podvedl by i mě kdybych mu dala šanci?

"Nechci ti ublížit ale potřebuji tě tak moc. Díky tobě jsem se změnil. Kdybych chtěl šukal bych tě už u tebe doma ale něco my říká že s tebou dokážu být lepší člověk." já nevěřím svojim uším.

"Nemohu" při těchto slovech jsem opustila jeho kabinet