Druhá šance na lásku [ NejiLee, GaaraLee, SasuNaru] × Na přání

Jedna

Povídka na přání s velkým zpožděním pro tarra-2005! 

Vycházení bude opět jednou týdně každé úterý ^-^

Doufám, že se vám bude líbit :)

,,Dobře dojdi a uvidíme se zítra v práci," loučil se mezi dveřmi plavovlásek a se soucitným pohledem se jemně usmíval na svého kolegu, jenž už byl jednou nohou napřed na cestě k výtahu.

,,Jasně," otočil se na něj černovlásek s účesem, který letěl před minimálně patnácti lety, ,,A promiň, že jsem otravoval tak dlouho."

,,V pohodě," zavrtěl plavovlásek hlavou, ,,Víš, že jsem tady pro tebe."

Jakmile to dořekl, přivolaný výtah přijel do patra a černovlasý chlapec do něj nastoupil. Ještě předtím, než se za ním zavřely kovové dveře naposledy na svého kamaráda rovno kolegu z práce mávnul a obdařil ho jedním ze svých zářivých úsměvů, které v poslední době vídal už málokdo.

Blondýnek s mírným povzdechem zavřel vchodové dveře a už ze zvyku zamknul na dva západy. Pak se pomalým šouravým krokem odebral do pracovny, kde už nějakou dobu seděl zavřený jeho partner.

,,Už odešel?" zvednul tmavovlasý mladík pohled od rozsvíceného monitoru počítače a přestal prsty pobíhat po klávesnici.

,,Hm," zamručel jen blondýnek ve dveřích a s dalším povzdychem vstoupil do pracovny, kterou s partnerem sdíleli tak nějak napůl.

Jejich byt nebyl zase až tak pokojově velký, aby si mohl každý dovolit své pracovní soukromí. Avšak nevadilo jim to, zvykli si na to rychle a vlastně pro ně bylo občas i výhodné, když se tam zavřeli a každý hleděl do svojí práce, sem tam prohodit několik slov a na moment se od práce odtrhnout.

Mladší z dvojice překonal vzdálenost, která ho dělila od jeho partnera, který už podle jeho výrazu ve tváři jasně pochopil, co chce a na kolečkové židli se lehce odsunul od stolu, aby si mu druhý mohl sednout na klín.

,,Co to tu cvakáš?" zajímal se.

,,Směny a měsíční zprávu pro vedení."

,,To už si měl hotový tak minimálně před hodinou, ne?" uchechtl se blondýnek a objal ho kolem krku.

,,Hm... teď už to jenom kontroluju... Nechtěl jsem vás rušit."

,,Nechtěl si nás rušit nebo ses nechtěl vytočit?" dobíral si ho.

,,Obojí," uchechtl se starší, ,,Můj názor znáš."

,,Víš, že to nemá lehký, Sasuke," zamručel blondýnek, ,,Je s ním už šest let. Pořád asi doufá, že to jeho dementní období přejde a vrátí se zase do normálu."

,,Vzhledem k tomu, že to jeho dementní období, jak to nazýváš, trvá už tři a půl roku, tak dost pochybuju o tom, že se to zase vrátí do normálu," odfrknul si Sasuke, ,,Chodí jak hromádka neštěstí, Naruto."

Jmenovaný si opět povzdechnul.

,,Copak ti přijde normální, že se ten kluk kolikrát bojí jít domů? Že radši otravuje tebe, než aby-"

,,Mě neotravuje," skočil mu rychle do řeči.

,,Víš jak to myslím," protočil Sasuke očima a i on si povzdechnul, ,,Ten vztah už dávno skončil, akorát se snaží udržet něco, co nemá s láskou ani partnerstvím nic společnýho."

,,Já to vím, ale nemůžu mu přece nic diktovat. Můžu mu jenom poradit nebo říct svůj názor."

,,Stejně jako jsem to udělal tuhle já a on to měl u zadku."