V období ledu a mrazu všude třpyt je,
kluzký povrch při dotyku slunce blýská se jen,
krásu jeho ne každý ocení,
jelikož květy zmrzlé nevoní,
avšak já ve vánici sněhu nevidím kus ledu –
vidím jedinečnost jejích vloček,
a vidím krajinu plnou třpytivých teček –
bílá je přeci barva míru,
přečkejme tedy zimu v tichu,
v jakém je střed ledového víru.
★
✯
☆
.
K tomuhle nemám moc co říct, snad jen, že to byl úkol do češtiny...? Heh. Úkol zněl: „Jedna věta o zimě."
Moc nefeeluju tu poslední větu, radši bych ji něčím nahradila - ale chci práci zachovat v původní podobě, takže ji tam nechám strašit.
(Vůbec nevím, jestli mám tohle publikovat nebo ne, ale stalo se.)
~ vytvořeno někdy v průběhu prosince 2023
YOU ARE READING
Báásničkyy, aneb Poezie Amatéra
PoetryJak název tak úžasně prozrazuje, nic jiného než básničky a jim podobné zvláštnosti zde nenajdete. Budou se týkat všemožných témat a nápadů až po spoustu mým pocitů a problémů. Jak jinak se lépe vyjádřit, než přes smysl nedávající básničku? . . .Nemá...
