Hero or the Villian (Marvel/Pietro Maximoff)

V.

„Ty mě chceš vážně urazit."

-•-•-♥️./🩸\.♥️-•-•-

V dalších dnech Eliana sledovala Tonyho jak pracoval na jeho novém obleku. 

Ne, že by byla nadšená, protože se bála o jeho bezpečí, ale nechala ho. Dokonce ho sledovala s celkem velkým zájem, protože byla zvědavá na to, jak to skončí a jak to bude na konci vypadat. 

„Víš že to skončí špatně?" „Hele, nechceš mi aspoň jednou věřit?" Zeptal se, když se na ni na moment podíval. „Věřím ti. Jen čekám, kdy si ublížíš." Řekla s lehkým úšklebkem a Tony nad ní protočil očima. Ale ano, měl rád svou kmotru. 

„Zvonila jsem. Neslyšel jste interkom?" Zeptala se Pepper, když vešla do dílny a v ruce nesla krabici a na ní kávu. „Cože?" „Nahoře je Obadiah." Oznámila. „Dobře, hned tam budu." Souhlasil Tony a zkoušel kovové brnění na své paži.

„Chtěl jste přeci se zbraněmi skončit." Řekla Pepper, když si všimla, že na dlani má repulsor paprsků. „Jistě." Přikývl Tony. „Letecký stabilizér je neškodný." Dodal, než vystřelil a to ho odmrštilo dozadu. „Tony!" „To jsem nečekal."

Jakmile se Tony aspoň trochu upravil, vydali se on a Eliana do obývacího pokoje, kde byla Pepper i Obadiaha, který hrál na piano. 

„Jak to šlo?" Zeptal se Tony staršího muže. „Aha. Takže špatně." Řekl si Tony, když se na něj Obadiaha pouze podíval. „Že jsem ti přivezl pizzu z New Yorkeru neznamená, že to šlo špatně." „Aha. To je pravda." „Bylo by lepší, kdybys tam byl." Káral Obadiaha. „Řekl jsi mi, abych se držel stranou, tak to dělám." Oplatil Tony. 

„Nějak jsem dostala hlad." Zmínila Eliana Pepper, která se na ni varovně podívala. 

Eliana se na ni pouze ušklíbla a odhalila své tesáky, které hned na to zmizely. Nepotřebovala, aby je starší muž viděl. Ale co. Nevadilo by jí, kdyby najednou záhadně zmizel. 

„Ale no tak. Před veřejností, před tiskem." Řekl Obadiah, zatímco vstal od piana a šel blíž. „Jenže teď zasedalo představenstvo." „Cože? To bylo představenstvo?" Ptal se Tony. „Myslí si, že trpíš posttraumatickým stresem, dali to k soudu." Vysvětlil Obadiaha. „K soudu?" „Chtějí tě odstranit." „Jenom proto, že akcie klesly o 40%?" Ptal se Tony nevěřícně. 

„56,5." Opravila Pepper. „To je přece jedno! Ve společnosti máme kontrolní balík." Rozčiloval se Tony.

Popravdě? Eliana se o to ani tak nezajímala. Bylo to... mimo ni. Svět lidí pro ni nebyl tak důležitý. Pokud šlo o něco v nadpřirozeném světě, ráda se zajímala, ale lidská politika a takové věci... nebylo to nic pro ni. 

„Tony, nezapomeň, že i představenstvo má svoje práva. Jsou přesvědčení, že tvůj nový záměr není v nejlepším souladu se zájmy společnosti." Pokračoval Obadiaha. „Představenstvo si to myslí, nebo jsi jim to navykládal?" Přerušila Eliana s malým úšklebkem. 

„Já mám zodpovědnost za svůj záměr." Zmínil také Tony. „Před sebou i společností." Pokračoval. „V zastoupení firmy jsem zodpovědný za způsob, kterým... no jasně. Můžu se spolehnout jen a Elianu." Vstal, vzal si krabici z pizzou a začal odcházet. 

„Počkej, Tony. Tony."

„Jsem v dílně." Oznámil. „Počkej, Tony. Poslouchej mě. Já se tomu snažím zabránit. Ale ty mi musíš něco nabídnout. Něco, co je chytí." Začal Obadiaha, když se postavil před Tonyho a ukázal na malý obloukový reaktor. „Dovol technikům, ať se na to podívají. Sepíšou specifikace-" 

„Ne."

Mohlo to vzejít od Tonyho, ale ve skutečnosti to řekla Eliana.     

Nevěřila Obadiahovi, nevěřila nikomu. Hlavně když šlo o Tonyho zdraví. Slíbila, že se o něj postará, byla to jeho kmotra a slíbila, že se o něj postará. 

„Jak řekla Eliana. V žádném případě. Ta věc zůstane moje. Konec debaty." Souhlasil Tony a vždy byl vděčný Elianě, když se starala. I když jí občas říkal, že je to otravné. Ale ve skutečnosti jí byl vděčný. 

„Dobře, tak tohle zůstane moje." Řekl Obadiaha, zatímco si vzal zpět pizzu. „Ale jeden kousek ti dám. I dva." „Děkuju." 

„Můžu se podívat, co dole děláš?" 

„V žádném případě." „Dobrou noc." Řekli Eliana i Tony zároveň a Tony pobaveně zakroutil hlavou nad jejím odmítnutím. 

„Nemám ho ráda. Už když se začal přátelit s tvým otcem jsem měla chuť vysát mu všechnu krev." Řekla jen tak mimochodem. „Začínám si myslet, že chceš vysát krev každému." Žertoval Tony. „Ah-ah-ah. Každému ne. Divil by ses kolik je lidí, kterým bych to neudělala." Namítala. 

Sice to nebylo tolik lidí, ale ano, měla celkem dost lidských přátel.

A někteří si vytvořila omylem. 

„Jasně. Kolik? Pět?" Žertoval. „Nesnáším tě." Řekla s malým úšklebkem. „Miluješ mě. Jsem přece tvůj kmotřenec." Řekl nazpět. 

-•-•-♥️./🩸\.♥️-•-•-

„Den 11, test 37, konfigurace 2.0.0. Z nedostatku lepších možností dělá moula hasiče. Jestli mě zase zliješ, i když nebudu hořet, věnuju tě univerzitě." Varoval Tony robota, kterému říkal moula. 

„Hlavně v klidu, jdeme na to. Začneme na 1% kapacity." Pokračoval Tony a namířil ruce dolů. „3, 2, start." 

Eliana se vyjeveně díval na Tonyho, který se za pomoci letecký stabilizérů vznášel ve vzduchu. Chvíli vydržel pár centimetrů nad zemi, než se vrátil zpět dolů.

Usmála se a začala tleskat. 

Přestože byl oblek, který se chystal vytvořit, nebezpečný, byla na něj hrdá. Hrdá na to, kolik toho vlastně dokázal. Dokázal téměř neuvěřitelné a věděla, že toho spoustu ještě dokáže. 

„Prosím, nesleduj mě s tím. Mám totiž pocit, že dojde k samovznícení." Varoval Tony moulu, který na něj mířil hasičákem pro případ nouze. „Dávej pozor a kdyby něco, nastup. Tak znova. A zkusíme 2,5." 

Eliana se tentokrát lehce přikrčila a s mírným zamračením sledovala dění. 

Celkem přeskočil na to, že teprve začínal. 

„Není to... nebezpečné?" Zeptala se nejistě. „Hele, mám po boku upíra, co se mi může stát?" „Nebuď překvapený až se další ráno probudíš a bude ti chybět litr krve." Samozřejmě žertovala, nikdy by to neudělala. 

„Každopádně. 3, 2, start."

Sledovala jak znovu vzlétl a tentokrát trochu víš.... a dokonce různě po dílně. A dokonce nad svá auta.

„Stačí. Do těchto míst nechci. Aaaa. Na auta ne Sakra na auta ne." Nadával. 

Nakonec to sám dokázal ovládat a dostal se na plošinu, kde zkoušel. 

„To bylo úžasné, Tony. Ještě že jsem o tobě nikdy nepochopila." Řekla Eliana s úsměvem. „Teto El." „Připadám si staře, když mi říkáš teto." Poznamenala a Tony se zasmál. „Jsi stará." „Tak toto je sprostá lež. Je mi pouze 24." „1031." Opravil ji. 

„Ty mě chceš vážně urazit."