Ona

~36~

"Čau Rosie."
"Ahoj Eli... Proč voláš tak pozdě?"
"Víš jak na naše sezení chodí ta Tereza?"
"No vím. A co se s ní stalo?"
"Ptala se na tebe."
"Jee tak to je hezký."
"Říkala, že ti musí něco nutně říct. Chtěla tvoje číslo."
"A ty jsi jí ho dala?"
"Ne nedala. Vzala jsem si její číslo, že jí zavoláš."
"Ok... Tak mi ho napiš."
"Dobře...- strašně se mi stýská."
"Eli, už jen dva dny a jsem u tebe."
"Já vím. Už tě chci mít ale u sebe."
"Neboj. Uteče to jako voda, ale teď už běž spát, zítra jdeš do práce."
"Ok no... Tak dobrou noc a pošlu ti to číslo."
"Dobrou zlato, a děkuju." Zavěsila jsem a po chvíli mi přišlo telefonní číslo na Terezu.

Chtěla jsem jí dát vědět hned ale nechctěla jsem jí volat a tak jsem jí napsala SMS.
'Ahoj Terezo, prý jsi mi něco chtěla tak ti píšu. Rosie.' Na odpověď jsem nečekala vůbec dlouho.
'Uh... Ahoj, nečekala jsem že napíšeš.' Hned po tom co mi přišla tahle SMS zazvonil mi telefon a když jsem to zvedla byla to ona.
"Hele, jsem v Česku tak to moc neprotahuj ať ti neplácám kredit."
"To je mi jed... Cože ty jsi v Česku? Co tam děláš?"
"Jsem tady z rodiných důvodů."
"Aha... No ale to je teď jedno... Už strašně dlouho jsem ti chtěla něco říct."
"Povídej."
"Já tě miluju." COŽE?! Ta holka se zbláznila.
"Prosím?"
"Rosie... já tě miluju. Už když jsem tě poprvé viděla věděla jsem, že tě mám víc než ráda. Byla to láska na první pohled."
"Terezo... já mám holku, jestli to ještě nevíš."
"Vím, ale to mě prostě neodradí od toho jak moc tě miluju."
"Já nevím co ti na to mám říct."
"Nic prosím neříkej."
"Dobrá."
"Mohla by jsi semnou zajít ven a promluvit si o tom až přijedeš?"
"Hele, já ještě nevím... už musím končit. Ahoj." Zavěsila jsem.

"Co to bylo?" Nemohla jsem se z tohl vzpamatovat. Ta holka mi řekla, že mě miluje... Nevěděla jsem jestli to mám říct Eli a nebo ne ale pro tuto chvíli jsem se rozhodla si to nechat pro sebe.

                          ***

"Dobré ráno." Pozdravila mě Thea, když jsem vylezla ze svého pokoje. Stála zabalená v županu uprostřed obývacího pokeje. V ruce držela hrnek kávy.
"Huh, dobré." Zívla jsem.
"Vypadáš nevyspale... Něco se stalo?"
"Nemohla jsem usnout, ale to bude v pohodě."
"Dobrá. Dáš si snídani?"
"Až později, děkuju."

Šla jsem se obléknout a připravit se na schůzku Veroniky a Thei. Domluvili jsme se na jedenáctou hodinu, a bylo už půl takže jsem musela docela pospíchat. Oblékla jsem si svoje nové černé skinny džíny a tričko Nirvany. Vlasy jsem si vyčesala do drdolu. Vzala jsem si přes sebe mou oblíbenou mikinu a kolem krku jsem si obmotala šálu kterou jsem dostala od Eli minulé Vánoce.
"Tak já už můžu jít!" Volala přes celý byt Thea. Nahodila jsem si na sebe kabát a šla jsem se obout.

                           ***
V kavárně už seděla Veronika. Vešla jsem dovnitř jako první a Thea šla za mnou. Veronika hned zpozornila a její oči se rozzáříli hned jak spatřila Theu. Přišli jsme ke stolu a Verr si hned stoupla a podala Thee ruku.
"Ráda tě poznávám, Veroniko." Usmála se Thea.
"Já vás taky." Veronika se posunula o židli aby mohla sedět vedle Thei.

"Strašně dlouho jsem vás chtěla poznat. A teď... Nemůžu tomu uvěřit. Sedím s vámi v kavárně. Wow."
"Vždyť už žádná hvězda nejsem. Ber mě jako normálního člověka." Usmála se.
"Poslouchám vaší hudbu už od třinácti a furt to miluju!"
"To musíš být naše největší faninka, když nás i po tolika letech posloucháš." Zamśala se.
"No... To je dost možné. A proč se vůbec SL rozpadli?"
"Už jsem to nezvládala hlasově. Rok před rozpadem jsme měli hodně koncertů a ten další rok jsem se z toho vzpamatovávala a náš manažer prohlásil, že končí a už jsme nemohli najít žadnou práci..."
"To je mi strašně líto. Probrečela jsem celé dny. Nevím co bylo ten rok horší, jestli váš rozpad nebo rozpad MCR." Zasmála se Varonika a pokračovali v konverzaci.

Poslouchala jsem a ani jsem necekla. Veronika musela Serious lies opravdu milovat protože tolik věcí by jen takový fanoušek nevěděl.

Thea pak ještě Veronice podepsala CD a udělala si s ní fotku. Objali se a rozloučili se. 
"Jo, Rosie..." Oslovila mě Verr, když už jsme byli na odchodu.
"Ano?"
"Děkuju."
"To byla maličkost."
"Fakt, děkuju. Toto byl nejlepší den v mém životě." Objala mě.
"To jsem moc ráda."
"Budeš mi chybět. Zase."
"Ty mě taky."

                           ***

*den odletu z Česka*
Ještě ráno jsem zabalovala všechny dárky co jsem koupila a odpoledne jsem spolu s Theou odlétala do Anglie. Strašně jsem se těšila až uvidím krásný zasněžený Londýn plný usměvavých a šťastných lidí. Nemohla jsem se dočkat až uvidím Eli. Strašně moc mi chyběla.
"Tak jak se těšíš do Anglie?"
"Jo těším. Těším se až poznám Eli a Kate."
"A já se těším, až poznají oni tebe. Jsi fakt fajn ženská." Usmála jsem se na Theu a ona se usmála zpět.

Tak toto je tedy poslední kapitolka z Česka, teď už jen Vánoce a nemám o čem psát... možná (tedy určitě) napíšu ještě něco s Terezou a nemám o čem psát a tak přemýšlím o tom že bych udělala nějakej skok třeba o 1 až 2 roky dopředu... co vy na to?