At the first sight // CZ, Luke Hemmings

Kapitola 49

*** Pohled Luka ***

Trix na pódiu úplně zářila. I přesto, že nebyla hlavní bod programu, zdálo se, že jsou z ní všichni nadšení. Nevím, možná je zrovna Sydney takové láskyplné město nebo jsou první řady ty nejakčnější, co jsem kdy viděl. Bál jsem se, že budou fanynky třeba žárlit nebo tak něco, ale Trix naštěstí vzala okamžitě všechno do svých rukou, takže na nějaké negativní myšlenky všichni hned zapomněli a navíc bych řekl, že si ji i oblíbili. Jsem za to moc rád, nevím, co bych dělal, kdyby opak byl pravdou.

Já, Cal, Mi, Ash, Tanya, Sierra, Darren a ještě pár dalších lidí jsme stáli v zákulisí a sledovali Trix zpívat. Její část na jevišti se chýlila ke konci, řekl bych, že zbývají dvě písničky.

„Jako předposlední song mám na každý koncert připravený cover jedné mých oblíbených písní," usmála se a upravovala si výšku tyče u mikrofonu. Najednou se z druhého konce scény objevil člen jejího štábu a nesl jí kytaru. Počkat, nevěděl jsem, že bude hrát na kytaru... „Je to trochu překvapení, protože moc lidí nevědělo, že budu hrát něco akusticky. Ale ještě předtím bych chtěla tuto píseň věnovat mému skvělému kamarádovi, který zdokonalil mé schopnosti na tento nástroj," zazubila se. Moc jsem to nechápal a tak jsem se podíval na kluky, co si o tom myslí a uviděl jsem vysmátého Michaela, který zářil jako sluníčko. Ahaa, asi mi něco uniklo. No po skončení se jich zeptám... Obrátil jsem však svou pozornost zase k Trix.

„A také bych tuhle píseň chtěla věnovat všem blízkým a hlavně lidem, které jsem za poslední půlrok poznala, protože se z nich i za tak krátkou dobu stala má druhá rodina a chci, aby věděli, jak moc si jich vážím..." S těmito slovy vybrnkala pár tónů a po chvilce začala zpívat.

Everybody needs inspiration,
everybody needs the song...

Tu píseň jsem vzdáleně poznával, ale přesně jsem si nemohl vybavit, o co šlo. Nahnul jsem se k Michaelovi: „Tys Trix učil na kytaru?"

„No, tak nějak," zazubil se. „Teda, ona už uměla akordy a základní rytmy, ale ukázal jsem jí pár vychytávek. A ona slíbila, že jestli jí to půjde, tak to ukáže na koncertě... Jako překvapení. Teda hlavně pro tebe, ale myslím, že to kromě jejího managementu nikdo nevěděl..." odmlčel se. „ Řekl bych, že jí to jde víc než dobře," usmál se, pyšný na své učitelské dovednosti.

„A kdy vlastně...?" Nedopověděl jsem otázku, ale Mi věděl, kam tím mířím.

„Třeba, když jste s Calem byli v obchodě. Nebo jsem jí ukázal různá videa a tak. Ale neboj se, šlo čistě jen o kytaru," dodal a zazubil se.

„Máš štěstí, že tobě věřím," zasmál jsem se s ním. A potom obrátil pozornost opět k Trix.

You appear just like a dream to me,
just like kaleidoscope colors that cover me.
All i need every breath that I breathe,
don't you know you're beautiful...

Už zbýval jen poslední refrén. Konečně jsem si vzpomněl, odkud píseň znám. Jednou jsem ji slyšel zpívat Miley Cyrus a vsadím se, že ji i napsala.

Trix dozpívala a s úlevou si oddychla: „Uff, jsem ráda, že jsem to nezvorala," zasmála se. Stejný pán ji kytaru i odnesl a ona odšroubovala mikrofon a popošla kousek dopředu „JSTE PŘIPRAVENÍ NA 5SOS???" zakřičela, aby ji bylo slyšet i do toho nejzazšího koutu stadiónu. Ten se celý rozeřval tisíci hlasy a ona spokojená s výsledkem pokračovala. „Mám pro vás dobrou zprávu, po téhle písni už se dočkáte..." zaculila se.

Melodie Sunrise avenue pohltila všechny ostatní zvuky a mi v hlavě proletělo několik vzpomínek najednou; například jak jsem si tuhle píseň poprvé pustil v mém pokoji na notebooku anebo jak jsme se s Trix potkali i s jejich managementem v místnosti Capitol records... Myšlenek bylo příliš mnoho, než abych je všechny vyjmenoval. Radši jsem věnoval energii soustředění se na právě hrající píseň a na Trix samotnou.