New York

Kapitola 9. - Jsem Nat

Obešli jsme roh budovy a tam stálo obrovské terénní auto.
"Ty vole, tady si někdo žije!" spadla mi čelist a jen jsem zírala.
"Měla by jste zapracovat na svém slovníku slečno Atwellová."upozornil mě Fury a otevřel mi dveře u auta. Naskočila jsem na zadní sedadla a pustila se do prozkoumávání různých udělátek. Fury a Nat zároveň naskočili do auta na přední sedadla.
"Nech to na pokoji!"okřikla mě Nat a já polekaně ucukla.
" Mohlo by tě to taky připravit o prsty."cukl jí koutek. Okamžitě jsem si prsty chytla do druhé ruky.
"Natasha jen žertuje, ale i tak tu na nic nesahej." zasmál se Fury a auto se prudce rozjelo.
"Kam to jedeme?" zeptala jsem se a snažila se udržet na jednom místě. Auto jelo vážně rychle.
"A proč jedeme tak rychle?" 
"Takhle ukňouranýho člověka jsem viděla naposledy včera při misi, když prosil abych ho..."
"Natasho!"okřikl ji znovu Fury. Jen protočila očima a dál sledovala ubíhající cestu. 
"Jedeme na bezpečné místo a máme zpoždění."odpověděl mi Nick a dále se věnoval řízení. 

Začínala jsem mít závrať a halucinace. Opět jsem se viděla jako řidička auta a čekala jsem každou chvíli ten ostrý náraz a bolest v hrudi.
"Zpomalte! Prosím!"zaryla jsem nehty do koženého sedadla. Ve tváři jsem zezelenala a viděla jsem rozostřeně. Viděla jsem však Furyho překvapený výraz ve tváři a Natashu jak se otáčí dozadu. Auto najednou zajelo k chodníku a prudce zastavilo. Neváhala jsem ani vteřinu a z auta vyskočila. Rukama jsem se zapřela o popelnici a zhluboka dýchala. Viděla jsem rozostřeně a celá jsem se rozklepala.

"Přišla o velké množství krve!"
"Okamžitě s ní na sál! Co ta druhá?"
"Záchvat paniky a pohmožděniny."
"Kluk?"
"Ztratil ještě víc krve než ta holka, je sotva stabilizovaný, každou chvíli ho můžeme ztratit!"
"Sakra. Holka počká! Odvezte ji do ordinace a co nejrychleji začněte s transfuzí, na sál chci toho kluka! Hned!"

Určitě jsem ležela na té posteli na kolečkách. Oči jsem měla skoro zavřené, ale neunikly mi zářivky na stropě. Sotva zmizela jedna, objevila se druhá. A takhle to bylo dokolečka, dokud mě nezavezli do ordinace. To bylo horší. Ještě silnější zářivka mi svítila přímo před nosem.

"Skyler!"chytl mě Fury kolem ramen. Ucukla jsem.
"Sakra... Nepřečetla jsem to důležitý.."poškrábala se Nat na hlavě.
"Poprvé jsem něco nesvěřil Hillové a dopadne to takhle!"vykřikl na ni Fury a vytrhl jí z rukou složky se spisem o mně. To mě vyděsilo. Jak o mně toho můžou tolik vědět? Byly tam moje fotky, zápisy, výsledky školních testů... Všechno!
"Autonehoda... Záchvaty... Nasedat."poručil Fury. Nat mi otevřela dveře a já poslušně i když nerada naskočila.  Zírala jsem na jedno místo a ani jsem nevnímala že mám nehty znovu zaryté v sedačce. Auto tentokrát nestříhalo jednu zatáčku za druhou. Jelo pomalu a klidně. Ale já klidná rozhodně nebyla.

"Stark ti dal nějaký dokumenty, že jo?"otočila se na mě najednou Natasha.
"Uniklo mi že by jsme si potykaly."odsekla jsem a seděla jako zamrazená.
"Jsem Nat."řekla a podala mi ruku. Bála jsem se pustit sedačku, ale nakonec jsem jí ruku pevně stiskla.
"Sky."odvětila jsem.
"Teď k těm dokumentům."ušklíbla se. Najednou jsem se uvolnila. Nemám tušení čím to bylo.
"Můžu ti dát jen vytištěnou či psanou formu. Data do z flesh-disku se ještě kompletně nestáhly."řekla jsem a vytáhla stoh lejster.
"Začněte stahovat. Než dojedeme do S.H.I.E.L.D.u chci to mít hotový."vložil se do debaty Fury.