New York

Kapitola 34. -"Teď jsi bezbranná."

Můj nový parťák v podání mého přítele považovaného za mrtvého, mě navigoval k mému bratru. Zdatně jsem přeskakovala všechny zrezivělé trubky v rozpadajícím se přístavu a vybíhala viklající se schody. 
"Doleva!" poručil Danny. Zahnula jsem a vyrazila těžké železné dveře. 
"Teď dolů!" křikl Danny a já skočila z pětimetrové výšky. On hned za mnou. 
"Au..." sykl když dopadl. 
"Jsi celej?"zeptala jsem se.  Kývl a ukázal před sebe k dřevěnému molu. 
"Musíme jít k němu a tam zahnout doprava." rozkázal. Poslechla jsem ho a běžela napřed. U mola jsem prudce zahnula doprava a běžela stále rovně. 
"Ta loď Sky." ukázal na starou jachtu, na jednu z šesti zchátralých. Vyskočil na její palubu a mně pomohl se na ni vyškrábat. Pustil mě před sebe a já pomalu, přilepená u zdi našlapovala. Prudce jsem otevřela dveře a natáhla před sebe ruku. Pro případ nouze. Firese bych mohla zamrazit. 
"Harry?" řekla jsem do tmy. 
"Harry!" zopakovala jsem a čekala nějakou odpověď. Uslyšela jsem jen zavrzání. 
"Bráško?" 
"Uteč."uslyšela jsem chraplavý, hluboký, roztřesený a ustrašený hlas. Otočila jsem se doleva, odkud jsem uslyšela nezřetelné slůvko. 
"Harry!" vydechla jsem. Uviděla jsem svého staršího bratra připoutaného k železné tyči ve zuboženém stavu. Jeho vždy kudrnaté vlasy mu splývaly podél obličeje. Pod očima měl obrovské kruhy a špinavé oblečení na něm viselo. Oči měl podlité krví a zarudlé od slz. 
"Bráško!" vydechla jsem opět, tentokrát polekaně. Klekla jsem si k němu a snažila se zastavit některé krvácející rány.
"On je Fires."řekl z posledních sil Nechápala jsem význam jeho slov do chvíle, kdy bouchly dveře a já ucítila ostrou bolest ve spáncích. 
"Aaaa!!!"zařvala jsem tím nejvyšším hlasem, jakým jsem jen mohla. Bolest mi trhala celé tělo na cucky a já se svíjela v bolestech. Moje oči nabraly nepěknou šedou barvu a vlasy ztratily svou kaštanovou barvu. Hlava jakoby se mi měla každou chvílí rozskočit na miliony malinkých kousíčků. Stále jsem křičela. 
"Ne." snažil se Harry zasáhnout, ale byl tak zesláblý, že mu dělalo potíže říct i tu jednu slabiku. Dopadla jsem na zem vedle něj. Taktéž jako můj sourozenec jsem z posledních sil natáhla ruku a chtěla mu ublížit. Avšak on znovu ublížil mně. 

"Copak? Ty jsi to nečekala?"zeptal se s úšklebkem a zvedl mi bradu. Neměla jsem se jak bránit. Nešlo to. 
"Ty haj...zle..."přivřela jsem oči. Danny se pobaveně zasmál. Pustil mou bradu a pozvedl obě ruce. Cukl pravou a ta mu vzplála ohněm. Cukl levou a ta mu vzplála také ohněm. Ale ledovým ohněm. Ten parchant mi ukradl moje schopnosti. Nyní jsem byla naprosto bezmocná. 
"Asi se ptáš jak je možné, že jsi právě přišla o svou schopnost..."naklonil Danny- Fires, hlavu. Sáhl si do kapsy a z ní vytáhl modrý krystal. 
"Tenhle krystal, vynalezl jeden velice chytrý muž, který ti chtěl pomoci v nejhorší chvíli. Kdykoliv sis mohla navždy odebrat schopnosti. Víš kdo byl ten muž? Ano Skyler, byl to tvůj otec. A vlastně i Bruce Banner se na tom podílel. A ještě jedno překvapení bych tu měl."řekl odporným hlasem a luskl prsty.

Za jeho zády se vynořila mužská a ženská postava. 
"Mami... Tati..."stekla mi po tváři osamocená slza. Nevlastní rodiče byli celou dobu proti mně...

"Sky? Sky! Spoj se!" povykoval Steve do komunikátoru. 
"Na severu nic." "Východ a západ čistej." "Nikde jsem ji neviděl Steve."
"Přesně tady jsme se rozdě-" nedořekl Steve. Vzduchem se nesl bolestný a zlomený výkřik. 
"Skyler!"vykřikl Clint. 
"Jarvisi, odkud šel ten výkřik?" zeptal se Tony a sledoval výpočty na monitoru v jeho helmě. 
"Severovýchod v jedné ze starých jachet, přesně čís 956-E74J."  Jakmile to Jarv dořekl, Steve vyběhl směrem k zadaným souřadnicím. Zbytek týmu byl hned za ním.

"Sakra. Tvvoji kamarádi jsou na cestě chudinko. Vy dva, postarejte se o ně. A ty jdeš se mnou."škubl s Harrym a ten vykřikl bolestí. 
"Nech ho."zasýpala jsem a pomalu rukou sáhla k opasku, za kterým jsem měla zbraň. Opatrně jsem ji odjistila a namířila na Dannyho.  Když jsem položila polštářek prstu na spoušť, všimla si mě nevlastní matka, chci říct, to monstrum. Přišlápla mi ruku k zemi, vyškubla zbraň a zasadila mi jednu kulku do břicha. Snažila jsem se vdechnout nějaký vzduch. Ale jen jsem po něm zalapala. Ostrá bolest se mi rozlézala do celého těla a paralizovala mě v poloze na zádech. 

Všichni se zastavili. 
"Nebyl to výstřel, že ne? Řekněte mi že nebyl!!!" vytřeštil Steve oči. 
"Třeba se Skyler, brání...." snažila se Jemma odlehčit situaci. 
"Pane, na jachtě zmizel veškerý pohyb. Zaznamenal jsem jen jednu osobu s prudkým úbytkem krve a tělesné teploty. "
"Jarve, jaká je tělesná teplota té osoby?" zeptal se Steve
"28 stupňů a klesá."
"Napadá mě několik teori-"
"Bradley zmlkni!"zařval na něj Steve a společně se základním týmem se rozběhl k jachtě. Jemmě se po tváři kutálely slzy a nohy jí vypověděly služby. Proto Bradley zůstal s ní a čekal jak se situace vyvrbí. 

V zázraky nevěřím. Ale teď jsem v jeden doufala. Prosím, že stihnou přijít včas. Nepřišli. Víčka se mi těžce zavřela.