New York

Kapitola 42.- "Harry!"

Co nejpotišeji se opírám o zeď, hned vedle železných masivních dveří, které oddělují tréninkové centrum od zbytku komplexu. Štít na mých zádech škrábne o zeď a mně naskočí husí kůže. Vytáhnu zbraně a kontroluji jejich zásobníky. Dohromady čtyři náboje. Tři v jedné a jeden v druhé. Nemám šanci. Opatrně nakouknu skleněným okýnkem ve dveřích dovnitř. Vidím Harryho, jak sedí svázaný na židli. Na nohách má položenou ampuli a v ní se leskne pravý krystal. V obličeji je stále bledý, ale něco nesrozumitelně říká a občas i cukne hlavou, jako by ji chtěl otočit o 180 stupňů. Danny je za ním. Přikládám si hlaveň zbraně vodorovně na nos a v duchu se modlím. Prosím ať to přežijeme. 

S posledním nádechem nevnímám okolní zvuky. Prakticky neslyším nic. Prudce kopu do dvojkřídlých dveří a s oběma zbraněmi připravenými ke střelbě před sebou vpadávám dovnitř a rozhlížím se. Harry najednou zmlkne a zůstane na mě civět. Zahledím se mu do očí. Už zdaleka nejsou tak pohaslé jako minule. Nyní v nich vidím naději. Už ví, že ho tady nenechám. Za ním se vynoří Danny. 

"Ty si s tím štítem nedáš pokoj že?" protočí očima. Letmo, téměř nepozorovaně, pohlédnu na kov na mých zádech. Zbraně stále připravené ke střelbě. 
"Skyler, zbraně na mě nefungují." usmál se. 
"Na mě zase nefungují výhrůžky." z plných plic se zasmál. Jen jsem na něj civěla. 
"Steve umírá že?" 
"Ne." odsekla jsem. Zvedl ruce v obraném gestu. 
"A ty chceš co? Krystal nebo bratra?" 
"Bratra." odmlčela jsem se. "Ale abych ho mohla zachránit, potřebuju krystal. A až ho za pár minut získám tak si mě nepřej ty bastarde." sykla jsem. 
"Ouuu. Au." chytl se za srdce. "Takže když ti dám tenhle šutr... Říkáš že mě-" nedořekl. Vzal ampuli do rukou. Jakmile to udělal, Harry využil situace a kopl ho pod koleno. Ampulka se odkutálela pod švédskou bednu. 
"Ty hajzle!" vykřikl Danny. Ve dlani se mu vytvořilo několik ostrých hrotů ledu. Vlepil Harrymu tu nejbolestivější facku, kterou kdy zažil. Teď jsem využila situace já. Vystřelila jsem ze zbraně s jednou kulkou a zahodila ji. Pak jsem ještě jednou vystřelila z té druhé. Kulky se zabořily do Dannyho zad. Myslela jsem že zemře.  Ale jeho záda se rozpálila a kulky se rozpustily a spadly k zemi.
"Ty se nepoučíš." sykl. V očích mu tančily plameny. Okamžitě jsem schovala glock a kotrmelcem se dostala do bezpečnějšího místa a blíž k ampuli. Tam, kde jsem do teď stála, se zažehl obrovský plamen. Chtěla jsem znovu vystřelit, ale zbraň se zasekla.
"Do háje!" zaklela jsem a zbraň zahodila. Štít ze zad mi putoval do rukou a nezbývalo mi, než si zahrát na Kapitána Skyler. 

"Skyler vlevo!" křikl brácha. Otočila jsem se a schytala ránu ledovými ostny do tváře, stejně jako před chvílí Harry. Jen jsem nahnula hlavu, ale ránu mu vrátila. Štítem jsem se rozmáchla proti němu.
"Takže se budeš rvát, květinko?"
"Do posledního dechu." sykla jsem a vykopla nohu.
"Dobrá. Nebudu tě šetřit." sykl a vyslal proti mně plamen.  Bez váhání jsem se skryla za štítem a dost se zpotila. Nevím co bych dělala, kdyby byl štít z normálního železa. No, asi bych shořela na prach. Výborně Skyler. Tvoje myšlení zůstává pořád stejně postižené.
 Zůstávala jsem za štítem a doufala, že přijde vhodná chvilka vylézt. Přišla. Ale nevhod pro mě. Myslela jsem, že po mně bude pálit díky jeho schopnostem, ale on nečekaně došel ke mně a-
"Skyler u tebe!" zařval Harry. Danny mi prudce vyrval štít z rukou a hodil ho daleko za sebe. Ruku nechal nataženou a vyslal z ní ledový paprsek přímo na Harryho. 
"Harry!" vyjekla jsem a snažila se Dannyho zastavit. Marně.
Harry byl zmrzlý. 

"Ne!" přiběhla jsem k němu a objala ho. I přes vrstvu ledu jsem stále cítila jeho vůni a železitý pach krve. "Harry ne..." vzlykla jsem. Avšak k něčemu tahle tragická událost byla dobrá. Krystal nespadl pod švédskou bednu. Leží pod boxovacím pytlem. 
"Vydrž Harry." špitnu a v hlavě si plánuji, jak se k němu dostanu.