Hogwarts Diary (CZ FF) ✔

7. - Ples II.

Pokračování druhé části Plesu.. pojďme do toho :)

-- -- --

„Asi jsem se v tobě trochu spletl Linwoodová." jeho pohled chvíli byl stočený na zem.. nebo podpatky Ruby? „Ale dneska musím uznat, že vypadáš výborně. Nečekal jsem to." i když měl hlavu skloněnou, bylo z jeho hlasu poznat, že je trochu nervózní. Nad čím jsem se musela usmát. Následně k nám zvedl modrý pohled. „Takže budu rád, když.. když si se mnou zatančíš." nastavil k ní ruku. Ruby se stále držela mě.. snad ještě pevněji než předtím. „Prosím." dodal jakýmsi mumláním. Pohled mi padl na Remuse stojícího pod schody, viděla jsem jak na mě krátce kývnul. Vzala jsem tedy ruku, kterou mě Ruby držela a podala jí Calebovi.

„Nezvorej to." koukla jsem na něj. Jeho výraz se změnil, ale i tak mi naznačil kývnutí. Koukala jsem jak mizí ve Velké síni než jsem se i já rozhodla jít dolu. Vložila jsem ruku do té Removo.

„Sluší ti to." zamumlal mi do ucha. Vešli jsme do Síně, kde to žilo. Parket byl celý obsazený tančícími páry. Koukla jsem na něj prvně a pak stočila na svoje šaty.

„No děkuji." došli jsme k jednomu ze vzdálenějších stolků kde byli položené nějaké sladkosti nejrůznějších druhů. Slaných, sladkých.. pití, nějaká ta výzdoba. Sál se hodně povedl. Prohlédla jsem si hned po sále Rema. Shodli jsme se, že si dá červenou kravatu. „Ty taky vypadáš hodně dobře." zmínila jsem se k jeho saku. Skoro až nervózně se na sebe podíval a sako si narovnal.

„Taky děkuju, ale bylo narychlo vybíraný. Na poslední chvíli jsem netušil jestli sem půjdu.. navíc je úplněk. Mám divný pocity." otočila jsem na něj pohled. „Ale košem bych ti nedal, Liv." zvedl výš jeden koutek.

„Tak to máme stejný pocity." nad jeho posledními slovy, jsem se na něj usmála. „Ale ten můj pocit se vzal, když jsme utekli od kabinetu jasnovidectví."

„Takže taky máš uvnitř sžíravý pocit, že jsme tam jít měli?"

„Spíš, že neměli. Mám pocit, že.. že jsme si pomohli. A nebo ne. Nevím je to složitý." sedla jsem si na židli. Remus vedle mě. Pozorovala jsem dění kolem a tak trochu i hledala bráchu a Siriuse. „S kým jde vlastně James?" otočila jsem se na Remuse rychle.

„Mám dojem, že říkal něco o Lily."

„Fakt?" pohled mi znovu padl na tančící páry. Písnička pomalu končila a tudíž se se parket začínal pomalu vyprazdňovat. Koutkem oka jsem viděla jak Remus s pousmáním kývl. Co mě nejvíc překvapilo byla smějící se Ruby.. a co víc.. kolem ramen jí držel Caleb. O něčem se bavili se Siriusem a tou Susan. Všichni se smáli. Koutky mi vyjely nahoru.

„Liv.." ozval se najednou hlas za mnou. „Asi máme malý problém." otočila jsem rychle hlavu. Remus koukal dolu na svojí ruku, která rozhodně nebyla jeho. „Nevím co se děje, ale ještě by to nemělo dít. Je pořád brzo." koukl na mě. V jeho očích bylo až moc velké zděšení. „Měl bych.. měl bych jít." pomalu se začal zvedat. Zavrtěla jsem hlavou. „Já musím Liv. Nechci nikomu ublížit." teď už i jeho hlas byl ztěžklý rychlým oddechováním. „Promiň." ruku strčil hluboko do kapsy a rychlejší chůzi odcházel ze síně. Pohled jsem stočila na bavícího se Siriuse. Nezavadil o mě ani pohledem. Pořád se bavil s Calebem, Ruby a Susan. Nevšímal si nikoho jiného ani toho, že jeho kamarád zmizel.

„Do háje." zasyčela jsem si pro sebe a za hlasitého klapotu podpatků jsem se rychlou chůzi vydala za Remusem a doufala, že není pozdě a já ho ještě stihnu předtím než se promění.