What If I fell in love with guy? [Muke]

[1.08]

Příběh se pomalými kroky blíží ke konci, víc jak patnáct kapitol nebude určitě :) Snad se vám bude líbil i zbytek kapitol, teď jsme překročili pomyslnou hranici za půlku, ehm..
Užijte si kapitolu a budu ráda, když mi dole zanecháte nějaký komentář

Miff: Řekl si, že mě máš rád

Luke: Už to tak bude

Miff: Nemůžeš mě mít rád...

Luke: Cože? Proč?

Miff: Neznáš mě

Luke: Na tom nezáleží

Miff: Ale záleží, nemůžeš mít rád někoho, koho neznáš.

Luke: Ale můžeš

Miff: Nemůžeš vědět, kým jsem doopravdy

Luke: Mám rád to, kdo jsi tady a přesně o to jde, víš?

Miff: Já to nechápu

Luke: Anonymita je taková, ať ukazuješ sebe, nebo někoho jiného, prostě to je ten člověk, kterým jsi pro ostatní, kterým píšeš. A pro mě si prostě ty, Miff, kterýho mám rád takový, jak vystupuje tady, bez ohledu na to, jaký je tam venku, protože to nevím, chápeš?

Miff: No, trochu...

Luke: Takže tě mám rád, Miffe, takovýho, jaký se mi tu jevíš

Miff: A já tě mám rád takovýho, jakýho tě znám i mimo smsky...

Luke: To znamená, že se známe?

Miff: Dobrou noc, Luku

Musel jsem odejít před tím, než mu vyklopím, kdo vlastně jsem. Protože toho jsem byl schopný, po tom, co mi napsal, jsem byl tak rozcitlivěný, že bych mu napsal celý můj životopis a jako třešničku na dortu přiznal, že ho mám rád daleko víc, než bych měl.

Napsal mi, že má rád toho, kým jsem v naších zprávách. Nevím, zda by měl rád i mě jakožto toho, který se pohybuje v reálném světě. Tyhle dva se od tebe lišili tím, že moje anonymní já bylo víc já, než jako to, jak jsem vystupoval v reálném životě.

Líbilo se mi schovávat sám sebe za anonymitu, ale ukázat světu, kdo jsem, to jsem se neodvážil.

***

Nelhal jsem mu.

Opravdu ho mám rád, ale bojím se, že ne tak moc, jako on mě. Měl jsem rád toho kluka, který se schovával za telefonem a se kterým jsem mohl být sám sebou, dělat si srandu z kravin a být upřímný, ačkoliv ne zase příliš.

Ale nevím, jak se mám cítit, jestli on cítí něco víc, jak já. Protože to mě děsilo, být středem pozornosti kohokoliv, hlavně, když to byl někdo, koho znám, ale přesně jsem nevěděl, kdo.

Doufal jsem, že neodhalí, že jsem jiný, než ten, jak mě vidí lidé, úspěšně jsem to schovával roky mého života. Ve skutečnosti jsem mnohem větší pohodář, než někdo, kdo se směje na všem. Radši si pustím doma film, sním kupu jídla, než abych byl někde na party.

Ale když tohle řeknete venku, budete spíš pro smích. A mě vždy záleželo na tom, co si o mně lidé myslí.

Miff to teď věděl, to, že jsem jiný. A já zoufale toužil po tom zjistit, kdo vlastně Miff je a jak moc se liší od kluka, kterého jsem si tak oblíbil.