Never before - H.S.

Část 25 - Girlfriend

POHLED HAZZE

Seděl jsem u baru už nějakou chvíli, kluci někam odběhli ani mi neřekli kam šli. Nebo možná řekli, ale já neposloucham. Připadám si nějak moc zažranej do svých myšlenek. Přitom když se zamyslím, tak vlastně o ničem nepřemýšlim.

Ale jo přemýšlim! Jenom si to nechci přiznat. Přemýšlím nad Nat, ale tak nějak doufám, že na nějakou pomstu zapomněla. Nemám zájem o ztrapnění před tolika lidma, sice se zdá, že skoro všichni už jsou opilí, ale stejně. Nemám to rád, ale to asi nikdo.

Jinak zpátky k původnímu tématu, přemýšlím nad ní v jednom kuse. Myslím si, že je to hlavně z důvodu, že se mnou nic nechce mít. Je to první holka, která mi ještě po takový době nedala a je mi jasný, že ještě dlouho nedá.

Ale až to nastane už si na ní určitě ani nevzpomenu, teda aspoň v to silně doufám.

Ani jsem si nevšiml, že si vedle mě sedla nějaká holka. Je docela hezká, ale na první pohled už je jasný, že je skoro celá ze silikonu. Taková ta klasická blondýna co si všechno nechá zvětšit a myslí si, že to není poznat. Jako společnost na jednu noc by, ale celkem ušla.

Otočil jsem se na ní a usmál, roztála hned. Začala se ke mně naklánět a z výstřihu na mě začali vyskakovat její přednosti. Ne že by mi to vadilo, ale tohle se mi zdálo jako příliš.

„Nechceš něco k pití?" Zeptal jsem se mile. Ani jsem nemusel čekat na odpověď bylo mi jasný, že bude souhlasit, kdo by mi taky mohl odmítnout. Jo někdo by se přece jenom našel – Nat – ta by mě hned vyhlásila. Nad tím jsem se musel hned pousmát.

„Jasně, ráda. Taková nabídka se neodmítá." Mrkla na mě.

Čekal jsem, že mě to bude rajcovat, ale nic. Fakt nechápu co se to se mnou děje.

Otočil jsem se na barmana, a poručil si drink – Manhattan (myslím, že něco takovýho fakt existuje :D) a sám si zatím neobjednával nic, pořád jsem totiž v ruce držel to pivo. Už začínalo být docela hnusný, začínalo totiž teplat, jelikož ikdyž je večer, teplota se tu stále pohybuje kolem 30 stupňů.

„Jak se jmenuješ?" Zeptal jsem se mile

„Tiffany."

„Tak to mě velice těší Tiffany, mě asi znáš. Takže se ti nemusím představovat."

Jen na mě pokývala hlavou, že moc dobře ví s kým tu tráví čas. Zatím byla docela v klidu, díval jsem se jak pije a přitom jí svítí ty její modrý oči. Tahle holka umí bejt asi hodně divoká. Přemýšlel jsem co mi předvede potom v posteli u ní na pokoji, jestli jí taky tak budou svítit oči jako teď.

„Neskočíme třeba ke mně na pokoj?" Zeptala se tak nevinným hlasem

Kývnul jsem na ní a ukázal na pivo, aby počkala, až ho dopiju.

Zase jsem se zabral do svých myšlenek a ani jsem nepostřehl, že mě někdo chytil za loket a namáčknul se na mě. Zvedl jsem hlavou a uviděl jí, tušil jsem, že něco chystá.

„Zlato, hledám tě tady celou dobu. To si schválně přede mnou schovával?" Začala na mě Nat mluvit, nasadila přitom svůj krásný velký úsměv.

„Co?" Nechápal jsem

Přitiskla se na mě jednou rukou mi v jela do vlasů a pročesávala mi je prsty a obličejem se ke mně na klonila a dala mi pusu na tvář, přitom jsem cejtil její horký dech. Zamrzl jsem na místě. Jediný co nezamrzlo je můj rozkrok – to už tu dlouho nebylo.

Otočila se na mou společnici a:

„Ahoj já jsem Nat, Harryho přítelkyně. A ty jsi kdo?!" Zeptala se jí, poslední větu na ní trochu zavrčela a nahodila k tomu naštvaný výraz

Pořád jsem seděl bez jedinýho slova. Nedokázal jsem ani otevřít pusu a začít protestovat. Sakra co se to se mnou děje. Seděl jsem tam jako pytel brambor a zíral.

„Pppřítelkyně? Začala koktat

„Jo přítelkyně, chodíme spolu už nějakou chvíli." Usmála se na ní

„Aha, tak to jo. Promiň, netušila jsem, že někoho má, neřekl mi to ani mě neodehnal." Řekla trochu vystrašeně

„On ti to neřekl?! Ty jeden parchante...!" Začala na mě Nat křičet

Tiffany se mezitím zvedla a utíkala od nás hodně daleko. Bála se, že jí Nat něco udělá, musím uznat, že tohle se jí povedlo

Podíval jsem se na ní a došlo mi, že má úsměv od ucha k uchu. Užívala si to, potvora jedna. Teprve teďka mi došlo jak hrozně jí to sluší, vypadala krásně. Narovinu musím uznat, že bych z ní nejradši strhal oblečení. Nemusela se nijak extra malovat, byla prostě přirozeně krásná.

Zase se ke mně sklonila a zašeptala:

„Jsme si kvit Harolde." Přitom se usmála a odtáhla se

Chce si hrát? Tak si budem hrát, plány už mi zmařila tak proč se nepobavit aspoň na její účet.

Pořád mě držela za krkem a druhou ruku měla položenou na mé ruce. Výškově jsme teď byli na stejno. Nahrávalo mi to, že na těch židlích se dá i točit do kolečka. Takže jsem se trochu natočil a vtáhnul jí do náručí. Bylo vidět, že to nečekala, hodila po mě trochu vyděšený pohled.

Chytil jsem ji rukama kolem pasu a přitáhl si jí k sobě ještě blíž

„Chceš si hrát? Tak fajn. A tohle si přehnala, hrát si na mojí přítelkyni."

„Já už jsem dohrála Stylesi." Pošeptala mi do ucha. Cítil jsem husinu po celém těle. Co ta holka se mnou probůh dělá.

Když se pomalu vzdalovala od mého ucha, obličej natočila tak, že jsme se koukali přímo do očí. Byli jsme fakt hodně blízko, pořád na mě byla dost natlačená a myslím, že fakt musela cejtit, co se mnou dělá, protože se na mě usmívala tím svým pohledem – já jsem ten vítěz!

Nedokázal jsem si pomoc, očima jsem přejel na její rty, už jsem nebyl schopnej se podívat jinam. Věděl jsem, že jestli jí teď políbím pravděpodobně jednu schytám. Možná i dvě. Já to ale prostě udělat musím, chcí jí – tak moc jí chci.

Začínám mít pocit, že se mnou něco děje, ona se mnou provádí věci, který jsem ještě nezažil. Jenomže netuším jestli je to dobře či ne.

Přitiskl jsem se na její ústa a ...

Asi mě za to ukončení zabijete co? :D

Tak co říkate na vývoj situace? Já jsem docela spokojená :D

Budu hrozně ráda za každý váš komentář! A nezapomeňte na hvězdičky – ty taky hrozně potěší 

Omlouvám se za chyby!