Never before - H.S.

Část 57 - That is crazy!

S Jenny jsme chodily po obchoďáku x hodin. Zalezly jsme snad do každého krámu, který tam byl. Tentokrát, mi to vůbec nevadilo. V ruce nesu asi 10 tašek, plných letních věcí do LA. Ani jsem nedoufala, že toho seženeme tolik. Je fakt, že ty výprodeje jsou fakt šílený.

„Tak co ty tvoje vlasy, půjdeš s nima něco udělat?" Zeptala se mě Jenny.

„Jasně, můžeme tam zajít hned." Řekla jsem na souhlas.

Zamířily jsme do stejného salónu, kde mi vlasy dělaly posledně. Nikdo tu nebyl, zaplať pánbů. Z vedlejší místnosti, vyšla slečna, která mě obsluhovala i minule. Tentokrát měla na hlavě fialové melíry, ale slušeli jí.

„Koukám, že vám barva vydržela docela dlouho." Usmála se na mě.

„Vy si mě pamatujete?" Řekla jsem trochu udiveně.

„Jasně, byla jste asi jediná, kdo po mě chtěl zelený vlasy." Začala se smát. Musela jsem se k ní přidat a souhlasit. „Navíc, jsem vás nedávno viděla v televizi." Dodala ještě.

„Aha, no to je možný." Pokrčila jsem rameny.

„Tak co to bude tentokrát?" Zeptala se mile, a pokynula mi na židli před zrcadlem.

„Hlavně zkrátit, a tentokrát, bych těm svým hnědým vlasům chtěla dát nafialovělí odstín." Vypadlo ze mě, netuším, jestli dělám správně, ale zkusit to můžu. (Obrázek nahoře)

Slečna se na mě usmála v zrcadle a dala se do práce. Jenny si začala pročítat časáky a přitom ještě stačila projíždět sociální sítě. Jak ta to dělá. Napodobila jsem jí a do ruky popadla svůj telefon. Úplně jsem zapomněla na instagram. Jen co jsem ho otevřelo, vykouklo tam na mě x tisíc sledujících a srdíček. Jak je to možný sakra. A těch komentů?

Zobrazila se mi fotka s Harrym. Jen jsem zavřela oči a zhluboka se nadechla. Projížděla jsem si komentáře. Většina z nich byly hezký, což mě samozřejmě potěšilo.

Slečna mi začala pomalu smývat barvu a mýt hlavu. Zavřela jsem oči, neotevřela jsem je ani když mi je fénovala a lehce točila.

„Páni to je úžasný!" Řekla Jenny

Otevřela jsem oči a zadívala se na své vlasy „Panebože, to je skvělý! Děkuju!" Začala jsem se na ní usmívat jako sluníčko. Dlouho jsem tak dobře nevypadala, a jestli to vydrží stejně dlouho jako tamto, tak budu skákat do stropu štěstím.

Upřímně jsem se na sebe nemohla vynadívat. Slečně jsem zaplatila, ještě mi popřála hodně štěstí do vztahu s Harry. To jsem zůstala chvilku přikovaná a jenom se na ní usmála a odešla pryč.

***

„Budeš se dneska koukat na ten jejich rozhovor v televizi?" Zeptala se mě Jenny, když řídila auto.

„Jsem pitomá, když to zvažuju?" Zeptala jsem se jí a otočila se na ní.

„Ne, nejseš. Jestli chceš tak bychom si mohli udělat holčičí večer, naši stejně jedou pryč." Zasmála se.

„Fajn, takže v kolik se u tebe mám objevit?" Zeptala jsem se jí.

„Začíná to asi v 9, ale jelikož už je pozdě tak si domů můžeš jenom hodit věci a pojedem rovnou k nám." Usmála se na mě.

„Super." Oplatila jsem jí úsměv

Pomalu jsme se blížily k našemu domu, který stál až na konci celé ulice. Zaposlouchala jsem se do rádia a zavřela oči.