Neznáš mě Bello!(twilight)

Žij přítomností

Elonie okamžitě otevřela oči. Uviděla ve tmě před její postelí stát dívku. Dívka byla nahá a obličej jí zakrývaly černé vlasy. Elonie na ni z hrůzou zírala. „C-Co tu děláš?" Dívka se zasmála a přistoupila blíž k posteli. „Tvůj strach cítím, nemáš, ale důvod se bát." Eloniin strach se, ale nezmenšoval. Chtěla rozsvítit, ale lampička byla pryč. dívka pootočila hlavou a vypadalo že se dívá na Eloniinu ruku. „Nejsme v tvém pokoji má drahá." Elonie se rozhlédla a její oči si začali zvykat na tmu. Opravdu. Nic tu nebylo, nábytek ani stěny. Jen tma postel ona a ta dívka. „Co jsi zač. Co-Co po mě ch-chceš." vykoktala ze sebe Elonie. Dívka se zasmála znovu a tleskla v tom se tma kolem nich rozjasnila světlem a Elonie ji už lépe viděla. Vysoká byla asi jako Elonie ,ale vlasy měla delší a hustší. „To musíš vědět ty sama." Elonie se zamračila a odhrnula peřinu. „Jak to mám vědět neznám tě, nikdy jsem tě neviděla." dívka podala ruku El aby se zvedla z postele. Jakmile z ní vylezla postel zmizela. Stále jí držela za ruku. Měla ji tak chladnu. „Tak kdo jsi?" snažila se pořád zjistit El. Do tváře jí vidět stále nebylo, měla ji zakrytou vlasy. „Na to abys porozuměla mně, musíš porozumnt ostatním a hlavně sama sobě." „Ale jak mám porozumět ostatním." dívka jí pohladila. „Nezaměřuj se teď na minulost, mysli na přítomnost. Mysli na školu, Charlieho, Setha a na další v tvém přítomném životě, neboj se jim věřit oni ti neublíží nikdy bych to nedovolila." „Jak? Charlie je obyčejný tomu věřím, ale Seth ví o upírech a to je nebezpečné, mohlo by se stát...." dívka jí přerušila, pustla a odstoupila krok dozadu. „Nikdy bych nedovolila, aby ti ublížil někdo kdo tě není hoden." její hlas zněl tak přesvědčivě a spravedlivě, jako by ji opravdu chránila. „A co ON jemu jsi to dovolila." světlo začalo tmavnout. „Jsou zkušenosti kterými projít musíš a ani já ti z nich nedokážu pomoct." El stále nic nechápala. „Jaké zkušenosti?" zajímalo jí. „Musíš projít zkouškou s pozitivními výsledky." začala se chovat jak nějaký dozorce. „A co když pozitivní nebudou?" Elonie nasucho polkla. „Neptej se a užívej si života dokud tě nezavolám. Potom nebudeš stát sama." otočila se zády k El. „Kdy se uvidíme. Ty mi pomůžeš?" zajímalo El.  „Až přijde čas na zkoušky a už se neptej." Najednou zmizela a s ní i tma.

Elonie se s rychlím dechem probudila. Byla ještě noc a tma. „Byl to jenom sen jen obyčejný sen." uklidňovala se. Posadila se na postel. Stočila se do klubíčka a aby se uklidnila začala si potichu zpívat písničku. Slova neznala jen melodii. Od té doby už neusnula. Byla vzhůru do rána, kreslila si a přemýšlela o Sethovi. Asi to opravdu přehnala. Tak moc se mu chce omluvit za to co udělala. Má ho moc ráda. Je to jediný kluk který byl na ní vždycky hodný, pokud nepočítá Jaspra, ale ten na ni byl taky zlý. Třeba ji Seth chtěl jen uklidnit včera a proto řekl, že ji ochrání před upírem.

Ráno vstala a šla se nasnídat. Charlie už byl taky na nohou. Pozdravila ho a otevřela ledničku. Vytáhla si jogurt a pokračovala cestou k šuplíku kde byly lžičky a pak ke stolu. Položila jogurt a šla si ještě pro džus. Posadila se a začala jíst. „Už je ti líp." zeptal se Charlie. Elonie se pousmála a kývla. Charlie se potom sebral a odjel do práce. Elonie zůstala sama v domě. Rozhodla se tedy že by měla pokračovat ve výuce. Slíbila to přece mámě. Otevřela učebnici a pokračovala.

Čas jí utíkal moc pomalu a tak se po dvou hodinách rozhodla že se pude projít. Oblékla se a vyšla ven. Zamířila stejnou cestou jako vždy. Šla pomalu a prohlížela si domy okolo ní. Nakonec došla až k obchodu. Šla se podívat co v něm prodávají. Byly to něco jako drogérie, ale měli tam její oblíbené žvýkačky. Pár si jich koupila a vyšla ven. „Ahoj." ozvalo se jí za zády. Otočila se a narazila na dívku která byla docela usměvavá. „Ahoj." pozdravila jí Elonie a přemýšlela jestli jí zná. Dívka si toho všimla. „Ty jsi sestřenka Belly že?" Elonie kývla a trochu se zamračila. Jak ví kdo je. „Já jsem Jessica Bellyna kamarádka." Elonie pořád nevěděla. „Byla jsem na svatbě." vzpomněla si. „Jo už vím ráda tě poznávám." „Já tebe taky." pořád se usmívala. „Co tady děláš takhle sama?" zeptala se jí Jessica. „Šla jsem se projít ven." odpověděla a taky se na ní usmívala. Chvilku si povídali a potom šly obě domů.

Elonie si pustila do sluchátek písničky. Blížila se k domu. Vytáhla si klíčky a zvedla hlavu aby se podívala na jejich dům. Zastavila se. Na schodech seděl Seth. Byl smutný a asi tu čekal už dlouhou dobu. Spatřil Elonii a postavil se. Elonie stála s nedůvěrou se na něj dívala. Sluchátka si sundala a dala si je do kapsy. „Ahoj El." pozdravil jí. „Ahoj." řekla tiše a sledovala jak tam naproti ní stojí. „Elonie co se včera stalo? Najednou jsi se odtáhla z ničeho nic." Elonie na sucho polkla. Sklopila hlavu. „To nepochopíš, jsi fajn Sethe ale já. Já mám z toho všeho strach." zvedla hlavu. „Zapomeň co se včera stalo." chtěla okolo něho projít a odemknout si. „Elonie to nejde. Nevím jak ti mám popsat svoje city, ale já na to nezapomenu." nenechal jí projít. Zvedl ruku a pohladil jí po tváři. „Elonie, proč? Mám tě rád a nechci na to zapomenout." Jeho dotyk byl tak příjemný. Měl tak krásně teplé dlaně. Elonie přivřela oči. Nevadilo jí když se jí dotkl. „Elonie." objal jí a ona si ho na sebe ještě víc přitiskla. Dýchala jeho krásnou vůni. Usmála se a odtáhla se. Odemkla dveře. „Pojď dál." pozvala ho dovnitř. Sundala si bundu a boty a sedla si na gauč. Sethse k ní posadil. „Elonie v jednu chvíli mě máš ráda a v druhou se mě bojíš co se s tebou děje?" vzal její ruku do svojí a druhou jí jemně hladil po ruce. „To se těžce vysvětluje a nepochopíš mě, nikdy." Dívala se co jí dělá z rukou. „Zkus to." usmíval se na ní. Elonie se přesvědčovala že to nesmí říct. „Ne a prosím neptej se mě." Seth kývl. Elonie tak strašně chtěla zase ochutnat jeho rty. Byl to její první opravdový polibek s chlapcem a chtěla ho znovu cítit. Seth to též cítil že to chce udělat. Pustil jí ruku a pomalu se k sobě začali naklánět až byly jejich rty od sebe jen kousek. Zavřeli oči a jejich rty se spojily. Začalo jí tlouct srdíčko jako o závod. Silou si ho za krk přitáhla blíž. Usmál se do polibku a odtáhl se a podíval se jí do očí. „Víš že jsi mnohem krásnější než jakákoliv dívka kterou znám." Elonie se usmála a chtěla se znovu dotknout těch jemných, teplých rtů. „Elonie, měla by ses uklidnit." zase se odtáhl. Elonie už začínala být naštvaná. Posadila se tedy rovně a zčervenala. Seth to viděl a zasmál se. „Vypadáš jako růže." Elonie dala ruce na svoje kolena a snažila se přestat se červenat. „Nevypadám." „Ale ano." smál se a ona ještě víc zčervenala. „To říká ten pravý." Seth se přestal smát. „Jak to myslíš?" nechápal. Elonie se zatvářila jako ďáblík. „Nevím kdo byl včera naháč." začala se smát když si na to vzpomněla. Seth se zarazil. Věděl přesně na co naráží. Nerozebírali to. Když se přestala El smát bylo na chvíli ticho. „Vím že včerejšek byl ujetej, ale stejně ti děkuji." „Za co." zamračil se Seth. „Za to že jsi byl první." usmála se. „Jak první?" pořád mu to nedošlo. „Poprvé mě políbil kluk." kousla se do rtu. Seth na ni v úsměvu vycenil zuby. „Nechtěla by si se mnou někam zajít?" Elonie zastavilo srdce. „To má být rande?" „A-Asi jo." začal koktat Seth. El se na něj podívala a s velkým úsměvem kývla. Oba se na sebe potom celou dobu culili bez slov.