Neznáš mě Bello!(twilight)

Jak to bylo?

Sagit se brzy vrátila ze záchodu. "Tak co Elonie. Jsi určitě ráda, že jsem tady?" zasmála se Sagit. Elonii přišla Sagit velmi namyšlená. "No nevím jsem z toho pořád trochu mimo." Sagit se hned objevila vedle ní. "Neboj, to bude dobrý a jak to zvládáš ohledně smrti tvojí pečovatelky a jejího lidského manžela." Elonie tohle téma nechtěla nějak rozebírat. "Nechci o tom mluvit." Sagit se hned objevila na gauči. "Máš pravdu taky bych to nechtěla moc rozebírat, ale musím uznat, že to byla krutá a velmi bolestivá smrt Ten chlap je učiněné zlo ." Elonie se na ni podívala. "Ty víš jak je zabil?" Sagit kývla. "Samozřejmě přivezli ji i jejího manžela, aby to neřešila policie. Oba je pohřbili, no spíš pohřbily to co z nich zbylo." jemně se zasmála Sagit. Jak se tomu může smát nechápala Elonie, která si jen si se strachem v očích představila jak je zabil. "J-Jak umřeli." chtěla to vědět. Chtěla vědět co jim udělal, asi hlavně pro to, aby ho mohla ještě více nenávidět. "Moje pečovatelka Anakio patří mezi prvních deset ve společenstvu a to oni vám celou dobu určovali trase a cestu. Hledaly úkryty a východy z úkrytů tak, aby vás nenašli a i ony rozhodly, že od nich půjdeš pryč a Charlie vypadal jako vhodný kandidát na obyčejného člověka. Navíc tvůj pach tady kryjí upíři a vlkodlaci. Nikdy by tě tady nenašel." Elonie se šla posadit vedle ní. "Řekni mi jak umřely." To zajímalo Elonii. "Fajn, ale ne, že tady budeš kňourat." Elonie jen čekala na ty slova. " Podle nich jim přelámal kosti v těle ještě za živa a pak asi utrhal končetiny, vytrhl srdce a nakonec je vysál. Srdce jsme nenašli asi si je obě nechal, ale kdyby si viděla ty těla, jak měli odtrhané ruce to bys koukala." Elonie seděla bez dechu. Jak mohl tohle udělat. "Neboj, ale pohřbili jsme je společně. Stejně jsme moc nevěděli čí ruka je čí." zase se trochu zasmála, ale když viděla pohled Elonie tak se ji snažila trošku zlepšit náladu. "Pohřbili jsme je tak, jak si to přála Holly než se vydaly s tebou pryč ze Švédska. Věděla co se stane. Jsou pohřbení vedle tvé matky." Elonie se skutálela slza po tváři. "Přesně proto jsem ti to nechtěla říct." utřela ji slzu Sagit. "Co mám dělat Sagit co? Nic nevím, moje rodina je mrtvá úplně celá." "Nefňukej, to ti nepomůže, když se budeš litovat budeš akorát vypadat jako uplakánek. Blíží se zima a i proto jsem tady. Blíží se naplnění proroctví nějaké staré rašple." zasmála se Sagit. "Z nás se teď musejí stát silné nezlomné osobnosti. Já už jí sem ,ale ty ne a tamta už vůbec ne." Sagit se zvedla. "Zítra se sejdeme před tvým nynějším domovem v osm hodin a začneme trénovat musíme to co nejrychleji zvládnout. Elonie ani nestačila nic říct a Sagit už byla u dveří. "Tak zítra Elonie." zmizela. Elonie ani pořádně neslyšela zabouchnutí. Teď byla zase sama, jako by tu nikdo nebyl. Elonie začaly padat další slzy. Teď věděla to co chtěla. Jak to dopadlo. Jak skončil příběh Holly a Davida. Tak tam celou dobu seděla a seděla.

Začalo se stmívat a Charlie se vrátil domů. "Zdravím." pozdravil Elonii. Ta seděla ani se nehnula. Jako kdyby tu sedělo jen tělo bez duše. "Elonie!" přišel k ní blíž Charlie. "Co se děje?" Elonie se k němu otočila. "Nic, vše je v pořádku jen jsem se zamyslela." usmála se na něj. "Dobře, dobře." Elonie se zvedla. "Nemáš hlad?" Charlie kývl a tak mu Elonie šla ohřát oběd. Nakonec šla do svého pokoje. Je Sagit opravdu jako ona a jak se tu objevila? Elonie měla hlavu plnou otázek. Chtěla aby už byl zítřek až se dozví něco dalšího o svém životě. Při těchto myšlenkách pomalu usínala a ani si nevšimla, že ji zvonil mobil.