Potomek Temnoty

22.

Po obědě jsem se šla převléknout. Oblékla jsem si bílé džíny a černou halenku a černé vansky.

"Ahoj lásko!" uslyšela jsem hlas Kevina. S úsměvem jsem se na něj vrhla a políbila ho.

"Ahoj zlato." řekla jsem.

"Jedete na nákupy?" přikývla jsem. "kupte ty nejhezčí svatební šaty, ať si tě všichni zapamatují." usmál se.

"Neboj. Zapamatují. Už ale musím jít, takže ahoj zlato." řekla jsem, políbila ho a běžela k Liss.

"Hotova?" zeptala jsem se, když jsem vtrhla do jejího pokoje.

"Jo. Dark už nás čeká v autě." řekla. Přikývla jsem a přemístnila nás do auta.

"Tak můžem?" zeptala se Dark a my přikývly. Dark nastartovala a jela do nějakého obchodního domu.

"Co si nám chtěla říct?" zeptala jsem se Dark.

"Koupíme si pod ty šaty nějaké oblečení, ve kterém se bude snadněji bojovat. Přeci nechcete posílat kouzla a vyhýbat se jiným v dlouhých šatech?" usmála se do zpětného zrcádka a já se podívala na Liss.

"No jo. Ty jsi mi to ale chytrá hlavička." zasmála se Liss a já s Dark jsme se přidaly.

Vystoupily jsme z auta a šly do výtahu. Vyjely jsme několik pater, než jsme se dostaly do svatebního salónu. Bylo to tu obrovské a všude bylo plno šatů. Přišla k nám postarší prodavačka.

"Potřebovaly bychom dvoje šaty na svatbu pro hosty a jedny svatební." řekla jsem a ona si nás přeměřila pohledem.

"Na míru?" zeptala se a my přikývly. "Dobrá tedy. Pojďte se mnou a domluvíme se." usmála se a někam šla a my jsme ji následovaly. Dovedla nás k sobě do kanceláře a každé podala sklenici vody.

"Takže, kdo z vás se bude vdávat?" zeptala se.

"Já. "usmála jsem se.

"Výborně. To musíte být šťastná. Není nic hezčího, než se brát z pravé lásky." řekla a něco si zapsala do bloku na stole.

Podívala jsem se na holky a ty nepatrně přikývly, z čehož jsem poznala, že nesmím dávat nic najevo ani tady a nadále předstírat lásku k Kevinovi, kterou cítím, ale není pravá, protože to je jen kouzlo.

"A-ano, to jistě ano" usmála jsem se.

Prodavačka zaklapla blok a podívala se na nás.
"Vezmeme míry a naplánujeme šaty. Do pátku by měly být hotové, takže za pět dní. Kdy že se ta svatba koná?"

"V sobotu, takže to bude ideální." usmála se Liss.

"Dobrá, tak pojďte." mávla rukou a odvedla nás k nějakým kabinkám.
"Stoupněte si na ty podstavce. Jak se jmenujete?" ukázala na podstavce a položila nám otázku.

"Já jsem Mellanie."

"Liss"

"Dark"

"Já jsem Oversha, těší mne." usmála se Oversha a s metrem přešla ke mně.
"Božínku! Já bych málem zapomněla. Svlékněte se do spodního prádla a oblečení si nechte v kabinkách. Přeci vás nemůžu měřit, když na sobě budete mít halenky!" plácla se do čela a já se zasmála a vešla do jedné z kabinek. Svlékla jsem se a vrátila na podstavec.

Oversha ke mně přistoupila a brala mi míry. Vše si důkladně přeměřovala a zapisovala do bloku. To samé udělala holkám.

"To bychom měly. Teď se domluvíme na šatech a ve středu a čtvrtek tu příjdete a ty šaty upravíme a pak je dodělám a pošlu vám je v pátek. Jen mi nadiktujte adresu.

"Darkenské sídlo" řekla Dark.

"Vy žijete v Darkenském sídle? Je nádherné. Sice hluboko v lese a daleko od lidí, ale je nádherné." usmála se prodavačka.

Oblékly jsme si bílé župany a šly jsme si sednout do salónku s různými látkami, kde si budeme vybírat styly, jak šaty budou vypadat. Bylo tu tolik nádherných barev a plno odstínů bíle. Vždy jsem si myslela, že bílá je prostě bílá. Ale to jsem se šeredně mýlila. Těch bílých je opravdu hodně.

Vybrala jsem si perlovitěě bílou látku, krajkovaný korzet a sukni až na zem z volánků. Šaty budu mít bez ramínek a závoj budu mít až na zem.

"A chcete ty šaty s vlečkou nebo bez ní?" zeptala se mě prodavačka.

"Bez ní." odpověděla jsem.

"A co boty. Máme tu bohatý výběr a jedny se k těm šatům budou opravdu hodit" usmála se.

"Ty nechám na vás. Máte mou důvěru, tak mě nezklamte." mrkla jsem na ní a ona se zaculila. Zapsala si to do bloku. Tužku si dala do pusy a z dlouhých zrzavých vlasů s pár šedými proužky si udělala drdol a zase tužku z pusy vytáhla.

"Dobrá. A teď vy..." dále řešila šaty Liss a Dark. Když jsme byly domluvené, oblékly jsme se.

"Děkujeme. Takže pozítří ve tři?" zeptala se Dark.

"Ano. Ve tři vás očekávám. Nemáte zač. Pěkný zbytek dne."

"Vám taky." řekly jsme a po eskalátorech sjely o patro níž.

"Zajdeme na kávu?" zeptala se Liss.

"Dobrý nápad." řekla Dark.

"Jo. A potom koupíme nějaké to oblečení, které kouzlem budeme mít na sobě." řekla jsem. Ano, kouzlem. Budeme ho mít v pokoji a pak stačí na něj pomyslet a máte ho na sobě. Je to docela obtížné kouzlo, ale snad to zvládnem.

Koupily jsme si kávu a zákusek. Když jsme dopily a dojedly, vydali jsme se do různých obchodů a každá z nás si koupila černé pohodlné džíny, černé tílko, koženou bundu, vysoké boty a nějaké doplňky. A aby to nevypadalo podezřele, koupily jsme si i nějaké jiné šaty a boty.

Po tříhodinovém nakupování, jsme daly tašky do kufru auta a jely do sídla. Vytáhly jsme tašky, odnesly je do pokojů a pak se sešly u večeře, kde seděl Kevin, Ben, Marcus, já, Liss a Dark.

"Ahoj" pozdravila jsem.

"Oh Mell. Prý jste si šly koupit šaty na svatbu." řekl Marcus.

"Ano.  Ve středu ve tři máme schůzku a ve čtvrtek taky. A v pátek nám je přivezou." usmála jsem se.

"Dobrá. To jsem zvědav, jaké jste si naplánovaly." usmál se Marcus a věnoval se jídlu.

Po večeři jsem s Kevinem šla ke mně do pokoje.

"Povíš mi, jaké šaty budeš mít?" zeptal se.

"Ne! Musíš si počkat" vyplázla jsem na něj jazyk a on mě začal lechtat.
"Ne-Nech mě-Pro-prosím." hýkala jsem se smíchy.

"Něco za něco" řekl a našpulil rty. Políbila jsem ho a on konečně přestal s mučivým lechtáním.

"Dík" kvikla jsem a Kevin se zasmál.

"Víš, že tě miluju?" řekl a díval se mi hluboko do očí. Nenašla jsem jediný náznak lži. Navíc to řekl s takovou vážností, že mu to věřím. Ale vždyť on mě nemůže milovat. Jen mě využívá. Nebo se to změnilo? A co k němu cítím vlastně já? Možná to není jen to kouzlo. Možná k němu něco cítím. Možná.

----------------------

Konečně trošku delší kapitola s menší zápletkou. Co myslíte? Miluje opravdu Kevin Mell? A co Mell? Myslíte, že je to jen kouzlo? Možná ne, možná ano. Co myslíte?

Owlbye

Pacicka

Ps.: omlouvám za chyby