Potomek Temnoty

27.

Začala jsem pomrkávat do světla. Světlo mě bodalo do očí a já je znovu zavřela. Pokusila jsem se je ještě jednou otevřít a povedlo se mi to. Pomalu jsem začala zaostřovat.

Porozhlédla jsem se po místnosti. Ležela jsem v nějakém pokoji. Podívala jsem se na druhou stranu a všimla si, že na židli spí Rob.

Usmála jsem se.

Strašně moc mě bolela hlava a celkově celé tělo. Snažila jsem si vzpomenout, co se stalo. Poslední, co si pamatuji je, jak šahám na kámen  a pak už nic.

Robert se na židli pohnul a prudce otevřel oči.

"Mell. Už ses probudila." usmál se. Přikývla jsem.

"Co se stalo?" zasípala jsem. V krku jsem měla vyschlo a já si uvědomila, jakou mám žízeň.

"Na. Napíj se a potom ti vše vysvětlím." podal mi sklenici s vodou.

Pomalu jsem se usadila a má tvář se stáhla do bolestné grimasy. Vše mě nehorázně bolelo.

Vzala jsem se sklenici s vodou a pořádně se napila. Prázdnou sklenici jsem podala Robovi a ten ji položil na stůl.

"Tak povídej. Chci vědět všechno." pobídla jsem ho a on mě chytil za ruku, která byla bledá.

"Když se ozval výbuch a tebe to odmrštilo na stěnu, mysleli jsme  si, že jsi mrtvá. Když jsme přišli k tobě, zjistili jsme, že jsi v naprostém pořádku. Kámen si zničila, ale to není vše." řekl a já se mírně zamračila. "Vrátili jsme se zpátky a když tě táta prohlédl a vyléčil vážná zranění, řekl, že se něco stalo a je to neuvěřitelné a vyjímečné."

Odmlčel se a usmál se.

"Roh, ten kámen, na tebe přenesl své schopnosti" stále jsem to nechápala. " Když jsi ho zničila, prošla si zkouškou, kterou se prochází v osmnácti, ale pokud někdo projeví statečnost, odvážnost a schopnosti, může se stát výjimka a zkouškou projde již dříve. A to se stalo tobě. A kámen to, co uměl on, přenesl na tebe. Teď jsi ty ten Roh. Ty jsi rádce obou stran. A jen ty, víš to, co ostatní ne." řekl a já pootevřela pusu.

"Ale, jak?" zeptala jsem se nechápavě.

"Bylo ti to předurčeno." řekl.
"A to není všechno." dodal.

"To mám teď křídla, nebo co?" zavtipkovala jsem a ze srandy se podívala na svá záda.

"Ne. Ale změnila ses. Máš teď schopnosti, jsi nový Roh, jsi po zkoušce....a při zkoušce sis nevědomky vybrala stranu. Vybrala sis světlo a temnotu navzájem." řekl a natáhl se pro zrcadlo. Docela jsem se bála, co v něm uvidím.

Podívala jsem se do něj a první věc, které jsem si všimla, byla má bledá pleť. Všimla jsem se, že mi stmavly vlasy. A největší změnu nesly mé oči. Byly stále hnědé, jako dřív, ale jedno oko bylo tmavší a šla v něm vidět černá a to druhé bylo naopak světlejší a míchala se v něm bílá barva.

Vypadalo to úžasně a mně se to líbilo. Usmála jsem se a podala Robovi zrcadlo. Robert ho vzal a schoval do zásuvky stolku.

"Jak dlouho jsem byla mimo?" zeptala jsem se.

"Tři dny." odpověděl mi okamžitě.

Zamračila jsem se. To je celkem dost, ale ta cesta do chrámu a zničení kamene byla namáhavá.

"Kde jsou ostatní?" zeptala jsem se.

"Dark s Joshem jsou v domě, ve kterém jsme se ukrývali a dávají to tam dohromady a balí věci, co tam po nás zůstali.
Kevin s Darkeny se vrátil do sídla a taky to tam dávají do pořádku a Kevin slíbil, že se pokusí zjistit něco o tvých rodičích. Jediný, kdo věděl kde jsou, byl Marcus, ale ten už je po smrti a i přes to, že je v podsvětí, tak si s ním nemůžeme promluvit. S duší je těžké mluvit, protože nespoluoracuje a nevnímá.
Nicolas je s Liss na jednání, kde je i můj otec. Musejí dát vše do normálního chodu a obeznámit ostátní démony a anděly se situací, takže až se dáš dohromady, čeká tě schůzka s Memody. Vládkyně světla." vyvětlil mi Rob.

"Aha"

"Jak je M-" do dveří vešel Nicolas a když mě viděl, zářivě se na mě usmál.

"Už mnohem lépe." usmál se Rob.

"Ahoj" usmála jsem se na mého bratra.

"Ahoj Rohu." ušklíbl se.

"Neříkej mi tak!" okřikla jsem ho a on se zasmál.

"No jo. Doufám, že jsi si vědoma, že mě teď budeš mít pořád za zadkem. Nemám kam jít. To za prvé a za druhé, pořád jsem podle nejvyššího soudu strážce Rohu, takže tebe." ukázal na mne.

"Rodiče tě rádi příjmou." usmála jsem se.

"Jak vlastně dopadl soud?" zeptal se Rob a já věděla, že je to to jednání, o kterém před chvílí mluvil.

"Docela v pořádku. Liss zůstává na Zemi. Má tam svou rodinu a navíc má pořád dávat pozor na Mell. Já se taky stěhuju na Zem a budu hlídat Mell. Dark nic nehrozí, protože uznali, že byla pod kouzlem. Nejhorší to je s Darkeny, kteří podporovali Marcuse. Budou vyhoštěni do zapomnění." řekl Nicolas.

"A co Kevin?" zeptala jsem se.

"S ním nic. Soud  uznal, že nám pomohl." usmál se.

Přikývla jsem.

"A co teď?" zeptala jsem se.

"Mě čeká zkouška. Ty se vrátíš domů a potom se uvidí." odpověděl mi Rob.

Zajímalo mě, co bude dál...

-------------------------------

Ahoj!

To není možné!

Poslední kapitola! Vehnalo mi to slzy do očí! Tuhle kapitolu jsem psala u hokeje. Komu fandíte? USA a nebo MY? Já nám!

Zvládneme to!

Snad se poslední kapitola líbila a doufám, že se těšíte na epilog.

Pro ty, co nepochopili, co se vlastně Mell stalo:

Takže já to jen tak shrnu.

Mell zničila kámen a ten na ní přenesl schopnosti, takže je něco jako věštkyně a rádce. Zničením kamene prošla zkouškou, kterou prochází každý anděl, démon a nebo jeho polovička, jestli mne chápete.

Omlouvám se za chyby!

Nikdo není dokonalý a já opravu plánuji, až po dopsaní, což se nám blíží a já očekávám, že do neděle už to skončí :(

Budu ráda, když zanecháte vote a nějaký ten komment :)

Těším se na vás u epilogu!

Bye