MY BOSS - H.S.

Část 3 - Nejlepší asistentka?

Jen co jsem vystoupila z auta, do očí mě praštilo sluníčko. Na to abych si koupila sluneční brýle jsem nějak nepomyslela, ale tak snad příště. Až toho bude potřeba víc tak tam zase zajedu.

Vešla jsem do budovy, kde už pobíhalo spousta lidí, že by makali od dřívější hodiny než já? Pak mě napadlo, že jsem taky mohla zaspat, málem to se mnou šlehlo jenom, když jsem na to pomyslela. Hned jsem začala kontrolovat hodiny, 7:50 dobrý, klid Ashley. Máš ještě 10 minut.

Snažila jsem se vecpat do výtahu, ale to se mi nepovedlo. Takže musím čekat než se to vrátí, schody jsem tu nikde neviděla, ale co si to namlouvám stejně bych po nich nešla, na to jsem teď po ránu dost líná.

Konečně se s cinknutím otevřely dveře a já nastoupila. Výtah byl opět přeplnění lidmi, co telefonovali. Připadám si tu fakt jako vyvrhel, začal jsem studovat dveře přede mnou, abych si zkrátila čas. Když jedu až do posledního patra.

Konečně se rozsvítilo moje patra a já mohla vystoupit. Zamířila jsem ke svému stolu, kde jsem si položila kabelku. Zapomněla jsem si koupit kafe, blesklo mi hlavou. No teď už je to stejně jedno.

„Dobré ráno." Nakoukla jsem do sexoušovi kanceláře, měl otevřené dveře. Docela zamyšleně hleděl do monitoru, ale jakmile mě uviděl tak vzhlédl a usmál se na mě.

„Dobré, pojď sem prosím, potřebuju, abys mi sestavila plán schůzek na tenhle týden. Tady máš všechno vytisknutý tak mi to dej dohromady. Jo a staví se tu můj známý tak ho ke mně hned zaveď, a nemusíš zavírat dveře. Nechci tu křičet, až tě budu volat." Povídal mi, většinu jsem upřímně nevnímala. Upoutali mě jeho krásný oči. Ježiši Ash probuď se holka!

„Dobře, vrhnu se na to." Usmála jsem se na něj, radši bych se vrhla na něco jinýho. Spíš na někoho jinýho, ale tyhle myšlenky mě musejí co nejdříve opustit. Sakra!

Nechala jsem dveře otevřené a sedla si ke svému stolu, naneštěstí ten jeho stůl byl přímo naproti mému. Kecala bych, kdybych řekla, že mě to neznervózňuje. Periferně jsem viděla, jak se na mě občas podíval, ale to se mi asi jenom zdálo.

„Kurva!" Zaklela jsem, až po chvilce mi došlo, že to opravdu bylo nahlas. Ruka mi vylítla na pusu, jako když jsem byla malá a řekla něco, co se nehodilo

„Říkala si něco?" Ozval se Harry a zvedl se od monitoru.

„Nene nic." Odpověděla jsem rychle, když mi něco nejde jsem fakt nehoráznej dlaždič. Nejhorší je, že se budu muset naučit klít jenom v duchu a to asi chvilku potrvá. Přece jenom zvyk z hlavy jen tak nevytlačíš.

Viděla jsem jak se usmál a svůj pohled vrátil zpátky k monitoru, pořád jsem měla chuť na to kafe. Tady nikde jsem žádný kávovar neviděla, tak by mě zajímalo kde se tu dá nějaký pití sehnat.

„Ashley nedošla bys mi do Starbucksu pro kafe." Promluvil na mě.

„Jasně, ráda." Díky bohu, že ho to taky napadlo.

„Jaký chceš přinést?" Zeptala jsem se, přitom jsem se opírala o jeho rám dveří. Chvilku si mě prohlížel, jak tam stojím opřená, takže jsem se hned narovnala a nahodila úsměv.

„Klasický Latte, díky."

„Už pro něj letím." Řekla jsem potěšeně, vzala jsem si kabelku a šla si pro svoje kafe.

Fronta ve Starbucks byla obrovská fakt se mi zdálo, že tu vystojím ďůlek. Kdybych neměla takovou žízeň tak bych se na to jeho Latte klidně vykašlala. Jsem to, ale špatná asistentka.

Konečně jsem se dostala na řadu. „Co to bude, slečno." Zeptal se mě docela pohlednej kluk. Nahodila jsem svůj úsměv a řekla: „2x Latte prosím." Samozřejmě jsem mluvila mile.

„Na obě dvě mám napsat vaše jméno?" Zeptal se. „Ne, ne jenom na jedno. Na to druhý napište nejlepší asistentka, prosím." Nevím, jestli se kromě jmén píše i něco jinýho, ale za zkoušku nic nedám.

„Dobře." Usmál se na mě a přitom mi podával kávu. Vděčně jsem se na něj usmála a odešla, do firmy to nebyly ani 2 minuty cesty. Takže jsem hned vyjela nahoru a šla rovnou do jeho kanceláře.

„Už se to nese." Pronesla jsem mile

Vstoupila jsem do kanceláře, na dálku se mi zdálo, že se mračí na monitor. Vypadal celkem dost rozkošně to se mu muselo nechat. Mojí předchozí větu asi nevnímal, takže se na mě díval stylem co tu chceš?

„Latte jak si chtěl." Podávala jsem mu kávu. Usmál se na mě, tak nějak jsem doufala, že si nevšimne toho nápisu na kelímku.

„Tak nejlepší asistentka jo?" Zeptal se pobaveně.

„Člověk se musí umět pochválit ne?" řekla jsem a začala se smát, přidal se ke mně. Jsem docela ráda, že se nějakým způsobem neurazil

„Tak to máš pravdu." Potvrdil. Jenom jsem se usmála a vrátila se ke svému stolu a rozdělané práci.

V tom podělaným programu mi ten jeho posranej kalendář vůbec nešel udělat. Dumala jsem nad tím opravdu dlouho, začala jsem klikat na všechno, co tam bylo. Když už jsem byla fakt dost zoufalá, konečně se mi to povedlo. Bylo to fakt primitivní. Mně, ale nikdy ty nejjednodušší věci prostě nešly.

„Konečně." Řekla jsem vítězoslavně, začala jsem se smát jako naprostý pako, ale když se člověku něco povede tak je přirozeně šťastný ne?

POHLED HARRYHO

Do práce jsem tentokrát dorazil opravdu brzo, ale mám tu toho opravdu tunu. Naštěstí ty hovadiny okolo za mě udělá Ashley. Slyšel jsem jak dorazila, její podpatky klapaly opravdu docela nahlas.

Dneska jí to zase kurevsky slušelo, jak to ta holka dělá. Pořád úsměv na tváři. Vrátil jsem se k práci a po chvilce jsem uslyšel „kurva" musel jsem se začít smát. Ta se fakt nebojí, jakmile si uvědomila, že to řekla nahlas. Dala si ruku na pusu, to už jsem fakt myslel, že vybuchnu smíchy. Tak s touhle se tu fakt nudit nebudu.

Poprosil jsem jí aby mi došla pro kafe, pohotově souhlasila asi si ho taky zapomněla koupit. Opřela se o rám dveří a čekala odpověď na svou otázku, kterou jsem neslyšel, protože jsem se příliš soustředil na ty šaty, který jí obepínaly tělo. Jestli jsem zíral? Jo! A vůbec mi to nedocházelo...

Naštěstí se svou odpovědí Latte jsem se trefil. Začal jsem být docela naštvanej, když tu ani za 20 minut nebyla. Kde je ježiši. Už jsem chtěl zvedat telefon, když jsem jí uslyšel. To už, ale stála přede mnou a podávala mi kafe.

Jen co jsem si přečetl nápis na kelímku, musel jsem se začít smát. Tohle se jí fakt povedlo. Její reakce: člověk se musí prostě pochválit, mě dostala úplně, ale v jednom jsem s ní souhlasil, lepší asistentku jsem si asi opravdu vybrat nemohl.

***

Seděla jsem u svého stolu a dokončovala ten zasranej kalendář. Bylo to něco šílenýho, absolutně mě to nebavilo, doufám, že tu budu dělat zajímavější věci.

Slyšela jsem jak se otevřely dveře výtahu, automaticky se mi na obličeji vykouzlil úsměv a podívala jsem se směrem k výtahu, asi to bude ten známej sexouše, napadlo mě.

Jakmile jsem opravdu vzhlédla, zastavilo se mi srdce.

„Pane bože, Liame!" Vykřikla jsem až moc velkou radostí.

Krásnou neděli! :) Další díl je tady, doufám, že aspoň trochu pobavil. Co říkáte na konec? :D

Omlouvám se se za chyby! Jsem ráda za každý váš ohlas ať už v podobě hvězdičky nebo komentu. Taky bych vám chtěla strašně poděkovat za vaše ohlasy. Jste moji miláčci! :) ♥