Osmnáctiny

27 1 1
                                    


Konečně...konečně nastal ten den kdy mi je osmnáct let a já konečně můžu od tud vypadnout a pomstít se. Ráno jsem vstal a přesně jsem věděl co se bude dít...dneska se stěhuju. Vím že doma nikdo není, tak jsem vstal a koukl se na čas do mobilu je 8:30 super já odletám 10:50 takže mám nějakou chvíli čas, tak jsem šel do koupelny, udělal si ranní rutinu a vzal si na sebe černé skiny jeany, šedivé triko a na to bílemodrou kostkovanou košily a bílé coversky. Když jsem byl hotový, využil jsem možnosti, že je dům prázdný a začal si balit všechny svoje věci do cestovního kufru a napsal jsem matce krátký dopis kde stálo...Ahoj Mami, až tohle budeš číst budu na cestách, kam to ti ale neřeknu. Jediný co ti můžu říct je, že si o mě nemusíš dělat starosti. Potřeboval jsem prostě z tohohle města vypadnout a tak doufám,  že nebudeš vyšilovat nebo tak něco...vím že jsem nebyl nikdy syn na kterého by jsi byla pyšná a proto si přeju aby jsi na mě zapoměla, odedneška začínám nový život a tím chci být tvoje minulost. S pozdravem Harry.

Dopis jsem postavil na stůl a v tom mi zavolal Niall ,,Ahoj Harry tak co jsi připravený?" zeptal se s natěšeností v hlase ,,Ahoj jasně, jsem",,Ok tak pojď dolů už tu na tebe čekám",,Ok už jdu"ukončil jsem hovor a přitom jsem obrátil oči v sloup, ten kluk je jak nařízená střela kolikrát ani já ho nestíhám, no přestal jsem to řešit, koneckonců nebýt jeho tak bych ani nevěděl kde ten hajzl pravděpodobně je, no vzal jsem cestovní kufr a vyšel z bytu kde na mě čekal Niall. Šel jsem radši rovnou k němu a ani jsem nekoukl za sebe, na místo kde je tolik vzpomínek a zážitků s ní...na barák kde jsem vyrůstal a kde se taky všechno posralo. ,,Ahoj oslavenče!" zařval na mě Niall a usmál se ,,Ahoj a nemusíš tak řvát nemusí to kurva vědět všichni, že mám narozeniny" sykl jsem na na něho a přitom dával zavazadla do kufru auta ,,Dobře já už budu hodnej brácho" řekl s bublavým smíchem a sedl si do auta, kde ten kluk bere tolik energie řekl jsem si pro sebe a zakroutil hlavou. Sedl jsem si do auta a přitom jsem byl myšlenkama jinde, nemohl jsem přestat myslet na to jak toho skurvysyna najdu a zabiju. Cesta nebyla dlouhá, po dvaceti minutách jízdy jsme zaparkovaly u letiště Heathrow, vystoupil jsem společně s Niallem a vzal zavazadla z auta, Niall zamknul auto a šli jsme k obrovské budově která byla celá zaskleněná a měla čtyři vchody do kterých se lidi jen hrnuly,  nahoře byl napsaný obrovský bílý nápis Host Aiport of London 2012, vešly jsme dovnitř druhým vchodem a tam bylo snad tisíce lidí různýho věku a ras, byl i všude hluk jak tam mluvily pře sebe. Šel jsem se podívat na tabuli kde byly napsány odlety a přílety a konečně jsem našel i svůj směr odletu ...

London BG - Miami  FL  USA / 10:50  koukl jsem se na mobil abych zjistil čas a na displeji bylo 10:00 dobře mám ještě dost času. Šel jsem s Niallem na letišťní kontrolu kde jsem musel dát svoje zavazadla na jezdící pás a koukal jsem se s kamenným výrazem jak to jezdí, všechno bylo v pořádku a tak jsem mohl jít s Niallem na recepci pro letenky. U recepce stál hnědovlasý postarší muž který se usmíval, měl na sobě bílou vyžehlenou košily s krátkým rukávem, na košily měl napsáno Aiport Heathrow London a u toho měl cedulku se jménem Jacob David u které nešla přehlédnout černá kravata která ladila s jeho černými vyžehlenými kalhotami ,,Dobrý den, kam to bude?" zeptal se mě ten recepční ,,Dobrej do Miami máme to objednaný na jméno Harry Styles a Niall Horan" recepční jen kývl a podíval se do počítače který měl před sebou ,,Ano skutečně jede vám to za třicet minut tak buďte připravení, tady máte letenky pánové" mile se usmál ,,děkujem" řekl jsem a dal mi do ruky letenky a ukázal prstem směr kde stojí letadlo kterým poletíme jen jsme společně s Niallem kývli a šli jsme si sednout na lavičku na který jsme čekali než nás pustí do letadla. Když nás konečně pustili do letadla, tak jsem nastoupil dovnitř a vybral si místo ve třetí řadě u okna, sedačky vypadaly a byly pohodlný, měly barvu královské modré stejně jako všechny dveře v letadle ale celý interiér letadla byl bílý, Niall si sedl vedle mě vzal si sluchátka do rukou takže jsem věděl že bude poslouchat písničky, no aspoň bude klid ,,Hazz budu poslouchat písničky nevadí? Kdyby jsi něco potřeboval tak šťouchni do mě Ok? zeptal se mě a hodil na mě tázavý pohled a já jen kývl a začal si hladit své srdíčko na prstu.




History |HS|Kde žijí příběhy. Začni objevovat