History |HS|

Nialle kde si?

Ráno jsem se probudil ve své posteli. Nepamatuji si jak jsem se sem dostal a také to byla ta nejmenší starost o, kterou jsem se teď zajímal. Totiž on se mi tak nějak vybavil včerejšek a já věděl, že jestli na To nepřestanu myslet tak si vezmu sekeru a vlastnoručně Nialla zabiji. Vstal jsem a klasicky udělal ranní rutinu jako vždy. Niall doma není, někam zmizel možná pro to má dobrý důvod.  Mezitím, co jsem si čistil zuby jsem si udělal snídani, pak jsem se jenom oblékl najedl se a byl jsem připravený do práce. Jestli takhle mám najít toho hajzla tak ho asi nikdy nenajdu. Navíc jak se na to mám soustředit, když v práci vedle mě lítá úplné dvojče mé MRTVÉ holky. KURVA! 

Chtěl jsem zavolat  Louisovy jestli není Niall v práci, protože jsem o něho začínal mít starost, ale třeba zase někde klátí nějakou děvku jako vždy, takže proč to řešit? Do práce jsem si vzal mobil, klíče a další tyhle potřebné věci abych mohl vyrazit. 

Když jsem vešel do práce skoro nikdo tu nebyl. Tedy byl tu Louis a pár jeho holek jinak nikdo. Musím tedy říct, že bez Nialla to bude nuda ostatně kdyby tu byl přál by si aby tu nebyl jenže, když tu nebyl byla to nuda a hrozně pomalu to utíkalo. Chtěl jsem jít prostě k Louisovy a zeptat se ho ,,Hele Lou nevíš kde je Niall? Docela mám o něho strach tak jestli si ho náhodou neviděl?" to by znělo kurva divně, jako bych byl je chůva což já nejsem ať si dělá, co chce jenže mi mohl alespoň nechat vzkaz, protože pak jsem nervózní jestli není zase v prdeli ostatně jako vždy, ale teď se o něj bojím hodně, protože to, co se stalo včera nebyl moc vynikající nápad. Já vím, že si za to může Niall sám a nejradši bych ho uškrtil, ale je to můj kámoš a beru ho jako bráchu tak proto mu jsem pořád za prdelí a mám neustálou potřebu mu jí zachraňovat. Co bych přece dělal kdyby přišel i o něho? Teď je v kurva velkým nebezpečí a kdybych o něho přišel tak bych, už nic neměl. Jenom rodinu, která na mě určo zapomněla. Kdybych ztratil i jeho nejspíš bych vážně skočil z mostu i, když jsem k tomu tenkrát neměl daleko, ale hádejte. Kdo mě z toho všeho dostal? Správně, můj nejlepší kámoš Niall a já mu to dlužím, vím to. Tak proto se o něho tolik bojím. Prostě nechci přijít i o něho, ale jak si o tom mám být teď tolik jistý, když ten pamrd nezvedá telefon? Bože Nialle kde si?Třeba vážně někde klátí děvku a já si dělám zbytečný starosti. Víte, co? Přestanu myslet negativně a pustím se do práce, jo to je to, co teď udělám. 

,,Harry! Neviděl si Nialla?" promluvil na mě Lou. Jo takže i on si o něj dělá starost, takže nejsem jediná zasraná chůva. ,,Hele kámo taky nevím a docela mě to sere od rána jsem ho neviděl a většinou bývá vždy se mnou" pověděl jsem svoje obavy Louisovy. ,,No, dneska asi okolo páté ráno mi zavolal, že si dneska bere volno, ale proč mi neřekl myslel jsem si, že je s tebou"podrbal se nervózně na hlavě. ,,Víš, co? Nebudeme to řešit, přece víme oba jaký Niall je" mrkl jsem na Louise aby si nedělal obavy a přesvědčil ho, že Niall je v pohodě i, když jsem si tím sám nebyl tolik jistý. ,,Hele Lou!" zavolal jsem ho ještě. ,,Kde je Tálie?" zeptal jsem se ho. To je taky další problém. Sice mě tolik nesere jako Niall, ale taky si o ní dělám starosti. Ona se tu totiž taky vůbec neukázala. ,,Nevím fakt nevím" zakroutil Louis hlavou a odešel z místnosti také konat svojí práci. Zakroutil jsem také nad tím hlavou a pustil se také do práce. 

,,Harry, hele myslím, že pro dnešek toho máš dost měl by sis jít lehnout" podíval jsem se do ustarané tváře Louise. ,,Děkuju" usmál jsem se na něho. Pořád mi láme hlavu, kde Niall je, ale určitě je v pohodě. Rozloučil jsem se s holkami a šel domů, jsem pořádně unavený. 

Když jsem přišel domů jako první, co jsem udělal bylo to, že jsem se převlékl do pyžama, podíval se na mobil zda mi Niall napsal a, když jsem viděl, že tam nemám ani jednu zprávu krom operátora tak jsem ulehl do postele. Ani na večeři jsem se nezmohl, jsem prostě pořádně unavený. Snad tu, už druhý den ráno bude Niall, budu se modlit. 

Proč já prostě nemůžu mít poklidný život? Všechno se vždy musí zesrat. Řeknu vám jestli nějaký ten nahoře je tak má tedy hodně, hodně špatný humor, že to vždy odskáču já! 

Políbil jsem srdíčko na prstu a usnul jsem. Šel jsem do světa říší snů. Kde jsme jenom my a naše sny. Ať lítáme na oblacích či jsme s naší životní láskou pořád je to jen a jen náš svět a naše bohatá fantazie. 

LÁSKA je šťastná, když může něco dát.

EGO je šťastné, když může brát. 

-OSHO