Reason to live [Michael Clifford fanfiction CZ]

Zpráva třetí

Včera jsem to nestihla, takže to sem dávám teď, no. Budu ráda za veškeré komentáře O:)

Už jsem říkala, že je všechno na hovno?

Člověk chce, abych byla upřímná, abych mu řekla, co mě trápí, co cítím. A víš, jak to vždy dopadne? Odejdou. Po každý.

Můj nejlepší kamarád odešel, když jsem k němu byla upřímná, protože jsem nechtěla, aby se ke mně choval tak, jak se choval a on to nedokázal, tak mě opustil, rychle jako mávnutím kouzelného proutku, i když říkal, že to nikdy neudělá, že to pro něj bude těžké.

Má nejlepší kamarádka řekla, že jí neříkám nic o sobě, a tak jsem začala, vyklopila jí své pocity, vše, co nosím v hlavě, důležité věci o mně, a ona chce víc. Jenže nechápe, že se nedokážu otevřít. Mám v povaze to, kým jsem a každá jedna věta, kterou se otevřu, mi způsobuje novou bolest. Ale snažím se, kvůli ní, jenže nedokážu jí dát všechno, co mám. Co by pak zbylo ze mě, kdybych jí dala vše, s obrovskou bolestí při každém jednom slově? Nejsem schopná tohle udělat.

Nevím, jak se to vyvine dál, jestli ji ztratím, nebo ne. Nevím, jestli jsem schopná se jí podívat do očí, když mi ubližuje, ačkoliv si to neuvědomuje.

Prostě jen chci, aby pochopila, kdo jsem. A myslím, že po šesti letech, co se známe, by měla, no ne? Vždyť to není tak těžký. Sem tam jí řeknu, jak se cítím, řeknu jí proč. Jen po mně nemůže chtít každou jednu informaci, protože se s tím musím vyrovnat první já, než to dokážu hodit na druhý, pokud mi to vůbec půjde.

Řekla, že nevidí smysl v tom, bavit se se mnou, když k ní nejsem upřímná. Říká, že nevidí smysl někoho mít, když k ní nemám důvěru. Ale já mám, je to člověk, kterému v mém okolí věřím ze všech nejvíc, jenže to neznamená, že jí vyklopím všechno, protože toho prostě nejsem schopná, bolí to, otevřít se světu chce asi něco víc, co já nemám.

Promiň, že tě tím zatěžuju.

Mám tě ráda, Michaele. A jsem ráda, že ti tohle můžu psát, protože je to lepší, než deníček, ačkoliv jako ten právě sloužíš. Ne že by sis tohle někdy přečetl.

Děkuju za to všechno, i když asi nevíš za co.

Prostě děkuju.

Elizabeth